| |||
Jídelna - bazény - pokoj Už jednou jsem si zabrala čelo stolu v domnění že budu mít dobrý výhled na dění a už jednou jsem před sebou měla dračí hubu. A zdá se že jsem se ze své předchozí chyby nepoučila takže jsem mohla opět pozorovat akorát tak dračí žraní. Stejně jsem ale zůstala, kvůli takové věci se přeci krve nevzdám. Pak se ale v jídelně oběvila bělovlasá a chtěla dělat problémy. V tu chvíly jsem vážně doufala že si jí červený drak podá a bude bitka. Která by ale měla jasného výtěze a netrvala by příliš dlouho. Poháry s krví přede mnou, stejně jako všechno ostatní jídlo zmizely, drak jen zabručel a odešel. Byla jsem vážně sklamaná že se mi nedostalo představení. V jídelně už pro mě nic nebylo tak jsem se odebrala do bazénu. Nad hlasovací urnou jsem se jen pohrdavě pousmála. Pro sebe hlasovat nemůžu a nikdo tak dokonalý jako já tady není. Večeři samozřejmě nevynechám a po ní už do postele. |
| |||
Společenská místnost čarodějové - Jídelna Seth, všichni v jídelně "Jistě," kývnu, když se ještě pro něco vrací do pokoje. Já jen zkontroluji, že mi z kimona nevypadne rozvrh a když se vrátí, zamíří rovnou ke dveřím. Kývnu hlavou na souhlas, je čas jít. Vyjdeme tedy ze společenské místnosti a zamíříme po schodech dolů. Pokud nás nikdo nezastaví, zarazím se až ve dveřích jídelny. Jsou tu nové tváře. Ale vzhledem k tomu, co se stalo nám, to možná jsem jen staronové tváře. "Kam se chceš posadit?" zeptám se Setha, protože mne je to tak nějak jedno. |
| |||
Dívčí pokoj I koleje dlaků Helen, Wayne, Ulgge Proberu se spolu s hlasitou ranou gongu. Mé citlivé uši si na něho stále nezvykli. Jenže záhy mě začne trápit jiný problém. Můj výraz se jistě rychle mění – prvně překvapení, pak úděs a nakonec zoufalost. Proč mám mužské tělo?! Rychle vstanu z postele a okamžitě se pokouším o proměnu. (45%) Nepovede se a já co nejrychleji zmizím v koupelně, kde si dávám studenou sprchu. Znovu s chladnou hlavou se snažím soustředit a proměnit. Tentokrát se to povede (86%). Jakmile vyjdu z koupelny, slyším škrábání na dveře. Vyjdu ven a tam Wayne. Čich mi hned napoví, že je na něm něco stejně špatně jako u mne. Musíme to vyřešit... Dloubnu do něho čenichem a zamířím ke dveřím do pokoje naší kolejní vedoucí. Už tam stojí nějaké dívka a klepe, tak se snad můžeme přidat. |
| |||
Večeře a druhý den ráno Ulgge Včerejší den jsem zakončila hlídkováním na večeři s kolegou. Sama nic nejím, nemám pro to důvod, a o něco později se vydám do svého pokoje. Místo abych šla o dvě hodiny později spát, vydám se ven na pozemky školy, kde sedím vedle vstupní brány a sleduji den, jenž venku panuje. Jen tak sedět mě přestává bavit a nakonec se i kvůli tomu odeberu zpět na pokoj, kde chvíli připisuji poznámky do svého deníku z čehož mě vytrhne až gong a chvíli později klepání na dveře mého pokoje. „Pojďte dál,“ zavolám a poprosím školu, aby dveře odemkla. |
| |||
Pokoj dlaci II - pokoj Stephanie Wayne, Stephanie Neodpoví, nezareaguje, jen uteče... Povzdychnu si a vyrazím po chvíli taky. Hodím po něm pobavený pohled, když se snaží doškrabat se na dívčí pokoj. S tou informací by šlo také pracovat... Projdu kolem něj a vejdu do společenské místnosti. Postupně zkouším dveře do kabinetu ze společenské místnosti, poté dveře pokoje. Vždy chvíli setrvám, případně zaklepu znovu. Tvářím se poměrně klidně, nevypadám rozhozeně, i když mám úplně jiné tělo. |
doba vygenerování stránky: 1.4472949504852 sekund