| |||
Jídelna Ysea Celou dobu jsem jen mlčky seděla na svém místě a naslouchala dění okolo, vlastně jak taky jinak. Svojí mysl jsem dal nechávala zavřenou, kolem na mě bylo pořád příliš mnoho bytostí a kdybych slyšela ještě všechny mysli kolem vůbec nic bych se nedověděla. I když skoro všechno o čem tady mluvili mi stejně bylo docela k ničemu. Jediné dobře bylo vědět že v téhle podobě nebudu muset zůstat napořád, prý si jen kvuli tomu portalu budu muset počkat o něco déle. S příchodem dalších, nových energií jsem pak měla o to menší důvod se otevírat. Nenadálé pálení na kůži a vlastně i v těle mi vlastně vůbec nevadilo, možná jsem to snad i trochu vítala. Bylo to pro mě něco úplně jiného. Par bolístek už jsem tady zažila, ať už to byla zlámaná záda nebo třeba rozdrcená hlava... I kdyz to vlastně přišlo tak rychle že jsem to ani nestačila zaznamenat než moje mysl přestala fungovat. Ale pálení? Do teď jsem si ani nemyslela že se mi neco takového může vůbec přihodit. Zatím to totiž vždycky byly věci a bytosti okolo co nebraly můj žár příliš dobře. Potopená do vlastních myšlenek o nových zážitcích jsem si ani nevšimla že se ke mě někdo přibližuje. A než jsem se z jejího nenadálého zjevení vůbec stačila vzpamatovat usadila se mi na klíně jako by nic. To nebylo něco co by lidi normálně dělali, spíš se ke mě nechtěli dostat takhle nebezpečně blízko. Absolutně v tu chvíli nevím kam s rukama abych se jí třeba náhodou nedotkla. Tak je jen chvilku napjatě držím ve vzduchu než je opatrně spustím podél těla. Taky si musím dát pozor na ty co sedí vedle. Svým příchodem mě tak nakonec stejně donutila otevřít svojí mysl. Vážně nerada ale chci vědět co to ode mně může chtít. Přes ten náhlý příval myšlenek a pocitů z okolí mi trochu trvá než je vytěsním natolik abych mohla vůbec odpovědět. Snažím se proto soustředit jen na ni. Přečíst její úmysl. Asi by to ani nebyl takový problém kdyby se to na mě všechno nenavalilo najednou. "Já jsem ale holka" ozve se ji potom v hlavě trochu dotčený hlas... Nepochybně dívčí. Musím se taky zastavit u její podivné žádosti. Z té jsem taky dost vedle. Jasně že můžu, jen to po mě nikdo nechtěl. Nikdo si ani nahlas nestěžoval že by mu to vadilo ale z jejich myslí jsem poznala že jim to nebylo úplně příjemné. "Můžu...ale kdo ty vlastně si?" odpovídám po další dlouhé chvíli nejistou myšlenkou. Vzduch kolem se zavlnil horkem jak se teplota zvedla o několik desítek stupňů. Největší žár vycházel z mych rukou které se rozzářily do ruda. |
| |||
Jídelna Ylrys, Kyoki "To, že tady zatím nikdo neumřel, může jen znamenat taky jen to, že ještě nezačaly hodiny," uchechtnu se. "Měl ho hezky ušlapaný," vyzubím se na Yl zasmání. Na její slova o humanoidní podobě se zamyslím. "Jo no, vlastně to nové pravidlo... Tak v jídelně je to zatím v cajku, ale když už míříme do čudu..." pohodím hlavou a chystám se hupnout do dvojnožkové podoby, když se Kyoki zničehonic rozčílí. "Huh...?" loupnu po ní pohledem s otázkou neotázkou. "Tak nějaké hadry jsou mi tak nějak čumák. Když už mne do toho chtěj navlíct, tak si aspoň užijem," uchechtnu se,"hehe, bez ocasů moje regenerace stojí taky za prd, tak to chce taky nějaké méně viditelné místo," poznamenám na ochutnávku. Pak už poposkočím ze všech čtyřech tlap na místě a hupnu do iluze. Natáhnu ruce před sebe a prohlédnu si je. Úplně jsem zapomněl, že tu máme pořád tu situaci s proměněným pohlavím. Rozesměju se. "Tak tohle je hustý." |
| |||
Jídelna - chodba před kabinetem Tarneyho Kelly Povytáhnu obočí, když zaváhá přijmout mou ruku. Pořád si musím zvykat, že každý máme jinou rychlost zpracovávání událostí. Dokud nezaložím ruce za hlavou, tak nechám naše ruce spojené. Obejdu všechno, co by se mohlo dít u dveří do jídelny, i kdybychom měli chvilku počkat. Kabinet není daleko, takže mne překvapí jak moc se stačí zahloubat. Než zastavím, na patě se otočím, abych něco řekl, když do mne vrazí. Rychle spustím ruce, abych jí zachytil, kdyby padala. "V pořádku?" zeptám se pro jistotu. |
| |||
JídelnaTarneyKdyž se Jigmeho oči upřou na bytost, která sedí vedle mě, otočím se, abych si ji mohla prohlédnout. Je vidět, že je fascinovaný Tarneym. Měla bych se najíst a vyrazit, ať to máme hotové a abych Tarneyho moc nezdržovala. Smutně vrátím pohled na kuličku na stole, vezmu si jí do ruky a sním ji. Ohlédnu se na Jigmeho. “Omluv mě, prosím, musím ještě dořešit svůj problém. Pak ti to vše povím.” Zvednu se ze židle a vyrazím ven z jídelny a rovnou k Tarneyho kabinetu, kde počkám až přijde. |
| |||
Jídelna Ysea, Gill Zakřením se na ní, když mě ťukne do nosu a ještě jednou jí pořádně obejmu a s úlevou vydechnu. "Ale samozřejmě," nebráním jí s úsměvem a uvolním jí z objetí. "Stejně si asi půjdu prohlédnout pokoj. Pak se zastav. Nebo spíš zítra?" Mrknu na ni zpět. Jsem zvědavá, koho uloví dneska. Pokaždé měla, co si zamanula. Vždycky jsem jí záviděla, že vůbec má tu možnost. S mojí mocí si připadám, jako bych měla mor. Každý, koho jsem se dotkla, buď utekl nebo mě nenáviděl. Ach Gille, budeš ten, koho neodradím? Teskně se na něj podívám. V momentě, kdy se setkám s jeho pohledem si zamanu jednu věc. Budu mít svou moc pod kontrolou a už jí nikoho neodeženu, pokud nebudu chtít. V očích se mi zračí odhodlání. |
| |||
Jídelna Han, Ylris Do hlavy mi vleze vzpomínka na odpoledne s Merlinem, kdy mi zatahnul ty rány na boku. Možná by mi to i zaléčil, kdo ví... Proč mi to vůbec napadlo? Estli se tu ukáže, tak si bude přát, aby mě nenasral..! Dyž nad tim tak přemejšlim, tak by tu stejně měl bejt nějakej doktor, co mi to vopraví... Merlin! PCHE! Chvíli mam nakrabacený čelo zlostí, ale zbystřim a naklonim hlavu zvědavě na stranu, dyž Han zmíní nabídku a Ylris naváže smrťákem. "Tim si nejsem jistá. Za tu dobu co sem tu, tak je tu docela nuda a nic se tu nestalo. Bylo tu docela mrtvo, než ste se objevili." Uchechtnu se nad tim neplánovanym přirovnáním. Se zájmem překlopim hlavu na druhou stranu. Estli tohle tělo odpovídá jeho povaze, tak sem zvědavá na jeho humanoidní verzi. Skousnu si ret v očekávání, estli se promění a dyž se snažim představit, jak by moh vypadat, tak jediný co pořádně vidim je lesk zlatejch vočí. UGH! Já ho zabiju a budu mít klid! Vzteky zatnu pěsti, až mi krvácí dlaně a vlasy se mi vzrušením, v očekávání zábavy, zavlní. |
doba vygenerování stránky: 1.4344789981842 sekund