| |||
Pozemky - Jídelna Yqi, Helen, Miko, Remmi Odkývnu Yqi její plán. Asi nebude mít moc smysl jí teď něco rozmlouvat. Přece jen vypadá dost odhodlaná. “Tak jo no. Přeju hodně štěstí” prohodím povzbudivě. Nabídla bych pomoc ale když si trvá na tom že terč najde sama. Na druhou stranu zase tak těžký to nebude. Pak už se otočím na patě a vrátím zpátky do školy. Venku mi to nakonec trvalo dýl než jsem čekala. Nečekala jsem že bude kentaurka tak tvrdohlavá. “Vítej zpátky...” pokývnu Helen na pozdrav než se musím proplést mezi ní a orkem. Katastrofou staré školy přežila, ale co jsme přišli sem jsem jí tu ještě neviděla. Asi nebude mít zrovna radost že tady to není o tolik lepší, ať už se to tváří jak chce. No ale to bude asi překvapení. Cestou ke stolům s jídlem napjatě zamávám Miko, tedy jestli si zrovna všimne. Když mám nabráno něco málo na talíři zhluboka se nadechnu, psychicky se připravím a vykročím k Miko. “Ahoj” pozdravím opatrně a přisednu si vedle Remmiho. “Tak jak je?” obrátím svojí otázku rovnou k ní. Je to takový ten nešikovný začátek rozhovoru. Ale nevím pořádně co říct, když jsem se jí do teď snažila aktivně vyhýbat. Určitě to ale nebylo jen tak bezdůvodně. Prostě jsem nebyla připravená se s ní bavit po tom co jsem byla už po několikáté kamenná. A vlastně i teď pochybuju jestli je to dobrý nápad. |
doba vygenerování stránky: 1.3112468719482 sekund