| |||
Chodba před ošetřovnou – Hala – Učebna v přízemí Alfa, Rosamundelia, Dolly, Han, Ylrys, Miaarea Upravuji si plášť, když zachytím Alfinu mysl, jak se snaží prozkoumat mou přítomnost. Zvednu hlavu a vyhledám ji pohledem. „Jmenuji se Oranil. Potřebujete něco?“ opáčím ji také myšlenkou, kterou promítnu přímo pro ni, takže ji slyší. Jak hledím jejím směrem, všimnu si bandy čarodějů, co vyšli ze sklepení. Více si ale mou pozornost vyžádá žena, která přiběhne a za ruku vleče jiného studenta. Nicméně ji vnímám jen napůl, protože natahuji do nosu vzduch. Někde je tu cítit spousta krve. Nemám tedy čas se ji úplně věnovat, jak bych to udělal za běžného provozu. Lehce se ji tedy jen dotknu a trochu ji uklidním mysl, aby mu mohla říct sama, cokoliv potřebuje. Ta její nemoc bude vážnější, než jsem si myslel po zběžné prohlídce. Je na tom hůř než Creyas. V následujícím okamžiku se dlouhým krokem dostanu za ni a v dalším kroku se proměním. Halou se tedy prožene obrovský vlk. Přeci jen v této podobě mám mnohem citlivější čich. Nos mne neomylně dovede k učebně, která se nevyužívá. Proměním se zpět a téměř rozrazím dveře v obavě, co tam naleznu. Rozsvítím, takže celou scenérii ozáří stropní světla. |
| |||
Hala u urny Jigme, Erímëo, Seth "Jo sluchátka znám. Akorát je blbý, že tady nefunguje internet a nic takového, ale společenská místnost je velmi schopná, dokáže vyčarovat televizi. Naposledy jsem pouštěla Simpsonovi." Zaculím se. "Možná bysme mohli udělat filmový večer. Takový Červený trpaslík by nebyl špatný." Zamyslím se. "Tak mě tak napadá, jak myslíte, že naloží s vědomostmi o budoucnosti, které tady získáme. Myslíte, že některým promažou vzpomínky, aby neovlivnil proud času. Nebo jak se tomu říká. Motýlí efekt?" "Mě můžeš říkat zkráceně Ako." Odpovím Sethovi. Počkám co odpoví spolužáci. |
| |||
Hala Jigme, Aryania, Erímëo, Marwolaeth a Gyzmo "Tykání mi nevadí." Odpovím na otázku Marwolaeth. Potom poděkuje za papír a prupisku a napíšu svůj hlas na papír, který následně hodím do urny. Prupisku potom vrátím Marwolaeth s prohlášením o tom co řekla. "Pokud víš co jsou sluchátka tak nejspíš ano." Na chvíli se odmlčím a pak řeknu: "Jenom se chci zeptat, jak mám každému z vás říkat? Sice si nemyslím, že bych se nějak hodně zapojoval do společenských aktivit, ale ať alespoň vím." |
| |||
Společenka směs - Pokoj směs chlapci II Yqi, Lilith + všichni které potkám cestou[/i][/center] "To mě zatím nenapadlo, díky za radu." Trochu mě zajímá zda se mi bude zamlouvat kým jsem byl, co jsem asi udělal že jsem skončil v tom ledovci? Kentaur... nějak si vybavuji že jsem o nich už slyšel, ale nevím kde. Protože si Lilith začíná připadat odstrčeně a já naprosto souhlasím s tím co řekla Yqi, tak je čas jít. "Díky, ale myslím že budu mizerný střelec." Řeknu s úsměvem těsně předtím než se obrátím k odchodu. Chvilku mi trvá se zorientovat a najít mezipatro, pokud někoho potkám, tiše ho pozdravím, cestou se stále nemůžu vynadívat na architekturu školy, což mě ještě více zpomalí. Nakonec se mi podaří do svého pokoje dostat, tak tohle je teď můj domov, no... snad se mi tu bude líbit, zatím to nevypadá zle. Konečně ze sebe shodím zbroj a vezmu si na sebe jakžtakž normální oblečení, bez ní se cítím tak lehce. Nemám moc věcí co by se dali vybalit, meč si opřu o skříň, medailon který mám odnepaměti si pověsím na krk. Tak... Jsem tady.... Doma, asi. |
doba vygenerování stránky: 1.4710400104523 sekund