| |||
Ošetřovna - Hala - chodba Letím z ošetřovny, když málem vrazím do Steph, která sem vleče po zemi Chryse. "No bezva, takže to sundalo i profesory," zahudruji okamžitě a skloním se k němu, abych ho zkontroloval. "Je jen v bezvědomí," konstatuji a pomůžu Steph ho hodit na jednu z postelí. "Pojď mi pomoct," pobídnu ji nakonec a vyrazím zpět do chodby. Proběhnu k dračímu ocasu a opatrně vykouknu zpoza rohu, abych viděl, jaká je tam situace. "Nevíš co se tam děje?" zeptám se Stephanie, když se opět schovám za zeď. |
| |||
chodba před učebnou – hala – ošetřovna Jen se s Chrysem přiženu, hned ucítím bolest hlavy. Bolest následovanou pádem na zem a okamžitým vyřazením. Smrt. Takhle je to vždycky. Rychlá krátká bolest zakončená ochabnutím těla. Pro všechny okolo jsem zhroucenou dívčí postavou v plamenech. Ty mě během (chvíle cca deseti sekund spálí na hromádku popela z které se po dalších čtrnácti vteřinách vyhrabe malý ptáček. Během další krátké doby pták zmohutní a vzplane jasným plamenem. Ve své ptačí podobě se vzpamatuji z vlastní smrti a rozhlédnu se kolem. Zdá se, že drak slavil poměrně velký úspěch. Co mě překvapí je, že sundal i Chryse. Doletím nad něho a pokusím se mu pomoci (41%) Bohužel jsem stále příliš slabá na vyléčení výsledku dračího řevu. Proměním se tedy zpět do lidské podoby a pokusím se Chryse protáhnout okolo goblinů k ošetřovně |
| |||
chodba před učebnou Můj pokus o zastavení vraždění vypadá jako úspěšný. Ovšem důsledek na sebe nenechá dlouho čekat. (68) Zazní dračí řev a já se kácím k zemi. Už jen cítím, jak se mě opouští má moc a na všechny tak přestává působit. Aspoň jsem to zkusila, pomyslím si, než upadnu do něčeho, na co nejsem příliš zvyklá. Prokletá telepatie. |
| |||
bazény a pak do ošetřovny především Faife a Rubus V bazénech se máčím dlouho a to opravdu dlouho. Jakmile vylezu z vody, zjišťuji, že moje kůže je už pěkně deformovaná. Raději se tak vydám z bazénů do šaten, kde si teprve všimnu, že bych už měla být na ošetřovně kvůli prohlídce. Zanadávám a rychle se převléknu. Pak už se vydávám směrem vzhůru. To co však spatřuji v přízemí, se mě vůbec nelíbí. Na chodbě je drak a na zemi tu leží těla. Na okamžik ztuhnu a přemýšlím, co dělat. Nejlepším místem na škole je ošetřovna a tam i mám být. Představím si tedy cestu odsud na ošetřovnu a pak se pokusím o nějaké ty čáry, kterými si tak krásně umím krátit cestu mezi dvěma body. (86) Tentokrát se to povedlo celkem úspěšně a tak během momentu stojím ve dveřích ošetřovny s rukou připravenou na zaklepání. Zaklepu a vstoupím dovnitř. Zelený mužík a žena v dlouhých šatech se věnují dvěma chlapcům na lehátkách. „Uhmm, mohu nějak pomoc?“ zeptám se, neboť tihle vypadají jako profesoři. |
doba vygenerování stránky: 1.6319310665131 sekund