| |||
Jídelna - Pozemky - Kolej - Jídelna - Pokoj dlaci II především Mayli Po jídle si olíznu pysky, abych si neumazal oblečení, až ho budu brát do mordy. Vyrazíme ještě ven, pokud bude Mayli chtít. S tím, že tentokrát se i proměním a zapředu s ní hovor. Všiml jsem si, že většina studentů hlasovala a zajímal mne jej názor na věc. Nakonec jsme se shodli, že by bylo dobré hlasovat alespoň pro někoho, aby nakonec nepřišli dlaci zkrátka, kdyby neměli svého zástupce. Vyrazili jsme proto na kolej, abychom měli jak odhlasovat. Nad svým hlasem jsem uvažoval dlouho a převracel ho sem a tam, ale tak asi je úplně jedno pro koho budu hlasovat, protože většinově se asi netrefím. Mayli nakonec taky hlasuje a tentokrát se zapečeme u krbu ve společenské místnosti. Na můj vkus je tu trochu moc živo, ale prohřeje se mi kožich. Večeří nepohrdnu a dojdu si znovu naplnit břicho. Potom už se rozloučíme a zamíříme každý do svého pelechu. |
| |||
Jídelna - pokoj Dění v jídelně jsem vůbec nevnímala. Jediné, co mělo mou plnou pozornost bylo jídlo, kterého tu bylo dostatek. Až přebytek řekla bych. Ve své lidské podobě jsem tak pokrouceně seděla na židli a cpala do sebe jedno syrové maso za druhým. Během jídla jsem se všelijak vrtěla, přesedávala, skládala nohy pod sebe a před sebe a zkrátka nemohla jsem přijít na to, jak může být někomu sezení na židli pohodlné. Jakmile jsem skončila, vydala jsem se na chvíli prozkoumávat chodby školy. Čumák mě svědil a pálil z těch známých i neznámých pachů zdejších tvorů, proto jsem se potřebovala na chvíli odklidit. Tortun na obědě stejně nebyl, nejspíš byl pořád v hájence a mně se už za ním znovu chodit nechtělo. Chvilku jsem tedy bloumala po chodbách a ani jsem nezaregistrovala hlasovací urnu. Stejně nevím k čemu je. Ať už se v deskách, co jsem od školy po příchodu dostala psalo cokoliv, nic o hlasování jsem si nepamatovala. Na večeři nakonec dorazím taky, ale nezdržuju se příliš dlouho. Nacpala jsem se už u oběda, nepotřebuju jíst tak často. Vezmu si do ruky akorát dvě syrová masa a i s nimi se odklidím na pokoj, na který jsem narazila vlastně čirou náhodou. |
| |||
Jídelna - pokoj Během dne se mi podařilo promluvit i s některými rozumnějšími dlaky z mé koleje, ovšem zda budou hlasovat to už je jiná. Snad můj přesvědčovací um nevyšel v niveč. V jídelně jsem dělala společnost panu Ortegovi. Snad se mu podaří přesvědčit osazenstvo své koleje. Bylo by to vskutku báječné, kdybychom usedli v radě poboku. Samozřejmě jsem vhodila do urny i svůj růžový lístek. Jen škoda, že nemůžu hlasovat sama pro sebe. Hloupé pravidlo. |
| |||
Jezero - jídelna - pokoj - jídelna Cesta nedopadla jak jsem očekával. Bylo ode mne bláhové mu věřit. Naštěstí jsem se jenom potloukl, ale nic vážnějšího se mi nestalo. Rozhodl jsem se upustit od svých plánů a jít se raději najíst. Po jídle jsem šel zvolit zástupce koleje, i když mi nebylo zřejmé k čemu to je dobré. Pak už jsem odešel do pokoje, kde jsem zůstal až do rána. Do jídelny jsem šel až na snídani. |
| |||
Vohňové rajón - Gábl cimra Všeci Tož po tem mlácení do kovadliny, sem dostal pekelné hlad. V pajšlu mně hřmělo, tak byl névyší čas, zvednót sicnu a odfakčit si to pro nějaké gáblík. Tož a že sem se hrnul jak velká voda, čmajznul sem kýtu a už sem to do sebe hrnul. Takhle sem to dělal, tak nějak furt. Do svýho novýho rajónu a pak na gáblík, zatím sem měl volno. Nějaký volby mě byli ukradený, ale tak ukecat to já sa nechám. Kór když z teho něco kápne. Sic škoda, že ta čičina, neví, že psat neumím, nějaký brblání mňa nechává chladným. Jedna dobře mířená, vždckaj vyřešila všecky chmury. |
| |||
RM1 - Jídelna - RM1 - Jídelna - Kolej dlaci a pokoj upírky 2 Alyssa, Kisa, Nybe, Miko všichni v jídelně Na Miko teda nečekáme, ale i tak mám před sebou pěkný výhled na pěkné prdelky. Do jídelny, ale dojdeme pozdě, takže se jídlo nekoná, ale to mi zatím problém neděla. Není to dlouho co jsem jedla a navíc, tady mám bezproblémový pravidelný přísun a to se zdá, že mi svědčí. Tak snad se nic nesemele. Všechno proběhlo v klídku, takže jsme dorazili na večeři včas, tak nějak jsme se pořád drželi v té samé sestavě. Sem tam se některá vzdálila, sem tam se někdo vrátil a tak. Taky jsem se na chvilku vzdálila, když jsem hlasovala. Přeci jen jsem emancipovaná ženská a pro právo hlasovat, kdysi některé umíraly. Po večeři se šlo pít, tak jsem zkoušela kolik toho moje regenerace dokáže odbourat. Chce to hóoodně chlastu, abych něco cítila. Teda toho klasickýho ne těch utrejchů co míchá Miko. Dokonce jsem šla omrknout svůj pokoj a s osazenstvem jsem byla vcelku spokojená. Žádní pavouci = luxusní bydlení. |
doba vygenerování stránky: 1.3354489803314 sekund