| |||
Hala - ošetřovna vnitřní skleník Ravi asi vůbec nepochopil s čím jsem měla problém a začal cosi o počtu a rozhodování a kdesi cosi. Vážně mě rozmrzelo že byl úplně mimo. Zrovna u něj bych si myslela že pochopí v čem je problém. "Nevím teda jestli jsou úplně lidi lidi, ale je z nich taky cejtit člověčina" trochu při tom nakrčím nos a pokývnu na něj. Trochu mě to ale stejně rozmrzelo. "Ovšem že jsem drak!" odpovím mu hrdě. Nějak jsem čekala že mi to nebude věřit, ale on mi věřil. A ještě u toho zněl docela nadšeně. To nebyla zrovna reakce kterou jsem čekala. "Umm... tak díky?" nestává se moc často že by mě někdo nazval půvabným stvořením. Co se na tohle normálně říká? Říct "ty taky" by bylo asi hodně divný tak to nechám jen u toho díky. "Nevím teda jak je to v těch vašich knihách, ale co já vím tak draci nejsou zlí... " teda alespoň ne všichni "...je ale pravda že ten rudej je docela mrzutej" podotknu trochu polohlase, spíš jen tak pro sebe. "A vůbec, dokážeš si představit že bych pořád jen chrlila oheň? To by asi nebylo moc pohodlný ne?" řeknu pobaveně. Vím že takhle to nemyslel ale znělo mi to vtipně. "Ale jó, taky křídla a oheň a tak dál" skončím s úsměvem. Co se dělo ve zbytku haly jsem nějak neřešila, hlavně protože tam byla Shrey a mě se jí nechtělo řešit. Kdo má vědět co se jí, blešákovi a té okaté podivnosti zrovna honí hlavou. Ale ať už je to co chce nic dobrýho to nebude. Jak se v hale ale vlastně odnikud objeví zase někdo nový, přeci jen jsem byla zvědavá. Jestli Lailah neměla nic společnýho s ptákem, tahle určitě musela mít. Místo rukou měla spíš křídla. Ani nevím jak to bylo, křídla s rukama nebo ruce s peřím? K tomu má ptačí nožky. Ta má zaručeně něco s ptákem. Ta ptačí holka se tady ještě ani nestačila pořádně rouzkoukat a to přůhledný pometlo ji už táhne zase někam pryč. Vrátím se pohledem zase zpátky k nástěnce a to on začal co si o nějakém stvořiteli a že ho musí nutně najít. "Stvořitelem? Jak to jako myslíš stvořitel? Každý může být svořitel, když dokáže něco vytvořit ne?" to asi nebylo úplně co by chtěl Ravi slyšet co jsem mu na to asi tak měla říct. O žádnym stvořizeli jsme si na hodině ani neříkali, jen o nějakym správci. A co já vím jestli je to to samí nebo je to úplně něco jinýho. "Ale jestli stvořitelem myslíš někoho kdo je opravdu mocný, možná by jsi mohla začít od toho ředitele. Jestli to tady vede musí bejt přece ze všech nejsilnější no ne?" Možná že to tady takhle nefunguje, ale jestli ho chce najít teď má aspoň kde začít. Jestli je to některý z učitelů nikam mu neuteče a bude tady i po hodině ne? Do haly se pak doslova doškrábe moje raněná dračice. Z rány na boku za ní zůstával potůček krve. Jen letmo si prohlídnu kousnutí. Nemusím být žádný doktor abych poznala že to není úplně dobrý. Nemluvě o tý spoustě krve. "Já asi pro někoho zajdu" ošetřovna je od haly jen kousek. Obejdu ji kolem hlavy a jdu rovnou do ošetřovny. S klepáním se nezdržuju, tohle je přece naléhavý. Zamířím rovnou k tomu zelenýmu mužíčkovi. Ten měl předtím na starost prohlídky takže musí mít na starost i zranění ne? "Dobrej... moje spolubydlící je zraněná a dost krvácí" přejdu rovnou k věci. Rozhlídnu se po studentech protože mi přijde trochu divný proč jsou na ošetřovně v lavicích. Na nástěnce vlastně bylo napsáno že ošetřovna už nebude, takže tady maj hodinu. "...asi to ale nemůže počkat než tady s tím skončíte" přidám ještě abych ho trochu popohnala. |
| |||
Hala --> snáď von Rara, Han, Ylrys, Tabithi Hm? Presuniem zrak na Raru, ktorá začne rozprávať do vzduchu, no pomerne rýchlo mi dopne. Uškrniem sa na ňu keď zbadám ako sa jej nechce do jej povinností a kývnem bradou. Niečo vymyslíme. Cvaknem bielymi zubami. S Rarou sa vždy niečo dialo, a to som mala rada. Momentálne sa ale dialo aj bez nej. Chlpaté čosi totižto vyzerá, že je celkom zainteresované do toho, aby išlo prispieť trochu k chaosu, a očividne sa pozná s okatým čímsi, dokonca si myslí že aj ona by mohla vedieť ako sa zabaviť. Uvidíme. Sledujem ako otáča hlavou a cítim pohľady očí všade naokolo. Pomaly sa mi natiahnu pery do strán, ale nevyzerá to ako príjemný úsmev. Nezdá sa, že by som jej čudné trhavé pohyby nechala nejako hrať mi na nervy. Uvidíme. Keď ju rozptýli jeden chvost a ona ho zožerie, pýtajúc sa na niekoho, kto jej mal dať ešte...oko? Jej poklop v jedálni musí vyzerať extrémne príjemne. Takže..sa stravuje živými časťami tvorov. Mhhm. Keby je hladná...a dá sa ju priviesť k niekomu zimobilizovanému...áno, dalo by sa s ňou pracovať. Zvedavo si ju obzerám, snažiac sa prísť a to ČO vôbec je a aká je jej...mentálna kapacita vzhľadom na to ako pudovo reaguje, sledujúc ako ukazuje úplne mimo ako to, kam má ísť, hoci za sebou má nástenku kde sa dá orientovať. To že má zlý orientačný zmysel si uložím tiež do pamäte. Práve keď s naklonenou hlavou pozorujem tie jej obrie ruky, tak sa otočí na mňa s rovnakým postojom a začne ku mne kráčať. Ja som dodávateľ, nie tovar. Otočka, šup šup. Pokožka na mne fialovo zaiskrí a mne sa pery od seba oddialia. Nikto nevie. Odpoviem jej hlasom, ktorý dáva jasne najavo že to tak mienim aj nechať, stiahnuc z orbu energiu, pripravujúc sa... a našu zábavu preruší Chrys s prsiami. Po tom, čo obaja zmiznú, a ja zacítim vlnu energie z poschodia, kedy pár sekúnd polemizujem či tam nebude väčšia sranda, ale...cítim tam profesorov. Tí rušia srandu. Potrasiem hlavou a otočím sa na zubatého, ktorý so mnou zostal. Tak sme zostali dvaja. Poďme, zavediem ťa za dvojnožkami. Vieš ... Zmĺknem, keď sa jedna energia začne presúvať, a po chvílii dunenia sa k nám doslova zvalí dračica. Cítim a vidím krv. Hej, chlpáč. Už si ochutnal draka? Hodím palcom k veľkému telu. |
doba vygenerování stránky: 1.6505880355835 sekund