| |||
všichni již prošlí a čekající Postava je odvedena ke stanu, nicméně tam ani ještě pořádně nedojde, když v portálu zapraská a ohromnou rychlostí z něj vyletí šedý a černý vlk. Jejich rychlost je neuvěřitelná, vzhledem k tomu, že je portál ještě zrychlil. Nicméně než si stačí ublížit, zasáhnou někteří studenti, jenž jsou na druhé straně připraveni právě pro takovéto případy. Vlci - a všichni kdo projdou za nimi - si mohou všimnout scenérie, která je tam čeká. Naproti obřímu černému portálu se tyčí na mírné vyvýšenině budova, jenž se vypíná k noční obloze. K ní vede štěrková cesta, jenž z jedné strany lemují křoviska a záhony. Také vzrostlé stromky. Druhá strana je momentálně uvolněna, aby v ní vyrostl veliký zdravotnický stan, kde se pohybují postavy v bledě modrém oblečení. Oproti zimě z které nově příchozí dorazili, tady panuje příjemných patnáct stupňů. Ti kteří to dokáží vnímat si mohou všimnout, že měsíc najednou necouvá, ale dorůstá. Před portálem čeká Tarney - vypadá, že studenty očekával. Kdo ho ještě nezná, jedná se o mocného bledého muže v tmavě modrém oblečení, schovaném v pevném kabátu. Že jsou zde uprchlíci očekáváni dosvědčuje i přítomnost skupinky studentů v černých uniformách, jenž mají na rukávech a nohavicích čtyři zlaté pruhy. Každý z nich má na rameni vyvedeno zlaté J v černém erbu. Před budovou se nachází dvě postavy - démonka a anthro vlčice. Obě vypadají poněkud vyplašeně z událostí co se zde odehrávají. Zanedlouho po vlcích - zhruba minutu - projde portálem dívka světlé pleti a rudých vlasů. Spíše než projde, propotácí se okrajem portálu a zhroutí se Tarneymu do náručí. Ten ji briskně předá do péče nejbližšího zdravotníka, vzhledem k tomu že dívka je vážně opařená a má rozsáhlé popáleniny. Po dívce dovnitř vletí zrzavý muž na vílích křídlech. Následován je křehce vypadající dívkou, jenž na sobě má také vážné popáleniny. Za touto skvadrou portál znovu zapraská a na studenty i Tarneyho padne stín. Stín modrého velkého draka, jenž rychle pohledem zrentgenuje možnosti přistání a se zaduněním přistane vedle zdravotnického stanu. I on vypadá a smrdí trochu jako vařený krab. Než se pořádně stačí přítomní vzpamatovat, z portálu vypadne tělo démonky v bezvědomí. Tarney ji zachytí a předá dál, aby i o ni bylo pečováno. Po tělu vyjde z portálu asijsky vypadající mladík, jenž má popálený obličej. I on je předán do péče lékařů. Nějakou dobu se nic neděje. Všichni zranění jsou odvedeni nebo odneseni do stanu a položení na lůžka, kde o ně pečují lidsky vypadající zdravotníci. Ti, kterým nic není, jsou odesláni poblíž stanu, aby zatím počkali, ale byli za řadou studentů, kteří zde působí jako ochranné pásmo. Potom v portálu zapraská. A znovu. Všichni citliví na vnímání magické energie mohou cítit, jak v portálu neuvěřitelně rychle narůstá. Portál se několikrát zachvěje, jako kdyby se chtěl zvětšit, nebo snad zavřít. Černý střed ještě více zčerná - do absolutní temnoty, která pohlcuje veškeré světlo a je téměř až hypnotická. S hlasitým burácením magie se začne z portálu hulit černý dým. Tarney kousek couvne a stále svým bezvýrazným způsobem pozoruje, co se bude dít. Chvíli to vypadá, že je to všechno. Následně však v prostoru kolem portálu vznikne tlak moci tak vysoký, že zatlačí na všechny přítomné mysli. Jeden by z toho měl pocit, jako by se samotný vesmír bránil tomu, co má přijít. Dým se začne formovat do dvanácti kuliček, jenž vystřelí směrem ke zdi do volného prostranství. Zbytek dýmu se volně vydá za nimi a zformuje se u největší kuličky dýmu ve vysokého muže černých vlasů. Ten se rozhlédne zda je prostor bezpečný a potom luskne prsty. Z jedné koule prostě vypadne bílý tygr. Zbytek se zformuje v démonku, ohnivého mladíka, mladíka černých vlasů, andělku s červenými křídli, bílou dívku, černého pantera, rusovlásku, mladíka s dlouhými bílými vlasy s modrými pruhy a v kentaurku, co má velmi démonské rysy a zvedá se od ní dým. Z největšího smotku dýmu se vyloupne fialová dračice, jenž má na zadnici obrovský kousanec, jenž krvácí. Ten se ale během pár okamžiků zatáhne, jak na ni Tortun položí ruce a zahojí ji. Většina z nových příchozích je v nějakém stavu zranění, od otřesení po téměř smrt. Kentaurka navíc velmi záhy začne zvracet. |
| |||
Aine, Alfa, Diago, Dolly, Helen, Jožin, Lailah, Nybe, Raxan, Shinobu, Sonja, Tabithi, Ulgge, Vesa, Yqueuas všichni na druhé straně Rubus naštěstí velmi rychle zareaguje a dostane s k portálu. Předá nějaké ty instrukce a projde skrz. Neslyšel jsem žádné puf ani řev, takže doufám, že je to v pořádku. Hned jak Rubus projde, postihne prostor pozemků školy další katastrofa. Tentokrát v podobě prasklin a tryskající vody. Již jsem přes sebe seslal nějaká ochranná zaklínadla, takže jsem v poměrně v klidu, spíše ve střehu, jak to zvládnou studenti. I tak jsem po Tabi hodil vděčný pohled, když mne kryje svým křídlem. Jak je ale má pozornost odtažena od portálu, nestačím zastavit dvě kulové koule, které proletí portálem těsně za sebou. Rozhodně ne minutový odstup a rozhodně špatná rychlost. Povzdychnu si a další dívky již zastavím, abych je poslal postupně. Někteří, kteří prochází portálem vypadají ve špatném stavu ze všech těch katastrof. Nicméně na druhé straně je Rubus, takže pro ně jistě udělá mnohem více než já tady. Když vznikne okno, podívám se na Tabi. "Taky by jsi měla jít! Musím pohlídat studenty, ale ty bys měla jít!" Musím trochu zvednout hlas, aby mne přes kravál živlů bylo slyšet. Nicméně tvrdohlavá jako vždy, nechce jít hned skrz. Při zmizení z povrchu něčeho tak velkého jako je kentaurka tam upřu svůj zrak, ale vypadá to, že to nakonec studenti zvládli sami a tak skrz pustím Modrého. Hodím podezřívavým pohledem po studentovi, co se sice dostal k portálu ale neprošel jím. Nevypadá to ale, že přišel podrážet nohy, takže to nakonec zatím nechám být. Portálem propadne démonka a vypadá to že v bezvědomí, možná bych to i řešil, kdyby se z věže neozval dračí řev. Známý dračí řev. Jak ho zahlédnu na obloze, soustředím se na něj, abych ho tentokrát cíleně ovlivnil. Má moc z něj ale sklouzne asi stejně jako kapky vroucí vody. Tak mne to zaskočí, že se stihne zakousnout Tabi do zadnice, než se mi podaří zareagovat. Jen nepřítomně odmávnu studenta, jenž dorazil k portálu aby šel, vzhledem k tomu, že se snažím zkrotit svůj nával vzteku, vůči tomuhle drakovi. Už tolikrát jsem ho varoval, aby se naučil způsobům a nesahal mi na Tabi! Ta se po něm ožene zuby, ale nemá to účinek, vzhledem k tomu, že ji napadl zezadu (Tab 15% vs 40%). Nicméně jak švihne ocasem, dlouhé trny se drakovi zabodnou do těla i skrze šupiny (Tab 46% vs 17%). Ten ale nevypadá, že by ho to nějak trápilo nebo se ji snad snažil pustit. "Hned ji pusť!" zahromuji na draka a vzedme se ve mne má černá magie. Sám ani nevím, co chci udělat. Jedinou věc, kterou moc dobře vím je, že chci aby neublížil více mé holčičce. A tak se stane, že drakovi začnou tuhnout svaly a pokud nevyvine výjimečnou odolnost, je v několika momentech paralyzován. (72%) Ať už je Raxan znehybněn nebo ne, pořád to znamená, že je zakousnutý v Tabi a ostatní studenti nad průrvami na tom nejsou o moc lépe. Naposledy hodím delší pohled ke škole a spojím ruce v kterých se vytvoří černá koule temnoty. Zvednu ji jednou rukou nad hlavu a pak s ní praštím pod nohy. Obrovský kouřový mrak se rozběhne po zemi do stran. Všichni v mém dosahu - Aine, Alfa, Diago, Dolly, Jožin, Lailah, Nybe, Shinobu, Sonja, Tabithi, Ulgge, Vesa, Yqueuas - se rozpustí v černou mlhu. Na krátko mají pocit beztíže, než s nimi něco prudce švihne a jsou staženi v mlžné podobě ke mne. Helen černá mlha jen zabalí do ochranného kokonu a vezme ji s sebou. Není to tak pohodlné jako černá mlha, ale alespoň nezůstane pozadu. Pár modřin mi jistě odpustí. Natočím se k portálu a v půl kroku se také změním na černou mlhu. Během několika sekund všechna temnota zmizí v portálu. Přenesu tak s sebou všechny použitelné studenty v mém dosahu. Doufám, že o zbytek se postará zbytek profesorů. Jestli jsou ještě naživu. |
| |||
U portálu Raxan Postávám u portálu a odmítám projít dříve, než půjde i Tortun. Mlčky nechávám ostatní procházet, odolávajíc pokušení využít jejich paniky a nepozornosti a trochu si do nich kousnout. Přes pozemky se rozline dračí řev. Z minulé zkušenosti moc dobře vím, komu patří. Než se stihnu jakkoliv připravit nebo vzpamatovat, Raxan se mi zakousne přímo do zadku. (27%) Je to poměrně citlivé místo, takže pochopitelně jakmile ucítím jeho ostré špičáky v mé zadnici, zařvu a otočím dlouhý krk k němu, snažíc se po něm zuby chňapnout. (15%) Na zadek si bohužel úplně nedosáhnu, takže se ho alespoň snažím trefit trnitým ocasem. (46%) Tím, že jsem stála přímo u portálu, ztížím tak případným dezertérům jejich průchod. Nejen, že se musí vyhýbat horké páře, ale nyní ještě dvěma vzteklým drakům a švihajícímu ocasu. |
| |||
U portáluVšichni, co si toho v tom šílenství vůbec všimnou Začíná tu opravdu jít o život. Nestíhám sledovat chaos okolo sebe. Na tohle jsem nebyl nikdy připravovaný. Tohle je ŠÍLENÉ! Moje psychika tenhle úděsný masakr nezvládá. Morálka selže a pokusím se utéct do bezpečí k portálu, když v tom nedám pozor, špatně šlápnu a přímo pode mnou se otevře prasklina. Z plna hrdla vykřiknu strašlivou bolestí a svět mi zmizí před očima. Volným pádem již v bezvědomí spadnu do trhliny. (9%) |
| |||
Nad školou Všichni kdo mě vidí, Raxan V klídku si létám nad školou, když vidím jak se celá otřásla. Ve vzduchu byly cítit silné vibrace z toho otřesu. Najednou slyším pokyny k evakuaci? U mostu jsem během chviličky, tak ještě zkoumám chvilku ze shora, co se bude dít. Najednou mnou proletí vlna strachu těch dole a já si všimnu jak se budova začne bortit zevnitř. Jak se trhá bariéra, vyjí vlci, jak se zvedly poryvy větru. Ten vítr si zvládnu i teď užívat a hravě si v něm polétávám. Zmizí mi batůžek a rozvrh sejme poryv větru. "Ti sto diáolo..?" [“Co to kurva..?”] Letí na mě kus mostu, vzhledem k tomu, že jsem vysoko, tak naštěstí jen malý kus. Vzepřu se křídly, připravím se ke střetu kamenem (33%). “Ach!” [“Ugh!”] Když do mě narazí, trochu mě to vyhodí z rovnováhy, ale vzpamatuju se a přetočím se tak, že jen kámen pustím a on letí dál svou původní trajektorií. Protáhnu si trochu namožená křídla a hrudník, přece jen to byla šlupka. Pak začne všude tryskat láva. Horký vzduch mě jen vynese o něco výš. Jak se studenti shromažďují u mostu a ne všichni dopadli dobře, vlna strachu je ještě větší. Pak konečně někdo z nich projde portálem. V tu ráno začne praskat země a mě ocákne vroucí voda a popálí mi naštěstí jen nohy (42%). “Gamiméno póno!” [“Kurva to bolí!”] Vzpamatovávám se z opaření, když mě smete (53%) nějaký drak. Po nějaké chvíli pádu se vzpamatuji, to už chrlí oheň na studenty. “Bástarde!” [“Hulváte!”] zařvu na něj a letím k němu tryskem. Sbírám své síly a vyvolám své blesky. V tu chvíli mě sejme vzdušný vír a odhodí mě přímo do jednoho z mých vlastních blesků. Ten mi spálí peří na křídlech natolik, že jen padám a rovnou do vroucí vody. Těsně před dopadem jen špitnu: “Sygnómi…” [“Promiňte...”] Spolu se mnou, ustanou i moje blesky. |
doba vygenerování stránky: 1.7578368186951 sekund