| |||
Hlavní hala – u hlasovací urny --> MT02 Alfa, Rosa, Chris Cítila jsem za sebou myšlenky Alfy, ale to mě nedonutilo se ohlédnout. Nic se nestalo. Jistě. Protože jsem to nedovolila. Ano, její logika byla správná, ale... Dolly... Nasucho jsem polkla. Nyní bylo snazší snést pomyšlení na jeho osobu, když jsem se občerstvila, i tak to ale nebylo příjemné. To, že chci ulovit jiné, neznamená, že se nechám lovit. Cítila jsem tu zvířecí část uvnitř sebe samotné, snahu lovit, ale i se bránit. Krvelačnost, která mi dřív byla naprosto cizí, a která se stupňovala s narůstající žízní. |
| |||
Jídelna Aliana, Alfa Trochu sebou poplašeně cuknu, když se dívka, na kterou jsem poněkud nezdvořile zíral, ozve. Sklopím okamžitě pohled. "Omlouvám se, jen mne fascinovalo, že dokážete dotykem zpopelnit židli a přesto to vypadá, že patříte mezi upíry. Upírům většinou žár vadí, minimálně podle toho co vím," vysvětlím jí, proč mne to tak fascinovalo, abych alespoň zdůvodnil své nevhodné chování. Když mne požádá o kousek mého oběda, napřed se trochu zmateně podívám na svou misku a na ni, ale během jejích slov mi to dojde. "Ach. Jistě," odtuším, i když z mých myšlenek může vědět, že jsem dost nesvůj mou vizí, jak ji krmím. Má mentalita a vychování jsou dost jiné a tak mi to přijde dost... Zvláštní. Po Alianě jen hodím pohledem, když se zvedne a přesedne si na druhou stranu. Nedivím se jí, s příchodem dívky je tu poněkud tepleji. "Jak... Jak to chcete... Mmm. Provést?" zeptám se nakonec a prohlížím si její pásku přes oči. Všechno na téhle dívce mne fascinuje. |
| |||
Chodby v přízemí - Dvůr Jennie Jen se na ni neurčitě usměji, když z ní vypadne, že má ještě dost od snídaně. Když však navrhne jít trénovat, úsměv se rozšíří. "To zní jako dobrý nápad," přikývnu a pokynu ji ke dveřím, které ji, když k nim dojdeme, podržím, aby mohla vyjít ven. Nadechnu se nočního vzduchu a podívám se na ni, ať vede. |
| |||
Dvůr - Jídelna Wayne Zatímco já jsem proměněna zpět do lidské podoby, Wayne s tím nijak nespěchá. Přes louky zrychlí a já se sním snažím držet krok i za cenu občasného popoběhnutí. V hlavě stále prožívám to co jsem zažila v podobě vlčice. Mám pocit, že mě to přineslo zjištění, že je má vlčí část dobrá k více věcem než jen že jsem odolnější na chlad a že se uzdravuji. Je to také síla, rychlost a hlavně, právě proměna. Jen bych ji měla lépe zvládat. Na dvoře Wayne popadne svou hromádku oblečení a kolem nás proletí chlupatý tvor do školy. Snad student, co se už hladem ani nevidí. Mi dojdeme do jídelny o něco pomaleji. Zastavím se za dveřmi a otočím se s dotazem na Wayna, "Co si dáš ty?" Typuji že to bude maso, ale nevím, nepamatuji si, zda jí syrové a nebo pečené. Sama jsem zvyklá na pečené, ale můžeme zabrat místo, kde je obojí. |
doba vygenerování stránky: 1.4859778881073 sekund