| |||
Před školouVšichni poblíž, hlavně Han S jedním prstem u tlamky, kde se zuby pomalu otevřely a já jsem si olízla zaschlou krev. Bylo mi zcela jasné, že zklamat Hana jsem nechtěla. Jen jsem měla takový ten pocit, že učitelé si toho brzo všimnou. I když… co už. Nějak jsem byla připravená, že Chrys bude mít nějaké kecy, ale tak co. Učitelé měli asi více věcí na práci než hlídat někoho, jako jsem byla já a Han. Kývnutí hlavy a slova: „Vedeš. Můj smysl pro orientaci nebyl nikdy nejlepší…“ poznamenala jsem a rozešla jsem se za Hanem stejně poklidnou chůzí, jako jsem se dostala sem. Na rozdíl od ostatních jsem vážně neměla důvod se nějak strachovat. Co by mi vlastně mohl ten, před kterým utíkáme udělat. Zabít mě? Ukázat mi bolest? Utrpení? Agónii? Jak… vzrušující! |
| |||
Před školou všichni tam, hlavně Ylryska "Přesně tak... Trocha zábavy nikdy není na škodu," protáhnu potichoučku táhlým pobaveným hlasem. Přičapnu vedle ní hrudník k zemi, zvednu zadek do vzduchu a zavířím kolem sebe všemi ocasy, protože to vypadá, že bude sranda. "Vzhůru! Vzhůru! Vzhůru!" skanduji skrze zuby nadšeně. Když to vypadá, že tedy jdeme, nadšeně poposkočím z místa na místo a pak popoběhnu směrem ke vchodu, kde se natočím zpět na Ylrys, jestli tedy jde a počkám na ni. |
doba vygenerování stránky: 1.351686000824 sekund