| |||
Dolly, Lailah, Hope, Tortun Dolly v těžkém stavu byl konečně vyléčen. Hned jak se probere a uvědomí si, že je v jednom stanu s Lailah, hodí po ní omluvným pohledem a vyrazí pomalým krokem pryč. Nicméně Lailah přemůže její hlad a stres z nové situace a vyrazí prudce za ním. Hope, která se zrovna dostala na úroveň, odkud celou situaci může vidět, ze rozhodla, že zareaguje. Zaměřila se na buňky, aby je zastavila (44%). Dolly tak okamžitě zmrzne na místě (30%) a jen zmateně zamrká, zatímco Lailah přemůže cizí vliv na své tělo a přistane na něm. (81%) Ještě než ho srazí k zemi se do něj zakousne a hltavě začne pít. Celou situaci naštěstí skrze stan vidí Tortun, který se v tento moment již vynoří na této straně stanu. Ještě něž zasáhne, tak se podívá směrem k Hope a povytáhne obočí. Co si o jejím zásahu myslí může jen hádat. Potom se jíž z jeho dlaně zvedne zelený oblak, který zahalí dvojici. Když se rozplyne, Lailah je pryč. K Dollymu spěchá Rubus, aby ho vzal zpět do zdravotnického stanu. Věnuje se mu ještě s jedním zdravotníkem, aby jim chlapec pod rukama nezemřel. Tortun se znovu hloubavě zadívá na Hope, než se otočí zády k prostoru a čelem ke stanu, aby mohl zasáhnout, kdyby se ještě někdo rozhodl, že mu přeskočí. |
| |||
Jídelnavšichni v jídelně Posadíme se ke stolu. Rozhlížím se po místnosti. Do jídelny se začnou trousit další studenti, předpokládám, a tak si je prohlížím s velkým zájmem. Dorazí i Kelly a Ulgge. Sleduji je pohledem, jak se posadí vedle Tarneyho. Mezitím se pozastavím nad jejich vzezřením. Hmmm. Ulgge nemá svou košili, ale je v ní zabalená Kelly? Velice zajímavé. To ale do místnosti vkročí dívka, která se promění v dračici. To okamžitě strhne mou pozornost. Nelehne si ke stolu, ale do rohu na zem, takže musím trochu napnout zrak, abych si ji mohla lépe prohlédnout. Těknu pohledem mezi ní a modrým drakem, který vejde chvíli po ní. Je menší než ten modrý, bude nejspíše i mladší. Potom již sleduji dveře a zkoumám každého kdo vejde. Především, které rasy s námi budou sdílet třídu. Mimo draky jsou to dvě lidsky vypadající dívky, vílák z předešla, velká liška, chlapec s hořícími dlaněmi a medusa. Když na chvíli ustane proud studentů, obdivuji nelidsky vypadající spolužáky, které jsem ještě neviděla zblízka. Opřu si ruce o stůl a zabořím do nich hlavu. Až tohle skončí, musím jít za Tarneym a říci mu, co jsem udělala. Je to má povinnost! Co jsem tu způsobila, si také náležitě odpykám. Ztratím se v myšlenkám o tom, jak mně může potrestat. Z těchto myšlenek mne vytrhne jen příchod nějakého zajímavého tvora. |
| |||
U zdravotnického stanu především Sharika, ale i Dolly a Lailah Poodejdu od Tortuna a rozhlížím se, kam se vydat. Nakonec mou pozornost přilákají nově průchozí. Z portálu se vyhrne hromada dalších a tentokrát je mezi nimi i plno zraněných a ... Sharika! Rychle se k ní vydám. Jak jí znám, bude se chtít vypařit. Jenže to se jí nepovede! Bohužel, mou pozornost a směr změní něco nedobytnějšího. Profesor Tarney promluví. Přelétnu pohledem od něho, k Sharičiným zádům a k budově. A co když nejím? Mám jít také do jídelny? napadne mě drzý dotaz. Jsem to řekl snad dost jasně, ne mladá dámo? přehrávám si v hlavě jednu z možných odpovědí. Zdravotníci mezitím řeší zraněné a část nezraněných odchází. Rozhlédnu se a zjistím, že se mi už Sharika vypařila. Když chce, tak je strašně rychlá. Bohužel není jediná rychlá. Z ničeho nic ze stanu téměř doslova vyletí postava a vrhá se na jinou. Spatřím to a s úlekem sleduji, jak dopadají na zem. Vždyť... Ona se na něho vrhla?! dochází mi. A pak se rozhodnu udělat něco, co jsem už dlouho neudělala. (44%) Zkouším celou situaci zastavit. Vše živé i mrtvé. Buňky v jejich tělech. Okolo mne se okamžitě rozlije silný pach smrti. Snad jsem byla dost rychlá a snad někdo z profesorů zareaguje dřív, než se povede dívce klukovi ublížit. |
| |||
Před portálem - Jídelna všichni okolo, Kisa Vyletím z portálu jak dělová koule. To mi připomene, že skrze portály není chytrý skákat, vzhledem k tomu, že umocňují pohyb. No, ale zase tak na vybranou jsem neměla, což? Zachytí mne paže nějakého týpka, na kterého se široce zazubím a nezapomenu se o něj řádně otřít. Když nás odsunou stranou, tak se oklepu zimou. "Taky by si tady mohli přitopit...." zabrumlám nespokojeně ke Kise. Události mají podivně rychlý, a zároveň pomalý, spád. Nakonec je nám ale řečeno, ať svoje zadky odebereme do jídelny. "Třeba dostaneme konečně i najíst," uchechtnu se směrem ke Kise. Potom už buď sama, nebo s ní, vyrazím do jídelny. Trousí se tam povícero tvorů a tak hodnotím, kdo se z toho chaosu dostal a kdo ne. Vevnitř je o něco použitelněji, tak se aspoň přestanu klepat. V jídelně už jsou nějaké dračí zadky, takže stůl obejdu a usadím se někde na druhé straně. (E70) |
doba vygenerování stránky: 1.6813488006592 sekund