| |||
Pokoj - před jídelnou Poprvné jsem usínala v postely která byla opravdu postel a byla moje. Ale co bylo hlavní která se podemnou nerozpadla na prach dřív než jsem stačila usnout. Takhle dobře se mi zatím ještě nikdy nespalo. Bylo dobřé probudit se na stejném místě, ale vstávání oproti tomu zase tak příjemné nebylo. Něco bylo špatně. Rychle jsem se zvedla z postele a vysvlékla se abych se prohlédla. Napadlo mě že bych se zeptala některé ze jestli se tohle tady děje normálně. Pak jsem od toho nápadu ale upustila, ani jednu jsem budit nechtěla. Vesa by určitě udělala zase nějaký naschvál. S probuzením jsem si ještě uvědomila že už mám vážně žízeň. To bych měla vyřešit jako první. Tak jsem se zase v tichosti oblékla, vzala si rozvrh a odešla do jídelny. Zastavila jsem kousek od skupinky u dveří, pokoušejíc se upravit svoje oblečení. I když bych ho podle vzhledu nepoznala, poznala jsem ho podle jeho mysli "Ahoj, děje se něco?" zeptala jsem se, ale protože jsem stále nevěděla jak se jmenuje, nevěděla jsem jak ho pořádně oslovit. Přitom jsme se včera bavily. Byla jsem ráda že alespoň můj vnitřní hlas zněl pořád stejně. Jako obvykle mě vyvádělo z míry že jsem neslyšela myšlenky několika přítomných. Vlastně jsem ani necítila její mysl. Ani nevím proč mi to vadí, měla bych být ráda že mojí pozornost nerozptyluje více myslí. Byla jsem ale zvyklá že slyším myšlenky ostatních, nebo alespoň cítím jejich mysli, takže když jsem je necítila vyvádělo mě to z míry. Mezi námy ale stáli ve dveřích další studenti. "Na co tady stojíte?" zeptala jsem se čtveřice která postávala ve dveřích. Stála jsem dost blízko aby citíly moje horko, ale dostatečně daleko že jim snad nebylo nepříjemné. |
| |||
Jídelna Seth, zácpa u dveří, všichni v jídelně Seth vypadá nějak až příliš klidný. Začínám si všímat, že jeho vlastně nerozhodí vůbec nic. Viděl jsem na něm vlastně někdy jiný výraz? Z mého hloubavého zamyšlení mne vytrhne další prásknutí po jídle a jeho slova. "Ten předmět mám zapsaný také..." odtuším na jeho slova a podívám se k prázdnému profesorskému stolu, "inu doufejme, že tam nějaký profesor bude. Vypadá to, že momentálně nejsou příliš k dispozici. Avšak souhlasím, že toto nemá smysl..." s tím se vrátím pohledem k jídlu před námi. "Společenská místnost jídlo neposkytuje, to už tu několik studentů zkoušelo. Ale na patře by měla být studentská kuchyně..." dodám zamyšleně, zatímco již opatrně obcházím místnost. U dveří se však tvoří jakási zátka opozdilých studentů. Hledím na hlouček a uvažuji, kudy se kolem nich protáhnout. |
| |||
Jídelna Jigme, všichni v jídelně Po usazení jsem hladově čekala na jídlo. Když se ale objevilo, tak to nevypadalo jako něco, co by se dalo jíst. Dalo by se říct, že se nás dokonce snažilo to jídlo zranit, či dokonce zabít. Celá moje pozornost se náhle přesunula od jídla k Jigmemu, který se posunul o dobrých pár decimetrů. Po Jigmeho slovech si vzpomenu, že bych vlastně měla jít po snídani na hodinu. "Hele Jigme... Za chvilku začíná hodina meditace. Tam by nejspíše mohl být nějaký učitel." Na chvíli se odmlčím. "A co se týče jídla... Možná bychom mohli zkusit požádat společenskou místnost, stejně jako jsme to udělali s oblečením." |
| |||
Jídelna Seth Kývnu na jeho výzvu a kráčím za ním. Posadím se vedle něj a čekáme na jídlo. Nicméně když se jídlo objeví...I se židlí se odnusu dozadu, když mi jedna z jisker práskne dva centimetry od nosu. "Co se to tady děje!" Nakonec se i zvednu a stoupnu si za židli, jako kdybych se jí chtěl bránit. "Napřed tohle a teď se ani nenajíme?" zním dost rozmrzele a podívám se k profesorskému stolu, který zeje prázdnotou. "No samozřejmě, v jediný okamžiky kdy je potřebujeme, nikdo není k dispozici..." trochu mi přeskakuje můj nový dívčí hlas. Ani nevím, kde se to ve mne bere, nejsem na takové chování u sebe zvyklý. |
| |||
Kolej dlaci - Jídelna Kisa, Erímëo, Slithesius Vyjdeme z pokoje společně s Kisou a za zívání vyrazíme dolů do přízemí. Zdá se mi podezřele vylidněno, na to, že má brzy začít vyučování a jídlo by mělo být v plném proudu. Že by měli všichni takový hlad? Když se opřu do dveří jídelny - kupodivu zavřených - třeba jim začíná být zima - zjistím, že hned za nimi zaclání čarodějská dvojice. "Co tam zíráte jak husy do flašky?" zeptám se jich, než vykouknu sama do jídelny. |
| |||
Pokoj čarodějové II - Jídelna Slithesius Po protahujícím se tichu už mám pocit, že mi to sblížení úplně nevyjde, když ze sebe nakonec přeci jen vykoktá pozdrav. Pokývnu hlavou. "Nemám problém zapamatovat si dlouhá jména, Slithesiusi, přeci jen jsem elf. Však záleží na tom, co je příjemnější tobě," odpovím na oslovování. "Pak tedy výborně, vyražme, hned jak se připravíš," pokývnu hlavou, vzhledem k tomu, že je stále zakutaný v peřinách. Chvíli počkám a když řekne, že je připravený, jako první vyrazím do společenské místnosti, chodbami, dolů do jídelny. Naše ranní příprava se poněkud protáhla, tedy dorazíme, když už celou halou voní jídlo. Zakručí mi poměrně neslušně v břiše, ovšem zarazím se hned ve dveřích, když si všimnu, jak stoly vypadají a jak vypadají studenti, jenž sedí přímo u toho. I nadále to bez výrazu pozoruji. "Mám obavy, že snídaně se konat nebude. Nevypadá to poživatelně," konstatuji nakonec. |
doba vygenerování stránky: 1.4073958396912 sekund