| |||
Chodba – učebna polobůh, Ylrys, Alfa, bestie, Rosa, drak Vytřeštěně civím na rozložitý hrudník. Nejsem si zcela jistá, co že se to stalo, ale kdesi hluboko jsem ráda, že jsem se dostala tak blízko polobohu. Stihnu se jen nadechnout, než mne do uší udeří zpěv. Zalapu po dechu, mysl plnou vzteku, který nechápu. „Kiu!“ Procedím skrz zuby, jak pohledem najdu tu bytost, co mne plní záští. „Kisi kiaaniu!“ Zatlačím do hrudníku před sebou (46), štít pulzující energií (35). Nečekám na jeho reakci, vyklouznu pod jeho paží a odskočím na místo, kde jsem naposledy viděla tesák. Neměl by být daleko... Tam, před tou bestií leží! Pevně sevřu tesák, zatímco se mi na těle tvoří nové svaly z čisté zlatavé miu. Na místě starých jizev se tvoří nové rány, jak se magické svaly napojují na šlachy. Teprve teď vypadá mé oblečení, že je ve správné velikosti, naplněné novými svaly a štítem pod nimi. Vše to trvá sotva co mrknutí oka. „Kisi! KISI!“ Vykřiknu jak se vrhnu na tu bytost, vůči které mne zaplavila náhlá zášť. Tesákem útočím na na její zátylek (94 – jestli je už bokem/zády, jinak jdu po očičkách na ruce). Tesák nechám jeho osudu a zakousnu se jí mezi krk a rameno, čelist a celou hlavu obalenou lví mordou (99). Krev mi stéká do očí, ale nechám se vést svým vnitřním zrakem, co vidí jen magii. Místo nehtů mi na prstech vyraší zahnuté drápy, které jí zatnu kdekoliv dokážu a rvu a trhám, jak jen můžu (54). |
| |||
Učebna/Chodba Miaarea, Han, Alfa, Rosa, Drak Stála jsem tam před tím, který zablokoval mou zábavu a upřímně jsem nečekala, že by mne zabavil. „Já? Ale kdepak! To, v jakém jsem stavu není moje chyba, přeci jen... byla to součást dohody... kdyby tu zde nikdo nebyl, tak by jistě Han dostál svému slovu. Mé srdce za jeho zábavu... dohoda-je-dohoda!“ Řekla jsem a hlasitě se zasmála a i když jsem viděla jeho pohyb vůči mé hlavě... tak jsem se nebránila, jen jsem mu letmo přejela jazykem přes prsty. V ten moment se ale zastaví čas a já se podívám po okolí, ne, že bych otáčela hlavou, ale přesto jsem se koukala na vše, jak bylo magicky zastaveno. „Ohoho... zajímavé...“ pozorovala jsem a cítila i to, jak se tok pocitů zastavil a mé očka na hlavě se opět zavřela, jazyk přejel přes tlamu a sebral zbytky krve a s hlasitým klapnutím jsem zavřela tlamku. Tiše jsem se smála a pozorovala okolí, protože toto bylo dost fajn, nemluvě o tom, že všude dokola mne byla „vidět“ magie, kterou jsem neznala. Svět se zase rozpohyboval a já pokračovala ve smíchu, tedy aspoň do momentu, než do mne vlezl jeden pocit, který upřímně... jsem nikdy necítila, aspoň ne v tomto stavu... pokud vůbec. Nikdy jsem necítila takovýto vztek a hlasité vydechnutí neznamenalo nic dobrého... zuby mi zaskřípaly a já se mírně zaklonila... sice bez aury, přesto se mi očka opět na hlavě otevřela a já se slinami padající na zem opět hlasitě vydechla. Šílený úsměv, dívající se na Alfu... tělem proudící pocity, které jsem nikdy necítila, tak ani mé tělo nevědělo, jak přesně se chovat... nemohla jsem přeci být ovlivněna tím, čím jsem tvořena, negativním pocitem, hněvem, který mne spalovat. Přesto jsem byla. „Lov započal... you died...“ s výdechem jsem se odrazila vůči Alfě, která nejspíše stále pila, rychlostí a silou, která nejspíše poničila zem díky mému odrazu a svou rukou jsem šla pravý hák všechnou silou, co jsem měla, i kdyby to mělo znamenat vykloubení ramena, na její hrudník zezadu(60). Jakmile rána dopadla, opět jsem se odrazila, připravena na sérii útoků s plnou silou... // Aneb, když Myrrage aktivovala něco, co bylo plánováno od samotného začátku, jen toto nastalo dříve, než bylo čekáno // „Je vůbec možné vyvolat v... tamtom chuť zabít něco určitého? Vyvolat chuť zabít něco... co je vlastně identické oproti ostatnímu? Přeci jen podle posledních zápisů lidi vidí stejně, je jedno, jestli mají dlouhé vlasy, modré oči, nebo jinou barvu pleti,“ řekl asistent svému nadřízenému, který promnul své vousy a zamyslel se. „Experiment XZ-0034-S zkoumám od samotného počátku a musím říci jedno. Motivuje to cokoliv nového. Byla by možnost to napálit, říci, že něco nebo někdo má novou věc, kterou to ještě nevidělo. Ale... to je dost těžké, protože i slunce bude toto stvoření, abominaci, fascinovat,“ opět si promnul vousy a poškrábal se na hlavě. „Je tu jedna možnost... zatím jsme nikdy nebyli schopni vložit do toho pocity, avšak pokud by někdo toto dokázal, naplní se to touhou toho zbavit. Jde o to, že pozitivní pocity by toto monstrum více méně jen dostalo do stavu B, jak to již několik desítek let nabádáme. A negativní pocity, například nenávist vůči něčemu by to bralo jako slastný zákusek. Ale... naplnit toto stvoření něčím, řekněme tímto pocitem a dokázat tento pocit uchovat? Ano... potom by bylo možno tento experiment dokončit a vytvořit stvoření, které se nikdy nezastaví, ani přes smrt, dokud nezabije cíl,“ starý muž si odkašlal do kapesníku a jeho asistent se podíval na Experiment za sklem, které právě zkoumalo nový přidělený předmět. „Co když... tento experiment, Ylrys, jak si říká... něco donutí cítit nenávist vůči nám? Navíc, i když to dokážeme uklidnit, nikdo nebyl schopný tyto pocity měnit a kdokoliv se o to pokusil... však víte...“ Starší muž se opět zasmál a popošel ke stolu, ze kterého vytáhl předmět, který vložil o dost mladšímu vědci do rukou. Byla to pistol, která byla předána se slovy: „Tak se modli, že kulka proletí tvým mozkem dříve, než tě bude mít na očích...“ |
| |||
Učebna/Chodba Miaarea, Han, Alfa, Ylrys, Rosa, drak Alfě vrazím do ruky pohár a cítím příchozí mysli. Nezajímám se o ně až tolik, jak bych měl, protože se snažím vyřešit současnou situaci zde... A velmi záhy toho lituji. Jakmile se ozve rána, je mi jasné, že ta dívka nestačí zareagovat dostatečně rychle. Vymrštím se dopředu a strhnu ji stranou za zeď. Ji přitisknu pod sebe a ještě ji zaštítím vlastním tělem, aby ji nezasáhl žádný hrot. Vidím, že má štít, ale nehodlám nic riskovat. Vzápětí ucítím útok na mysl, jak se snaží něco zjistit, u mne ale prostě nemá šanci. Mysl mám po celou dobu obrněnou, takže ani zpěv u mne nemá šanci. (99%) Ohlédnu se po ostatních, abych viděl, jak na tom jsou studenti. |
doba vygenerování stránky: 1.525062084198 sekund