| |||
Vykročím ze stínu v zdemolované učebně. Skutečně mi to tady nedělají lehké a skutečně mne to začíná otravovat. V ne zrovna příjemné náladě se dám do oprav lavic, které však nechám odstavené u stěn. Nové dveře se zavřou s nemalým prásknutím, než se z mého stínu vyvalí černé entity, které začnou opravovat díru ve zdi. Zůstávám vprostřed všeho stát se založenýma rukama na hrudi, zatímco čekám, zda se studentka ukáže. |
| |||
Chodba 1. patra Maid Jedna dívka se na mně podívá s nesouhlasným pohledem a pak se zamračí na tu druhou dívku, co jsme řekli tak hrozného? Neříkám že to co se zde dělo není vážné, ale je po boji ty co zde byli zranění se postarají na ošetřovně, jistě nebude to snadné, ale to se už nás netýká. Neříkám že to je přímo na jásání a vyprávění vtipů, ale co jsme jako měli dělat? Padnout na kolena a lomit rukama zatím co bychom propadli v staletý pláč? Ale dobrá to je její věc a protože obě dívky odejdou tak tu nakonec zůstanu s tou dívkou s beraními rohy. A když dívka vstane tak si jí prohlédnu blíž tak zjistím že asi nebude studentka, ale ... ne nevzpomínám si že bych jí viděla na nějaké hodině. Tak proč ... ne kdyby šlo a zaměstnance školy byly bychom informováni.Nebo ne ... Promnu si čelo a nakrčím nos, mám pocit že mé myšlenky běhají v kruhu a dívka vypadá zmateně stejně jako já, skvělé tohle je vážně trapná situace a to jsem nic neprovedla. „To je milé, ale myslím si pomoc bude potřeba asi jinde.“ Já vím ten profesor říkal že se o ní má postarat ovšem jí nic není a profesor nebyl zrovna konkrétní. |
doba vygenerování stránky: 1.0555329322815 sekund