| |||
Útesy Alfa, Diagh „Ne, to rozhodně ne,“ pousmála jsem se na Alfu, když zmínila, že nejspíš nemám nic společného s ptactvem. „Spíš s andělem. I když tím si už také nejsem úplně jistá,“ můj úsměv povadl, ovšem to podání ruky jsem si nakonec rozmyslela. Mysli, Lailo... Už to teplo kolem Alfy mě mělo zarazit, ale asi jsem se cítila tak pohodlně, že jsem si toho nevšímala. |
| |||
Ředitelna - Kabinet - Hala - Jídelna ti kdo si mne všimnou Vyjdu se zamyšleným výrazem z ředitelny a zamířím tentokrát normálně do svého kabinetu. Tam ze sebe shodím plášť a vezmu si něco co nejvíce připomíná bundu. S jedněmi deskami, na kterých budu pracovat, než se začnou scházet studenti zamířím do jídelny. V hale se zastavím abych pohlédl na gremlina, teď už jen nasupeně visícího v liánách a jedním mávnutím ruky ho nechám zmizet. Zabočím do chodby. "Dobrý večer," pozdravím dvojici a projdu kolem nich. Přede mnou se dveře do jídelny otevřou, aniž bych na ně musel sáhnout, a zatím se opět zavřou. Posadím se na své místo u profesorského stolu a zatím se věnuji dokumentům, jenž mám s sebou. Tentokrát nehodlám nic riskovat, zdejší studenti jsou schopni se zde sejít dřív a vytvořit katastrofu, ještě než se objeví jídlo. |
| |||
Útesy Lailah, Alfa Nevšímala jsem si okolí, jen jsem směřovala na útesy, kde chci začít trénovat. Než to však pořádně stihnu, otřesy kroků směřující mým směrem upoutají mou pozornost. Když zahlédnu Alfu, mám chuť otočit se a vydat se dál, ale když se zastaví dostatečně daleko a blíž pokračuje jen jedna, přikrčím se do připraveného postoje, ale zůstávám na místě. V šeru, které nám poskytuje škola se nahnu k ní trochu blíž, abych viděla co říká. Moc to nepomohlo, má v obličeji moc velký stín. "Mohla by jsi se natočit tak, aby ti šero kovárny padalo do obličeje? Nevidím co říkáš." |
| |||
Chodby v přízemí Jennie "Jdeš někam?" zeptám se zvědavě, vzhledem k tomu, že to vypadá, že oba míříme k zadnímu východu ze školy. Než však stačí odpovědět, ještě více se přátelsky usměji. "Já se vracel na ošetřovnu, ale před ní byla ta dívka, která se kvůli mne trápí, tak jsem to chtěl obejít," sdělím ji, abych odpověděl na svou vlastní otázku jako první. Vypadá totiž poměrně zamyšleně. |
| |||
Hala - směrem k jídelně Aliana Když souhlasí, že půjdeme až po obědě, poukáži směrem k chodbě jídelny, abych ji ukázal, že může jít jako první. Však pokud se hned nevydá, nabídnu ji své rámě, abych ji doprovodil. Tak jako tak nakonec vykročíme k jídelně. Když položí tu otázku, krátce se zamyslím. "Vlastně jich už mám pět," odvětím nakonec, "jeden z nich je však písemný." "Měl bych poté někdy zajít do knihovny," dodám po další chvíli. |
doba vygenerování stránky: 1.1558039188385 sekund