| |||
Pozemky - jídelna všichni kolem Kelly míří kolem budovy až dopředu. Složím ruce za hlavou a kráčím za ní. Mám na sobě jen volné kalhoty a zcela odhalenou hruď, vzhledem k tomu, že v mé košili je zachuchňaná Kelly. Mohlo by to vyvolat docela zábavných pohledů a reakcí, takže to nechám být a dojdeme takhle až do jídelny. Kelly míří jako doma na místo vedle Tarneyho a já si na drzovku sednu vedle ní do čela. Ostatně sedím tak blízko své košili, kdyby měli profesoři problém s mou polonahotou. Na tváři mi sedí jeden neutrální spokojený úsměv. |
| |||
Pozemky - Jídelna Když obejdeme školu, zrovna se všichni hrnou do budovy. Vydám se za nimi, předpokládám, že Ulgge jde se mnou. V jídelně se usadím na své místo vedle Tarneyho. (H535) |
| |||
Pozemky pozorování Ylrys, tudíž Tarneyho Proběhnu, seberou mi hlavu a odešlou mne, aby mi spravili hřbet. Nechám si ho oléčit a zálibně si prohlížím zdravotníky. Mohl by to být i obdiv, kdybych u toho neslintal. Hned jak mi to umožní, tak ze stanu vypadnu a začnu se rozhlížet, kde mizí hlava Ylrys. Protože regeneruje a když regeneruje, tak se bude budit, a když se bude budit... Čeká nás ŠVANDA. A tak mezi prvními míří, dlouhými kroky šelmy, do jídelny, abych počkal na tu bžundu, až doregeneruje. Zaberu místo co nejblíž zábavě a odložím si hlavu na stůl, zatímco lehce pohupuji ocasy. |
| |||
Pozemky - Jídelna všichni co půjdou a v jídelně Nabírám síly a odpočívám, zatímco uplyne několik hodin chaosu. I při pachu krve nereaguji, protože mne přeci něco tak zbytečného nemusí zajímat. Stejně to tu smrdí léčivou energií, že by z toho jeden dostal bolehlav. Když se portál zavře, přeci jen zvednu hlavu a rozlepím oči, abych zhodnotil, kolik nás prošlo a kolik ne. No to je opravdu hrstka. A z profesorů jen Tortun a Rubus. Pche. Pronesu nahlas telepaticky do svého okolí, protože jistě všechny zajímá můj názor. Jako kdyby tam ten prznitel studentek nemohl zůstat. Pomyslím si trochu pochmurně, když mi pohled přejede přes čaroděje. To už jsme povoláni do budovy dovnitř, opět do jídelny. Alespoň, že nekrávovují s nějakou aulou, jako se snažili v NŠÚ. Už už chci vyrazit poněkud... Svižným krokem dovnitř, když se kolem prožene ta Bílá. Rozmyslím si tedy svůj postup a napřed se řádně protáhnu a potom hrdým krokem zamířím k budově. Strčím čumák do dveří, ale dveře se nehnou. Dělám to špatně? Zkusím to znovu a je mi jedno, jestli zrovna někoho blokuju. Nicméně rám se opět nepohne ani o píď. V očích se mi objeví vztek. To si dělají srandu... S velikou nechutí na sebe vezmu humanoidní podobu a projdu chodbou do té jejich jídelny. Tam vražedným pohledem probodnu Tarneyho a velmi okatě se opět proměním zpět do dračí podoby. Zaberu místo před krajní mísou, aby hned jak se naplní, jsem mohl vyprázdnit její obsah. |
doba vygenerování stránky: 1.3727509975433 sekund