| |||
Učebna A - směr Hájenka především Tabi Objetí se prodlužuje a já na krátký okamžik i zavřu oči. Když se odtáhne, své dlaně přesunu na její ramena. "Já vím," odpovím prostě a lehce nakrčím čelo. Po jejím vzoru se rozhlédnu po učebně. "Promluvíme si u mne," pobídnu ji nakonec a pustím ji. Vyvedu ji zpět na chodbu a zavřu za námi dveře. Pohled mi padne na Shrey. "Jestli čekáš na lektvary, tak ty dnes nejsou," povytáhnu jedno obočí, než zamířím i s Tabi ke schodům do haly. Vedu ji k pravému zadnímu východu. Vyjdeme na dvůr a ji se může naskytnout pohled na obří pozemky. Zrovna prší, takže jen lusknu prsty, abychom nenamokli. Usměji se na ni a vyrazím přes louky směrem k lesu. |
| |||
106MMp - Ředitelna nikdo konkrétní Opustím místnost za ním a zavřu za sebou dveře. Vyrazím ke schodišti vzhůru a během kroků na sebe vezmu opět kompletně lidskou podobu. Ač ji nemám rád, naučil jsem se, že tady je potřeba. Snad bez problémů se vrátím do pracovny, abych se konečně vrátil ke své práci. Uvidíme, jak si povede. |
| |||
Hala - učebna v přízemí Ylrys "Hmm... Dobrý postřeh, možná kdyby všichni byli stejní, taky by mne to přestalo bavit... No, pak tedy buďme rádi, že jsem tu jen já!" pohodím hlavou. "To asi neprojde, když máme studovat a něco je společné," tiše štěkavě se uchechtávám. Kývnu hlavou na souhlas. "A ty tedy prožíváš jistou černotu, než se vrátíš zpátky? Fufufu, jak dlouho ti to bude trvat?" otáži se nakonec na praktickou stránku věci. Zamávám ocasy a uculím se ještě o něco víc. "Dostaneš maso ocasu," souhlasím, "no to sice netuším co znamená, ale asi to znamená, že se nebudeme nudit! Tak dobře. Moje maso za tvoje srdce a potom společnost do zabavení? Je to tak?" shrnu nakonec. Když natáhne ruku, lehce se nakloním a vložím do ni svou tlapu. Máme tedy dohodu. Potom se pustí do vysvětlení toho, jak to u ní je. "Huuu, tak to si nedokážu ani představit... Možná někdy přijdeme na to, jak to přenést..." "To je fakt," znovu tiché zachechtání. "Dobrá, tak si jen kousnu," štěknu natěšeně a všechny ocasy se kolem mne kmitají. Když mne pobídne, zamířím směrem ke dveřím v přízemí. První skrývají moc fancy vnitřek, tak zamířím k dalším dveřím, do kterých vklouznu. Prázdná místnost. Ideální. |
| |||
Směs dívky I - sauna Tvoři po cestě Nakonec se mi podařilo na nějakou tu dobu usnout a plamen vzteku a dalších nepříliš pozitivních emocí pohasl jen v nepatrnou jiskřičku. S probuzením se ale opět rozhořel ovšem oproti tomu jak jsem se cítila předtím by se to dalo považovat skoro za klid. Samozřejmě že od normálu to mělo ještě daleko, v tu chví jsem ale byla za ten "klid". Po další dlouhé chvíly líného válení v postely jsem se konečně zvedla a šla do koupelny. Zírala jsem na zvůj odraz v zrcadle několik dlouhých mminut. Takhle jsem vypadala už předtím? Samozřejmě že jsem si všimla že jsou některé věci jinak, například bílé vlasy...teď mordé až skoro černé. Svatozář mám pořád...a pořád hoří. Toho už jsem si všimla takže mě to nehlodalo tolik. Co mě ale hlodalo nejvíc byly oči, které postrádaly jak barevnou duhovku tak bělmo a splývaly do jednolité černé plochy. To jsem si předtím nikde nevšimla vlastního odrazu? Vrátím se zpátky do pokoje a sednu si na postel. Tohle jako nepovažoval za důležitý mi říct? Když už mě nechal vypít ten nechutnej sajrajt mohl mi říct detail. "Vždyť to přeci není vůbec důležitý detail" řeknu si pro sebe kysele. Celé je to teď takový trochu začarovaný kruh: Jsem naštvaná, ani nevím z čeho a to mě vytáčí ještě víc a tak dále. A k tomu máme v pokoji ještě zimu. Další věc která mi na náladě zrovna nepřidává. Měla bych se krotit a soustředit se na domácí úkol. Natáhnu se pro mapku na stole. Kde bych se mohla zahřát? Chvilku si mapku prohlížím a nakonec usoudím že nejlepší bude sauna. Vydám se tedy do sauny. Společenkou jen mlčky projdu, kdybych se tam zastavila asi by byl problém. Poměrně rychle projdu školou a zpomalím až v hale. Zaujme mě tvor stojící v hale vedle toho vypelichanýho psa. Ani nevím k čemu by jsem to mohla přirovnat. To vedle je jednoduchý...vypelichanej čokl, bez vodítka a náhubku. Naštěstí se mi podaří udržet další jedovaté a nenávistné myšlenky jen jako myšlenky. Dál už se jimy nezabývám a pokračuji do tepla sauny. Hlasovací urnu si uvědomím až když jsem z haly skoro pryč. Hlasování...pro koho bych ale měla hlasovat? Znám tady jen pár tvorů, a to jenom jménem. To má dost jednoduché řešení, které mi momentálně dokonale vyhovuje - prostě se na to vybodnu. Nejdříve se zastavím v šatně kde si vezmu osušku a pak vlezu do sauny. Je tu krásně teplíčko, snad tu bude i ten klid. Protáhnu si křídla než se pohodlně usadím na kamenné lavici. Tedy, jak jen se dá pohodlně sedět na kameni. |
| |||
Pokoj dlačice I -> dlačí společenská místnost Dërenil, Derila, příchozí Simeon Sitri Tori
"Ó, výtečně." pronesu potěšená její odpovědí. Vydáme se tedy do společenské místnosti, která jak doufám mi poskytne potřebné věci k tvorbě mých plakátů. |
doba vygenerování stránky: 1.2684559822083 sekund