| |||
Jídelna Jigme "Tak to je od tebe velmi šlechetné." Opravdu je to démon? Zatím se tu snaží být každému ku pomoci a to je velmi odlišné od démonů, o kterých jsem slyšel. Takže bude něco jinačího, co je možná s démony pouze nějak příbuzné. To je zajímavá novinka. Pochází tedy z nějakého rodu, zjevně šlechtického, když by mu museli schválit partnerku. Zdá se však, že jeho povinnosti vůči rodině se na něj již nevztahují. Důvodů může být mnoho. Čarodějka? Počítal jsem, že tu někdo takový bude. "Já doposud o ničem takovém vlastně ani nepřemýšlel. V mém okolí se ani nic takového nevyskytovalo. Až dnes jsem poprvé ucítil to, co se asi nazývá vzplanutím?" Pokusím se popsat emoce, které jsem cítil, spolu s teplem, které to doprovázelo. Stále se nemohu zbavit myšlenky na ten pocit, když se mi málem podlomila kolena a zároveň mé tělo ztuhlo. "V tomhle ohledu velmi zaostávám." Povím opět sklesle. když se dostanu ze zasnění. "Navíc mám obavy, že by to mohlo přinést mnoho komplikací pro oboje strany a přidělávat problémy je to poslední co by jsem chtěl." Povzdechnu si. |
| |||
Jídelna Mersi Neodtrhuji pohled od dívky ve dveřích, když se Mersi opět rozpovídá. "Mh-h," zamručím, když navrhne změnu tématu. Jeho nové téma mne donutí odtrhnout hloubavý pohled ode dveří a podívat se na něj. Chvíli zpracovávám než řekl a u toho několikrát přejedu pohledem sem a tam, mezi ním a dívkou. Poté se krátce zasměji. "Tak to není. Jen čekám, zda bude potřebovat pomoci," odtuším, "každopádně jsem do školy nepřijel namlouvat si dívku, měl jsem důležité poslání, od kterého mne vztah nemohl rozptylovat. Navíc nepřicházelo v úvahu, aby mou partnerku neschválil rod..." zamyslím se, "to už je ale pravděpodobně pryč. A musím uznat, máme spoustu pohledných spolužaček. Jedna mne chvíli uváděla... No do rozpaků řekněme," trochu se oklepu, když si na čarodějku vzpomenu. "Nicméně máš pravdu, že v novém prostředí jsme se teprve poprvé viděli všichni u prvního jídla," pokrčím rameny a loupnu po něm okem, "padl ti někdo konkrétní do oka, že se ptáš?" |
| |||
Jídelna Jigme Přikývnu souhlasně hlavou načež se podívám, kam se to kouká. Prohlédnu si, asi dívku, která přišla a upoutala Jigmeho pozornost. Zná ji snad, nebo se mu líbí? Nechci hádat. Raději se budu starat o sebe. To mi hádám půjde nejlépe. I když. Klasické tlachání provozují především ženy. Muži se většinou baví o sportu, vozidlech, svých sexuálních úspěchách a práci. Vlastně nejde o nijak složitá témata, která minimálně na chvíli vydrží. "Změňme téma. Třeba. Líbí se ti nějaká z našich spolužaček, i když zatím vlastně nebyla možnost je moc poznat. Špatná otázka." Raději bych se zeptal na koníčky a podobně, ale pak by se očekávalo, že povím ty svoje a více jej mást mou osobou netoužím. |
| |||
Jídelna Mersi Přeměřím si ho pohledem po tom jeho dlouhém zamyšlení a odmlce po mých slovech. Jen jestli to přeci jenom není podle sebe soudím tebe. Nicméně to ukáže jen čas, není to tak, že bych mu ukazoval slabinu, nebo něco takového. "Samozřejmě. Správný přístup také udělá hodně. Přeci jen, tady nenajdeš jediného, který by nechyboval, nebo neměl nějaký problém," přikývnu hlavou na souhlas. Otevřou se dveře a vstoupí do nich zvláštní dívka. Nevypadá to, že by rovnou mířila k pultům nebo ke stolu, tak ji pozoruji, jak moc ztraceně vypadá, abych případně zasáhl. |
| |||
Před kabinetem - v jídelně všichni před kabinetem, všichni v jídelně "Ahoj ráda jsem vás poznala" rozloučím se s Kelly a ostatními a vyrážím do jídelny. Rozhodnu se že to vezmu nejdřív do vztupní haly a rovnou se kouknu na tu mapku. Vypadá to tu i podle plánku zajímavě tak se tu snad nestratím. A teď jenom zpátky ke knihovně, protože mezi ní a vztupní halou by ty dveře měli být. Už jsem je asi našla pomyslím si když na jedny dveře narážím. Otevřu je a vstoupím do jídelny. |
| |||
Jídelna Jigme Pozvednu pravé obočí a změřím si jej pohledem. Nejsem si totiž zrovna dvakrát jist, že je v tomhle ohledu upřímný, ale zatím to hodlám nechat být dokud se neprokáže, že jeho charakter je pokřivený, takže by měch měl mít důvod jej podezírat z neupřímnosti. "Dobře." Pro tentokrát ti v tom budu důvěřovat. Zatím se zdá být užitečný a pokud za to opravdu nic nechce, tak tím lépe. "Uvidíme. Časem se třeba jejich emoce vůči mě změní. To však, ale ukáže až čas a možnost se více poznat." Nerad bych to dělal, ale nechci tu mít na škole nepřátele. Pokud to budu chtít udělat, tak musím dát pozor na učitele. Především se to nesmí dozvědět jeden určitý učitel. Nerad bych v jeho očích klesl, ale to moc předbíhám. |
| |||
Hala - 1. patro Sukui Když si mne tak zblízka prohlížela, mohla si všimnout, že na nástěnku trochu mžourám a stojím poměrně blízko. Na mé pobídnutí jen souhlasně přitaká a vyrazí pomalým krokem ke dveřím. Zrychlím svůj dlouhý krok, abych dveře otevřel, nahlédl dovnitř a teprve poté ji pustil dovnitř. Za námi dveře opět způsobně zavřu. Když vyjdeme schody, dostaneme se do poměrně prázdné místnosti, z které vedou dvoje běžné a jedny balkonové dveře. Okny je vidět na slabě nasvětlenou terasu. Sukui se zdá být značně fascinována. Nechám jí se kochat, zatímco nahlédnu do společenské místnosti. Vypadá to, že tu nikdo není. Když vejdeme nakonec tam, má společnice vypadá pro změnu fascinována mnoha knihami, jenž se nacházejí v knihovnách po stěnách. |
doba vygenerování stránky: 1.3698401451111 sekund