| |||
Nad pastvinami Žlutě ohnivým pohledem si ji prohlížím a moc dobře se bavím zlobou jenž jí bublá v žilách a je téměř cítit. Na dračí mordě ale nepozná rozdíl, takže se netrápím tím, že by snad má úžasnost nepůsobila hrozivě. Pak zní ale vypadne něco, čím se mne dozajista pokoušela urazit. Proč to ale nepoužít proti ní. "Přesně tak. Ty vůbec nic. A to si zapamatuj. Vůči drakovi nemáš šanci," poučím ji, protože jsem dokonalý a mám mistrné sebeovládání, které mi ji zabrání na místě roztrhat jako příklad pro všechny ostatní. Svá slova ale použiji i jako varování pro příště. Zakousnou se jí do hlavy jako jehly a měly by ji způsobit minimálně nesnesitelnou migrénu. (74%) Když začne klesat, obrátím se k ní zády a naopak začnu stoupat opačným směrem. Pořád jsem nevzdal to protáhnutí křídel. |
| |||
Pozemky Raxan Proč zrovna drak a proč zrovna teď? Vážně se nechci dostat do problému...a zvláště ne s drakem. Jak se snažím opět nabrat výšku ozve se mi v hlavě něčí hlas. Cuknu sebou až mě to vyhodí z rytmu. To si myslí že když je větší že si může dovolovat? Jasně že může, a o to víc mě štve. Nemůžu si pomoc a musím odpovědět "Já vůbec nic. To ti jen píšká v uších" odseknu okamžitě a hned toho lituji. Můžu jen doufat že to přes máchání svých velkých křídel neslyšel, protože já opravdu nechci skončit jako dračí jednohubka nebo na uhel. Proč to sakra nemohl nechat bez odezvy? Nebo spíš proč jsem to nemohla nechat bez odezvy já v první řadě? Nechci ho pokoušet ještě víc takže začnu pomalu klesat zpátky ke škole, nemluvě o tom že s poryvy jeho křdel není jednoduché nabrat výšku. |
| |||
Chodba před ošetřovnou především Alfa "Pokud někdo utíká, je dobré ho chytit, když mu něco potřebuješ," odpovím trochu roztěkaně, jak pohledem těkám od jednoho k druhému na chodbě. Na její návrh jít jinam jen souhlasně kývnu. "Veď cestu," pobídnu ji a přiblížím se ještě více zdi. |
| |||
Chodby sklepení hlavní budovy - před MT02 především Rosamundelia "Není zač," odpovím Sarrie, zatímco za námi pečlivě uzavírám vchod. Nakonec se přes něj přelije školní štít. Odchází a já při kontrole času na nic nečekám a upíří rychlostí se přesunu před tělocvičny. "Dobrý večer," pozdravím, když si všimnu dívky, která zde již čeká, "omlouvám se za zpoždění, pojďte dál," odemknu tělocvičnu a podržím jí dveře, aby mohla vejít. |
doba vygenerování stránky: 1.5106639862061 sekund