| |||
ordinace - cesta před budovu Nybe, Rubus, Faife ... Vyšetření proběhne celkem rychle a dokonce včetně představení. Nikdy jsem neviděla draka, takže při proměně dívky se tvářím celkem vyděšeně. Páni! pomyslím si, když spatřím její velikost. Od zdejšího ošetřovatele pak dostaneme každá jeden šálek. Ten můj zajímavě voní a tak nemám problém ho vypít. Lékař nás určitě nemá důvod trávit. Pak se rozběhne krátká diskuze mezi dveřmi. Profesorka nás následně propouští a světlovlasá dívka okamžitě vystřelí z místnosti pryč. Já mám na spěch trochu méně, neboť nevím, co dál. Mohla bych se vrátit do bazénu a svou kůži ještě trochu vytahat, napadne mě, ale popravdě, už teď mám kůži jak hroch. Rozhodnu se tedy vydat se raději kolem hlasovací urny ven. Kde bych se aspoň mohla pokusit přijít na kloub své schopnosti. Na téhle škole by se mi mohlo hodit vědět, co vlastně dokáži. |
| |||
Chodba před ředitelnou - Upíří společenská místnost Diagh-lean Když jsem se dostala z ředitelny jen jsem se krátce podívala po profesorovi a vrátila se zpátky do společenky. I když bych opravdu ráda věděla kdo vyhrál, nebo co se teď vlastně v ředitelně děje, je i mě jasné že profesor by byl proti abych se šla podívat. Nějakou tu chvíly mi zabralo než jsem se zorientovala kde v budově vlastně jsem a kde je společenka, ale nakonec jsem se tam stejně dostala. Pravda, mohla jsem použít mapu a dostala bych se tam hned...ale takhle jsem se alespoň podívala jak to tu vypadá. Už když jsem otevírala dveře místnosti bylo mi jasné že se toho moc nedozvím. V místnosti byla jen jedna bytost, jedna energie ale žádná mysl se kterou by se dalo domluvit. Letmo jsem prohlédla knihovnu, ale žádnou knihu jsem ani nezkoušela. Dost pochybuju po otm že by tam byla nějaká kniha kterou bych byla schopná přečíst. Ten se kterým bych se mohla v domluvit už v místnosti nebyl a s pavoučicí to bylo trochu komplikovanější. Pomalu jsem přešla kousek před ní a ukázala na místo na ohovce kde předtím seděl Marcos. Byla jsem u ní teď poměrně blízko takže jí nejspíš bylo dost horko, ale u někoho jako je ona jsem neměla nejmenší tušení. I když jsem neměla hlavu otočenou jejím směrem pozorně jsem sledovala každičký její pohyb. To ale spíše z opatrnosti protože když mi její úmysly neprozradila její mysl musela jsem se spolehnout na tělo. U ředitele to bylo podobné, v jeho případě jsem ale alespoň nějakou mysl cítila. Možná by bylo úplně nejlepší se jí a jí podobným vyhýbat. |
| |||
Směr k útesům - ve vzduchu Jigme, Aine Tak jsem se soustředila na Jigmeho, že jsem si ani nevšimla, že kolem nás proletěl někdo další. A udělala jsem dobře, protože on na mě pohybem svých křídel vyslal prudší proud větru. Změnila jsem pohyb svých křídel a lehce se nahnula dozadu, takže mě ten závan sice lehce odstrčil, ale nerozkolísal. Znovu jsem se ladně narovnala a trochu se uculila. Že jsem ze svých mentálních snah dostat se mu do hlavy nedostala žádnou odpověď, mě v tu chvíli nijak nepřekvapilo. |
doba vygenerování stránky: 1.4030330181122 sekund