| |||
RM1 - Jídelna - RM1 - Jídelna - Kolej dlaci a pokoj upírky 2 Alyssa, Kisa, Nybe, Miko všichni v jídelně Na Miko teda nečekáme, ale i tak mám před sebou pěkný výhled na pěkné prdelky. Do jídelny, ale dojdeme pozdě, takže se jídlo nekoná, ale to mi zatím problém neděla. Není to dlouho co jsem jedla a navíc, tady mám bezproblémový pravidelný přísun a to se zdá, že mi svědčí. Tak snad se nic nesemele. Všechno proběhlo v klídku, takže jsme dorazili na večeři včas, tak nějak jsme se pořád drželi v té samé sestavě. Sem tam se některá vzdálila, sem tam se někdo vrátil a tak. Taky jsem se na chvilku vzdálila, když jsem hlasovala. Přeci jen jsem emancipovaná ženská a pro právo hlasovat, kdysi některé umíraly. Po večeři se šlo pít, tak jsem zkoušela kolik toho moje regenerace dokáže odbourat. Chce to hóoodně chlastu, abych něco cítila. Teda toho klasickýho ne těch utrejchů co míchá Miko. Dokonce jsem šla omrknout svůj pokoj a s osazenstvem jsem byla vcelku spokojená. Žádní pavouci = luxusní bydlení. |
| |||
Louky, cvičení, kolej především Dolly „Já... Raději to budu zjišťovat sama,“ rozhodnu se. Nechci riskovat, že někdo zjistí, že nic vlastně neumím. A nebo že to co umím je pro zdejší školu nezajímavé. Doba po zdejším obědě do večeře nám poslouží k tréninku. Nakonec je jasné, že můj odhad nebyl úplně mimo. Zcela jistě to má co činit s rychlostí přesunu. Dle Dollyho jsem byla v jednu chvíli na jedné straně louky a pak na té druhé. Snažím se s tím pracovat, ale nic dalšího nezjistím. Snad jen to, že spouštěcím prvek je to, že se na dané místo chci přesunout opravdu rychle. Unavená se vracím spolu s mým kamarádem do školy, kde se on věnuje hlasování. Nakonec se rozhodnu, že budu hlasovat taky. Inu proč nehlasovat... Můj lísteček tedy putuje zatím jeho. Večer trávíme v tak živé diskuzi ohledně mých schopností, rodiny, toho jak jsme se sem dostali, že když mě zakručí v žaludku, je už na večeři pozdě. Snad tedy bude snídaně zase vydatná. |
| |||
Jídelna - pozemky - kolej -pokoj nikdo konkrétní V jídelně to vypadá, že se taky něco stane, potom co bílá dívka vyskočí na stůl a přepochoduje k němu k drakovi. Ale jen co se do něj pustí, budoucí zábavu překazí zmizení jídla. Nespokojeně se zamračím. A to vypadalo, že tu bude letecký den a pár trestů. Inu, nemůže být každý den posvícení. Počkám, jestli se nesemele ještě něco při odchodu, ale profesoři studenty sledují až moc bedlivě. Nakonec se tedy také seberu a vyrazím pryč. V hale se na chvíli zamyslím a to i při pohledu na hlasovací urnu. Nakonec do ní vhodím svůj hlas. Uvidíme co to udělá. Nakonec se za tmy vyrazím proletět. Teď by mne nikdo nemusel vidět. Vrátím se do školy a vzhledem k tomu, že všichni vypadají zalezle, tak se na chvíli usadím ve společenské místnosti. Pokud je tam společnost, vydržím někde v rohu je sledovat celou dobu, co tam budou. Až jako poslední odejdu ze společenské místnosti na svůj pokoj, abych se prospal. |
| |||
Jídelna - Kolej - Jídelna - Pokoj všichni z koleje upírů Ať už se slečna Buffetová ke mne připojila či nikoliv, potom, co jídlo zmizí se omluvím. Musím přeci jen ještě vložit trochu úsilí do mého zvolení jako kolejního zástupce. Tu pekelnou potvoru z toho tentokrát vynechám, protože ta se více hodí do klece než do společnosti inteligentních tvorů. Přesunu se do naši společenské místnosti a oslovím každého, kdo prochází skrz. Požádám je o trochu jejich času a zeptám se, co by chtěli na koleji či na škole změnit. Pečlivě si zapíši veškeré připomínky a navrhnu jim (pokud je jejich návrh rozumný a přijatelný), že udělám co bude v mých silách, aby byla škola pro všechny co nejpříjemnější. Samozřejmě to ovšem vyžaduje jejich účast na hlasování. Ideálně mé osoby. Pokud má někdo problém přímo se mnou, navrhnu jim místo mne slečnu Diagh, protože mluvila velmi rozumně. Když se nachýlí čas večeře, sejdu dolů a zamyšleně se zastavím u urny. Nakonec do nového bločku napíši jméno, papírek přeložím a vhodím ho do urny. Kdyby se má slova k spolužákům nedostala, budeme asi bojovat o každý hlas, abychom splnili minimální požadavek na počet hlasů. Bylo by smutné, kdyby mi spolužáci dali svůj hlas a potom jsme zástupce neměli vůbec. Dojdu se nasnídat, kde opět zaberu místo stranou od ostřikové zóny a pokud se ke mne přidá slečna Buffetová, budu jenom rád. Posléze sleduji jak profesor Oranil odnáší urnu a vskutku doufám, že to vyjde. Pak už následuje čas uložit se do postele a odpočinout si před novým dnem. |
doba vygenerování stránky: 1.7580459117889 sekund