| |||
U mostu Dolly, Lailah, Shrey, Diagh Štěkavě se zasměji, když mi sdělí, tak nějak, co se bude dít. Ona epicky vzletí a já si ji najdu na obloze a zamířím kousek za ní. Pomalu capkám ke skupince u mostu, když najednou zahlédnu tělo, jak letí vzduchem. Mlsně se olíznu, protože cítím přibližující se krev. Hledím na oblohu, nicméně zvuk, který vydá zmutovaný pavouk přede mnou mne varuje, abych uhnul a tak se hladce vyhnu pavučině, letící mým směrem. (69%) S výskokem ještě ve vzduchu zachytím tělíčko a položím si ho na zem, abych do něj mohl zabořit čumák. Přeci jen... On by za chvíli umřel sám a tak zvláštně voní. |
| |||
U mostu Sonja, Dolly, Lailah, Shrey, Han Podařilo se mi úspěšně znehybnit Lailah tak, aby pustila krk a začala se zmítat k uvolnění. Okamžitě jsem pohnul rukou tak, aby ji oddálil od ležícího krvácejícího chlapce. Pavučiny ji prostě odtáhnou stranou. Nicméně upírka se prostě sebere a zmizí. To je super. "Nechci aby jsi se nechala vyloučit. Nehledě na to, že vím, že nikoho nechceš zabít," odpověděl jsem jí poměrně klidně, zatímco jsem zvažoval své možnosti. Asi bude nejlepší ji takhle dopravit k jejímu kolejnímu vedoucímu. "Ani mne nehne," odtuším a chci si ji přitáhnout blíž a do vzduchu, když ucítím vibrace dalších tvorů. Podívám se po nich, ale Lailah se snaží vysekat se ven, takže jen trochu více pavučiny utáhnu. (69%) Najednou si všimnu, že tělíčko chlapce se zvedne do vzduchu a přeletí obloukem mne i Lailah a míří k zubaté bestii. Vydám jakýsi nespecifikovaný zvuk plný zoufalství a naštvání a vyšlu druhou pavučinu jeho směrem. Nicméně, jak se nyní soustředím na dvě pavučiny a druhou jsem tkal v rychlosti, první pavučina nemá takovou sílu, jak bych chtěl. (35%) Zatímco pavučina u Lailah o něco oslábne (39%). Hlavně doufám, že něco zmůžu. Kde všichni jsou, když jeden potřebuje? |
| |||
Vonku pri moste Diagh, Dolly, Han, Lailah To chápem. Cvaknem v tejto podobe o poznanie väčšími a ostrejšími zubami, keď sa zmieni o nude. Kto už len mal rád nudu? Nuda bola nanič. Jeden sa pri nej pomaly ani necítil nažive. Chlpáčka sa zmení späť do svojej lepšej podoby, a ja sa dívam kdesi k pásu okolo ktorého mi skáče, zasyčiac iba keď jej tlapy dopadnú príliš blízko chvosta ako upozornenie. Neznie to ale úplne iritovane. Spokojne však kývnem, keď ma tak či onak uistí, že bude vedieť nasledovať. Zrak, čuch, vnímanie tepla, akokoľvek bude vedieť zostať v našej hre, tým lepšie. A ešte berie do úvahy školský poriadok. Výýborne. Pomaly sa mi roztiahne po tvári široký úsmev, ktorý ale vďaka zubom a absencii toho istého výrazu v očiach pripomína skôr grimasu. Takéto premýšľanie si zachovaj. Takže, pobež za mnou, kdesi v polceste ti spadne z neba prekvapenie. Netrpezlivo napoly natiahnem krídla. Dlhokánske vlasy sa zavlnie vo vetre, aj keby žiaden zrovna nefúkal. Prikrčím kolená a len pár krokmi naberiem rýchlosť, kým vyskočím do vzduchu a ako vystrelená guľka zamierim hore, do oblakov, prudko naberajúc rýchlosť smerom k skupinke pri moste. Tam zacielim na ležiaceho chlapca, od ktorého práve pavúčica odohnala upírku. Vo vzduchu sa mi hneď dýcha ľahšie, a ten divný hnevlivý pocit z haly nechám na zemi. Štít pre istotu zväčším do tvaru gule okolo mňa, keby ma zbadajú alebo vycítia aj v tejto výške a napadne ich aj na mňa pľuť tie lepkavé nitky, a potom sa pokúsim zhrabnúť chlapca telekinézou a s myšlienkou Aport! ho vrhnúť vzduchom ako bábku smerom k bežiacej chlpáčke. Kto nerád lietal? Lietanie bol tak skvelý, uvoľňujúci pocit. Ak by sa mi to nevydarilo, mám pripravený stíhačkový nálet dole, kde by som ho chmatla koncom dlhého chvosta a to isté spravila pri spätnom výstupe do oblakov. Dostať ho do bezpečia od pijavice predsa nebol zlý čin, nie? Bola som zvedavá, ako túto..záchranu ukončí zubatá a chlpatá. |
| |||
Most Sonja, Dolly, Diagh, okrajově pro Shrey, Han Zvláštní hluk a otřesy mě nutí za letu se ohlédnout. Na chvíli je v mé mysli i něco jiného, než Dolly. Škola se mění? Nejsem ale natolik při smyslech, abych byla schopná rozvíjet teorie, proč a jak se to vůbec děje. |
| |||
Most - hala Dolly, Diagh, Lailah, okrajově Han, Shrey "Neumím, stačí, když se budou řídit, pudy. A budu doufat, že to bude ten utéct a né zaútočit." Zaubím se, až mi zase vykouknou špičáky. Svráštím čelo, když si všimnu co se děje se školou. Dobrá, volba jít na most. Vevnitř by mi mohlo padnou na hlavu nějaké kamení. Au. I když některým by to jistě pomohlo v intelektuální rovině. Zasměju se svému nevyřčenému vtipu. Něco, někdo k nám letěl. A zaútočil na kluka. Pohodím rameny a kontroluji si čistotu nehtů. Nějak mě to netankuje. Nevím, co ti dva mezi sebou mají a není to moje starost. Nehodlám se nechat zmrzačit, jen kvůli vměšování se do cizích věci. Ladně seskočím na nohy a chystám se odejít. Když před sebou spatřím. Fuj. Hnusnou hříčku přírody. "Zkus ho nezabít." Prohodím k té, ke které letí síť. No, fuj. Nehodlám se tady zdržovat a pozorovat, jak se pavouček krmí, o to míň když se sem blíží další potížisti. Naberu upíří rychlost a prokličkuju co nejdál od ostatních do haly k nástěnce.(87%) |
| |||
Hala - ven především Shrey a okrajově skupinka na mostě V očích mi zajiskří. "Tak to zní lépe než jsem čekal. Trochu jsem se bál nudy," zazubím se na ní i v téhle podobě, což je mnohem méně okouzlující než v mé liščí podobě. "Dračí?" přejedu si jí pohledem, "to zní cool. Já mám hodinu od devíti, ale to je ještě spousta času," oznámím jí o svém rozvrhu, než ho uklidím pod triko. Na její otázku o krvi kývnu hlavou na souhlas. Větřím, ale v téhle podobě mi to moc nejde, takže se proměním zpět do liščí, abych mohl zavětřit směrem k hlavním dveřím, odkud krev cítím. Moje společnice se zdá rozptýlená něčím jiným, ale hned na to se promění do více... Formy, která napovídá proč ten přesun do dračí koleje. "Suppeeer," zahalekám nadšeně a natěšeně kolem ní několikrát hupnu jako štěně. "No lítat neumím, ale mám docela dobrý zrak," odtuším na její slova. "Něco načatého, by mohlo být už docela v cajku s tím místním řádem," zazubím se na ni a olíznu se. Proti slintám to stejně moc nepomohlo. Pak už jen čekám, co vymyslí, abych mohl následovat. |
| |||
Hala -->von!
So spokojným úsmevom pozerám, ako chlpáč vetrí po zranenej dračici, no skôr ako by stihol niečo spraviť tak sa v hale začne zhromažďovať čierny dym. S nevôľou si pošúcham jednou dlaňou pažu, ako mnou prejde chlad.
|
| |||
Chodba v prním patře Yqi, Aliana Obě souhlasily, i když s odmlkou které jsem si nemohla nevšimnout. Nevšimnout si nešlo ani zvědavého pohledu rusovlásky. Stejně tak jako se ona snažila nezírat na mě já se snažila si jí nevšímat. Jen jsem jí věnovala krátký tázavý pohled, jestli po mě snad něco chtěla a odvrátila pohled na druhou stranu. Když si ji nebudeš všímat, nemůže ti to přeci vadit. To jsem si sice říkala, ale pravdou bylo že mě dokázaly vytočit i malichernosti nad kterýma bych se normálně ani nezamýšlela. Naše cesta do pro jídlo byla přerušená náhlými otřesy budovi. Když skončily tam kde jsem ještě před chvilkou seděla na sedačce teď byla místnost a my stáli v docela jiné chodbě než předtím. Mnohem víc než změna prostředí mě však znepokojí to že se zvětšila kentaurka. Kousek od ní poodstoupím, jen pro jistotu, načež si ji přeměřím nedůvěřivým pohledem. "Vypadá to tak..." rychle rozhlédnu kolem ale na kentaurku si dávám pozor. Měla pravdu, všechno je nějak větší, a taky jinde. Na její otázku tedy zakroutím hlavou "Mapu u sebe nemám, ale můžu se zaletět podívat do haly" nabídnu se a pokusím se při tom úsměv. Z toho však vzešel jen jakýsi krutý úšklebek. Zrcadlo jsem před sebou sice neměla, ale dokázala jsem si docela živě představit jak jsem se asi zatvářila. Snad by bylo úplně nejlepší tvářit se taknějak neutrálně, bez výrazu. Však ani to mi zatím nevycházelo jak bych chtěla a povětšinu času jsem nejspíš nepůsobyla právě přívětivě i když to třeba nebyl můj záměr. Nevěděla jsem ani kde byla studentská kuchyňka předtím. Mám ale za to že jsem nápis studentská kuchyňka zahlédla nedaleko koleje čarodějů, ještě na steré mapě. A zrovna té koleji bych se raději vyhnula. Tak proč bych se zajímala co bylo kolem? Stačilo mi vědět kde zhruba je abych se tomu místu vyhnula. Také jsem mapě vlastně nevěnovala příliš pozornosti, většinou tomu bylo tak že co jsem hledala jsem našla docela náhodou, nebo jsem se prostě někoho zeptala kde co je. Vlastně jediné k čemu jsem mapu školy zatím použila bylo abych zjistila kde je sauna. Ta bývala ve sklepení a já doufám že tomu tak zůstalo. Ale jediná jistota teď nejspíš bude vstupní hala, proč ta by se přece přesouvala třeba do prvního patra. Nikam se zatím nehrnu a počkám si jestli zrzka třeba nevytáhne mapu. |
doba vygenerování stránky: 1.4589259624481 sekund