| |||
Přízemí přístavba – pod schodištěm --> Hlavní hala Jigme, okrajově Aryania, Rosamundelia, Hope Snad každý člověk musel někdy přemýšlet o tom, co se stane pak. Pak, až zemřu. Představovala jsem si hodně věcí a mé představy byly silně ovlivněny prostředím, které jsem znala, ale i tím, kým jsem byla. A toto... Toto v nich rozhodně nebylo. Bylo to snad to nejhorší, co se mohlo stát. Prázdno. Naprosté prázdno. |
| |||
Přízemí – vzhůru do ředitelny Miaarea, Ylrys, Alfa, Rosamundelia „Ne, nemůžete,“ odpovím trochu mrazivým tónem Alfě. Stále kolem mne je ta samá aura, jako vždy a platí na všechny. Zastavím se u Rosy a dlaní ji mávnu kolem hlavy a za mou rukou zůstává černá stopa. Nakonec ji někde na úrovni nosu lusknu před obličejem. Sejmu z ní smyčku a její mysl pročistím od posledních zbytků vlivu. Je tak naprosto v pořádku. Na její běžný stav možná až moc. Poté již pokračuji a dovedu naši malou skupinku až do ředitelny. „Poslední za sebou zavře dveře,“ instruuji je a přejdu místnost, abych se usadil ve svém křesle. Těm třem pokynu ke křesílkům před stolem. „Prosím, posaďte se.“ |
| |||
Hala -> Ředitelna Tarney, Alfa, Miaarea, Hope Dívka se jen usmála a vypadala, že ji moji krev potěší, ranky, které mi způsobila byly už pryč a i to, co Mia udělala. Nejspíše bych to zvládla vyregenerovat sama, ale připadalo mi, že nám nejspíše něco pomohlo... Aneb... cítila jsem tu ten pach, přesto jsem věděla jedno. Bylo to trochu jiné, než předtím a pak identické, proto jsem si dokázala spojit jedno s druhou. Aneb, proč by ne, že? Nebyla jsem úplně tupá. Když už se Alfa skoro zakousla, ředitel nás zastavil a vidět, jak se chce za každou cenu zakousnout, jen ji její svědomí říká, že ne... bylo až roztomilé. Stejně, jako když prosila o usmrcení... působila podobně zoufale. V obou případech ale nic dělat nemohla. „Klidně,“ řekla jsem a zvedla jsem, cestou jsem několikrát tleskla, nikoliv z důvodu někomu rozmáznout hlavu, ale sklepat kusy masa, mozku a kostí z dlaní, které mi tam zůstaly. Jeden by řekl, že bych mohla tyto kusy dát na hlavu Alfy a nikdo by nepoznal krom krve rozdíl. Jak rozkošné. Cestou jsme minuli dívku, která měla ten... pach. V ten moment se většina mých očí na ní zaměřila, nevypadala nějak zvláštně, přesto jsem ji probodla aspoň tak 8smi pohledy a pak pokračovala dál bez slov. Následovala jsem tedy ředitele klidně i do ředitelny. Bála jsem se? Nikoliv, definice strachu mi trochu unikala... aspoň tedy většinu mého života... a on ze mne strach vážně nedostával. Navíc? Necítila jsem se vinná z čehokoliv, co se dnes stalo. Proč bych také měla, že? |
| |||
chodba před učebnou primárně Aryania Proberu se. První co vnímám, je že ležím na zemi. Snažím si vzpomenout, jak se vlastně semlelo, to, že ležím na zemi oděná pouze do osušky. Vzpomenu si a z klidného vzpomínání mě ruší až slova víly v mé bezprostřední blízkosti. Otevřu oči a podívám se po ní. Natahuje se po osušce, kterou ze mě chce stáhnout. „Myslela jsem, že oblečení nemáš ráda, tak proč mě bereš osušku?“ zeptám se jí s úsměvem na tváři. Strach ze smrti zmizel spolu s její přítomností. |
| |||
INFORMAČNÍ POST Přízemím nám proběhl chaos a zmateni jsou nejen ti, co se probrali zpět mezi živé. Podíváme se tedy na to, jak to tam vlastně vypadá. Začněme ošetřovnou... Stephanie se vrátila, aby převzala ošetřovnu, zatímco Faife pošle na pomoc Rubusovi. Pohybuje se tu Aurora, která byla zrovna na prohlídce, když se to celé semlelo. Také je tu Jennie, jenž na prohlídku zrovna měla jít. Zrovna pečlivě podle pokynů Rubuse pomáhá. Na postelích se z bezvědomí probírá Dolly, Chrys a Seth. V bezvědomí zůstává Erímëo a to především protože narozdíl od ostatních neutrpěl jen psychický šok ale má také rozraženou hlavu o kterou se mu stará Jenn. Posuňme se před ošetřovnu na chodbu. Tam se v pevných liánách, zavěšený pod stropem, zmítá pavoukovitý gremlin. Když se posuneme dál do haly, uvidíme Jigmeho.... Který se rozkoukává po svém znovuzrození. Před ním stojí urna, která je stále ještě od krve. Chodba mezi učebnami... Jak zastavená v čase tam stojí Rosa uprostřed kroku s nepřítomným výrazem. U té se zrovna zastavil ředitel. Za ním capká Miaarea a Alfa, měla by je docházet Ylrys. Dál v chodbě se ze země sbírá Hope, ke které se přihnala Aryania se strachem o její zdraví. Nicméně už ji nemusí nikam tahat, Hope je při vědomí. Hope se asi bude divit, proč ji krade i ten jeden kousek oblečení, co má na sobě. A dál... Nepojmenovaná učebna. Stále ještě nemá dveře, zbytky jsou rozbité v učebně. V učebně leží na zemi Oranil a Han. Nad nimi se sklání Rubus a Faife. Rubus je oba jen stabilizoval, zatímco Faife se podařilo uklidnit Oranilovu mysl, aby se mohl sám probrat. Nyní je tam tedy v bezvědomí jen Han. Pod schody v přístavbě se ještě navíc po své smrti rozkoukává Lailah. Absolutně zmatená tím, co se zrovna stalo, protože ji to všechno zasáhlo jen náhodou, aniž by vůbec viděla bitvu v hlavní budově. |
| |||
Ošetřovna Má pomoc Jigmemu skončí neúspěchem. Zdá se, že Rubus má pravdu, tady už je pozdě něco řešit. Pomohu tedy ostatním a snažím se vytěsnit tělo pod prostěradlem z hlavy. Na jeho řešení bude čas později. Situace se ale zhorší neboť na ošetřovnu přitáhne nová vedoucí dlačí koleje Chryse. S Rubusem ho dostanou na lůžko, kde ho pak já pokusím oživit (104%). Když se rozhlédnu po ošetřovně, tak je tu Eriméo, který je stabilizovaný. Pak Dolly, kterého už jsem nakopla k životu. Chrys se povedl též. Navíc je tu Jigme, kterému nemohu pomoci a Seth. Dojdu tedy k Sethovi a donutím jeho hlavu se probrat. (105%) S jeho vyčerpáním bude muset pomoci někdo jiný. Znovu se otevřou dveře a vejde zase Stephanie. Tentokrát naštěstí nikoho netáhne, ale popohání mě do učebny pomoci dalším mimo. Vzhledem k tomu, že jsem na ošetřovně hotová, rozhodnu se tam vydat. Pokud mohu Oranilovi pomoci, nemohu jinak. Učebna Zamířím tedy do učebny, kde je i Ředitel. Ovšem pro mě je daleko důležitější Oranil a Han. Prvně zkusím pomoci Hanovi (66%) a pak Oranilovi (114%) |
doba vygenerování stránky: 1.3956589698792 sekund