| |||
Chodba před knihovnou --> Knihovna --> Jídelna --> Ložnice dohra středa Aine, přítomní v knihovně, na večeři v jídelně a večer v pokoji Jakmile jsem viděla její výraz, měla jsem pocit, že celý můj úmysl byla jedna velká chyba. Ona se mnou určitě nechce mluvit. Jestli se změnila, dost možná nestojí o mé přátelství. A kdo ví, co si myslí o mě. Ani já nevypadám jako dřív, i když se tak cítím. V rámci možností. Se značnou nelibostí jsem si vzpomněla na můj útok na toho chlapce. |
| |||
Jídelna - pozemky - jídelna - pokoj upíři nikdo konkrétní, pokud se nepřidá Potom co se pořádně nažeru se rozhodnu vrátit k mé činnosti před večeří - a to se pořádně protáhnout. Tedy to mám v úmyslu, než zjistím, že se mi trochu blbě běhá, takže dojdu na kraj lesa, kde si chvíli odpočinu, než pokračuji v průzkumu pozemků. Když začne zase vonět jídlo, dojdu se nažrat ještě jednou. Potom už jen odfukuju spokojené krvavé bublinky a pokud se nenajde nic lepšího, odvalím se do pelechu se pořádně vyspat. Takhle by to šlo. |
| |||
Louky - cvičení - kolej především Jennie "Tady na škole něco takového rozhodně není nemožné ani nereálné. Svět je přece plný kouzel," usměji se na ni, "pokud máš strach můžeme požádat o pomoc profesora, jistě dohlédne na to, aby se ti nic nestalo, když to budeš trénovat." Navrhnu ji. "Snažili se o všechno, co uměli. Ale prostě nemám talent," pokrčím rameny trochu neutrálně, "ale mohl jsem s nimi trénovat," pokývnu hlavou. Strávím s ní tolik času, kolik jen bude chtít. Trénujeme dokud není čas se vrátit zpět. Cestou ještě hodím lísteček s mým hlasem do urny. Potom se usadím ve společenské místnosti, buď v rozhovoru s ní, dokud nezačne usínat, nebo při pozorování ohně. Terpve až nad ránem se přesunu do pokoje, abych se zachumlal do deky. Večeři nepotřebuji, nemám hlad. I tak tady jím více, než je pro mne běžné. |
doba vygenerování stránky: 1.1693160533905 sekund