| |||
Chodba před ošetřovnou Když sundala luk ani trochu mě to nevyvedlo z míry a dál jsem pokračovala směrem k ní. Nemyslím že by mi mohly šípy nějak zvlášť ublížit. A i kdyby, stejně by to nebylo na moc dlouho. "Reputaci? Já ale nemám vůbec tušení kdo jsi. Zeptala jsem se právě tebe protože jsi byla první koho jsem cítila" zvedla jsem ruku a ukázala na dívku postávající opodál. "Mohla jsem..." zasekla jsem se protože se zrovna otevřely dveře ošetřovny. Oranil? Taky jsem chtěla vědět kde je Oranil. Jeho mysl byla taková...příjemná. Nedokázala jsem si to nijak vysvětlit ale zkrátka jsem jeho mysl vnímala jinak než ty ostatních. Úplně jsem zapomněla že jsem se bavila s tou koní dívkou. Ještě chvíly jsem čekala co bude ta žena dělat, když ale nic...obrátila jsem pozornost zpět k dívce před sebou. Už jsem nevěděla jde jsem to vlastně skončila. "Potřebuju aby jsi mi na chvilku dělala překladatele...ale ne tak jako Vesa" na chvilku se zamyslím jak to vlastně udělat protože "Problém ale je že ona určitě zase uteče sotva mě uvidí". |
| |||
Ordinace a chodba před ošetřovnou Rubus, Lilith, Nybe, pak jen zmínění Yqueuas, Alfa a nakonec i Aliana Dokončím svou část a pak se vrhne do práce Rubus. Jde k ní a ... zmizí se slovy jenž končí v půli věty. Škola se otřese a já zvednu oči ke stropu. Můj pohled najednou není vůbec jistý. Něco se změnilo a pochybuji, že k dobrému. Navíc pochybuji, že Rubus umí jen tak mizet sám od sebe. "Myslím, že se něco děje se školou," zareaguji na slova Lilith a vzhledem k tomu že nic dalšího s neděje, začnu uvažovat co teď. "Myslím ale, že asi můžeš jít. Myslím, že bez Rubuse jaksi prohlídky postrádají smysl," řeknu jí a odložím papíry na stůl. Měla bych zjistit, co se stalo. Najít Oranila, ten jistě bude vědět, co se děje, uvažuji. Když už chci odejít, ozve se silné zaklepání, málem zabouchání, a dovnitř vtrhne jiná dívka. Ta už tu byla... Nybe, dračice, vzpomenu si a vyslechnu ji. Rozhlédnu se po stole a pokud naleznu kus prázdného pergamenu, podám jí ho a k němu jí půjčím své vlastní pero. "Poslužte si. Své vlastní pomůcky můžete získat ve společenských místnostech. Řekněte místnosti co potřebujete a ona vám to pravděpodobně poskytne," vysvětlím dívce princip. S dívkou se pak vydám na chodbu, kde by měly mé schopnosti fungovat. Stojí tu dívky, co byly před chvíli v ošetřovně a pak ještě někdo další, kdo podle všeho umí pracovat myslí víc než ostatní. Nevšímám si jich a jen si stoupnu vedle dveří a zavřu oči. Tak kde jsi Oranile? snažím se najít jeho mysl mezi studenty a profesory ve škole. (41%) Nic, maximálně se otřu, ale nerozeznám ho. Natož, abych se s ním dokázala spojit. Přemýšlím, co s tím, když na dveře ošetřovny zaklepe dívka. Tady ti nikdo neodpoví... pomyslím si, ale přeruším svou snahu navázat kontakt s Oranilem a otočím se k dívce. "Jdete na prohlídku?" zeptám se jí. Sama stojím momentálně za jejími zády. |
| |||
Chodba před ošetřovnou především Alfa Už když se ke mne dívky blíží, tak ze zad stáhnu luk. Jen do ruky a jen pro jistotu. Učím se, ale stále tady většině tvorů nevěřím. Když se dívka přede mnou zastaví, tázavě povytáhnu obočí, protože mne tady oslovuje opravdu málo tvorů. Poměrně překvapeně zjišťuji, že od ní jde horko ještě více než od Sigiho. Když se mne zeptá na urovnání problému, napřed na ni zůstanu překvapeně zírat. Chvíli to vypadá, jak když jsem se zasekla v čase. Hned na to se ale můj výraz rozvolní do úsměvu a hrdě se vypnu. Páni, začínám mít reputaci. Chodí ke mne dokonce pro pomoc. Sven by byl jistě hrdý. "A s čím potřebuješ pomoci?" zeptám se nakonec, zatímco spokojeně pohazuji ocasem sem a tam. |
| |||
Hala - před školou - pozemky nikdo konkrétní Zaseknu se v uvažování, když postřehnu, že ta holka co má v oblibě pálit studenty schází schody. Momentálně je mi úplně jedno, kam zmizím, hlavně, že to bude daleko od ní. Rázným dlouhým krokem tedy vyrazím hlavním vchodem ven. Nadechnu se čerstvého vzduchu, což mi vykouzlí na tváři úsměv a zamířím na procházku na pozemky. Stejně mám ještě domácí úkol, který jsem nezvládla a měla bych trénovat. |
| |||
Upíří společenská místnost - chodba před ošetřovnou "Taky jsem si všimla" odpověděla jsem Vese na její rejpání a seskočla z pohovky. Teď když Diagh odešla měla bych najít někoho kdo by mi pomohl napravit co ona pokazila. Neměla jsem nic víc co bych Vese řekla takže jsem ji nechala být a odešla ze společenky najít někoho jiného s kým by byla pokud možno normálnější řeč. Než jsem odešla ve společence se krátce zastavila dívka s tou zvláštní myslí. Zvláštní protože zatím bylo příliš těch kterých mysl bych nedokázala bez problému přečíst. Pomalým krokem jsem sešla do haly. Rovnou jsem odbočila do prava směrem k ošetřovně odkud jsem cítila mysli. Nečekala jsem že bude až takhle jednoduché někoho najít. Přidala jsem do kroku a zastavila se až před dívkou s koním tělem. Jedna napůl had, další pavouk a teď kůň. Když už jsem byla v té společence mohla jsem se Vesy optat co je vlastně zač protože jsem předtím nikdy neviděla nikoho jako je ona...to stejné platí pro Diagh a tuhle dívku. No to je teď jedno jistě k tomu ještě dostanu příležitost. "Ahoj...viď že mi pomůžeš urovnat jeden takový drobný problém" zeptala jsem se a pozorně sledovala jestli nemá nějaké nekalé nápady jako Vesa. |
doba vygenerování stránky: 1.5660951137543 sekund