| |||
Jídelna - kraj jezera Po pořádném žrádle jsem se vrátil na kraj jezera, kde jsem se napůl ve vodě, uložil ke spánku. Kdyby někdo z jezerních chtěl, mohou mne kontaktovat a já si přitom řádně odpočinu. Ráno mne budí zvuk gongu, který dolehne až sem. Zatracený nástroj. Zazývám a překvapí mne zvuk, co ode mne vyjde. Když si uvědomím co se děje, tak mne to rozhodí, že zmizím z místa, kde ležím, jak lusknutím prstů. |
| |||
Pokoj směs I - společenská místnost - pokoj Faife Faife Několikrát na dveře zavrčím, ale když se mi nezvětší s velkou, opravdu velkou nechutí se proměním. Za tichého vrčení vejdu do společenské místnosti a prudce zabuším na dveře kabinetu kolejní vedoucí. Když se nic neozývá, hrdě vykráčím ze dveří a zamířím do třetího patra. Jestli si všichni myslí, že to tak nechám, tak se šeredně pletou. Stále za hlubokého hrdelního vrčení zabuším na dveře pokoje Faife. Jestli si vychrupkává, tak to má fakt blbý. |
| |||
Z jídelny znovu ven a pak na kolej a do pokoje (dlaci - dívky I) především Wayne, na konci Helen U oběda si nacpeme žaludky, tedy minimálně Wayne rozhodně. Já díky své lidské podobě jím přeci jen o něco méně, než kdybych byla vlčicí. Jakmile se najíme, znovu vyrazíme ven, tentokrát se místo běhání věnujeme diskuzi na téma hlasování. A před večeří pak oba odhlasujeme. Sice jsem původně neměla zájem, ale po diskuzi s Waynem jsem se rozhodla, že cokoliv bude lepší než nic. Hlavně, aby nevyhrála má známá hadice. Večeře se účastníme oba, ale já se spíš v jídle šťourám, než abych jedla. Od oběda jsem se už tolik nehýbala a tak se mi sotva rozležel a nemám tak teď hlad. Po jídle zapluji do pokoje, kde doufám nikdo nebude. Je. Naše kočka Helen. Pozdravím, na odpověď nečekám a zamířím do koupelny a pak už rovnou do postele. |
| |||
Pokoj upíři I - Jídelna nikdo konkrétní Na jeho slova znova jen pobaveně štěknu. Tohle skutečně nepatří mezi ty věci, co by mne zvládli rozhodit. Když se odporoučí do společenky, počkám v pokoji, protože je bábovka a jistě si zaleze do koupelny se převlíct. Když pak zamíří pryč, steču z postele a následuji ho. Tohle by mohla být sranda. V jídelně se rozvalím napůl přes stůl napůl přes židli, co nejblíž jemu, abych mohl sledovat o co se bude pokoušet. Mezitím se rozhlédnu po přítomných čekajících a snažím se přijít na to, zda někoho postihlo to samé. |
doba vygenerování stránky: 1.4166488647461 sekund