| |||
Areál K - Před budovou Kdo dává pozor a Kelly "To nic," pronesu s hlubším výdechem, že by se to dalo skoro splést s jemným povzdechem. Jak jsme nakloněni u sebe, chytí mne za ruku. Ztlumím svůj smích, který zní opět velmi uvolněně. Na její pobídnutí jen kývnu hlavou na souhlas. "Jen veď," špitnu jí do zad. Nechám se vést kolem okrasných křoví za roh budovy. Těsně před tím, než za ním zmizíme se ještě jednou podívám na velké shromáždění před školou a tiše se uchechtnu. |
| |||
Areál K - Před budovouKdo dává pozor a UlggeKdyž mluví o průchodu portálem, klesne mi úsměv. Já jsem tak pitomá, vždyť oni taky prošli a ještě jim při tom šlo o život. Když mu pak klesne úsměv a zamyšleně se zadívá do oblohy, bodne mě osten výčitek. “Promiň, vůbec mi nedošlo, že to, co by vás čekalo na druhé straně, je mnohem horší, než co by čekalo ji.” Zajímalo by mě, co se stalo. Zeptám se ho později, ať má čas si vše srovnat. V omluvném gestu a jako projev podpory ho jemně vezmu za ruku a zahledím se mu do očí. (ať už zrovna kouká do nebe nebo ne) Tělem mi projede příjemný záchvěv. “Tak jdeme,” pobídnu ho s úsměvem a vedu ho za ruku kolem křovíčka dozadu, na druhou stranu než je lékařský stran. Pokusím se s ním nenápadně odběhnout, ideálně aby nás nikdo nepřišel vyrušovat. (pokud mojí ruku pustil z negativního důvodu, tak jen pokynu, pokud z jiného, ale v pohodě, tak ho vezmu za ruku znovu) |
doba vygenerování stránky: 1.5628950595856 sekund