| |||
Hala Ylrys "No nenávist, zloba a tak dále je mezi lidmi dost na to, aby tvořila nové životy. Jen to musí někoho napadnout," zazubím se na téma experimentů. Na téma rodičů jen cuknu rameny. Nikdy jsem něco takového nepotřeboval, takže je mi celkem jedno jak na tom ostatní jsou. Navíc je to nezajímavé téma. Tedy pokud se přes ty informace nedají pomučit, že. "Hah, to mne nikdy nikdo nic nerozkazoval, takže jsem snědl cokoliv mělo tu odvahu se přiblížit," přesto že to říkám vesele, můj úsměv na chvíli pohasne, když si vzpomenu na tu hnusnou výjimku. V tom nás přeskočí dračice. Nechápavě se za ni podívám a pak se podívám zpět na Ylrys. "Když tu běhá tohle, tak se tu nemusím trápit v téhle podobě," odfrknu si a ráz na ráz ze sebe shodím humanoidní podobu. Otřepu se a trochu si srovnám čelisti. "Mnohem lepší," zabručím spokojeně. Můj hlas se ani o chlup nezměnil, i když má morda velmi výrazně. "Vážně, vážně?" nadšeně vyplazím jazyk, když souhlasí, že mi své srdce dá. "Hrát... No ti nevím, jak to by dopadlo... Co takhle spíše výměnu? Nechceš ochutnat moje maso?" nabídnu ji místo toho. "Vidíš, pak bychom mohli přeskočit ty šarády se zabavováním a nakrmit se hned, no ne?" slíznu utíkající slinu. "Zní to tu lahodněji a lahodněji," tiše se zachechtám až se mi rozvibruje hruď. |
| |||
Informační post - Chodba před ošetřovnou a učebna A Rosa hbitě nadskočí, když se z Tabi najednou stane dračice a vystartuje do haly. Pokusí se ji zastavit, však dračice nevidí neslyší, jak má jen jediný cíl ve sklepení. Její zpěv se tedy mine účinkem, protože je Tabi dávno v trapu. V hale Tabi jen přeskočí dvojici u urny, aby ji nezdržovali a zdárně dorazí ke svému cíli cesty. |
| |||
Hala Han[/i] „Stvořili ti negativní pocity? Zajímavé... naši vědci se snažili spojit odhodlání s některými experimenty, ale vznikly z toho jen abominace smíšených emocí,“ pokrčila jsem rameny a řekla: „Já rodiče nemám, pokud nepočítáš tedy ty, kteří mne vytvořili,“ řekla jsem absolutně bez emocí, protože jsem nepotřebovala vážně rodiče... ale tak co, na co jsou třeba, že? „Nevím, co to bylo... chutnalo to zajímavě, ale neměla jsem povoleno to zabít. Během let se naučili vědci styl, jak mne zahnat anebo aspoň pozastavit. Též existují materiály, které jsou pro mne nezdolatelné...“ zamyslela jsem se a začala je na prstech počítat, kdy jsem se dostala na číslovku 2. Nevěděla jsem, co to bylo, ale jedno začalo po roce dost masivně reznout a dostat se přes to bylo jak prorazit normální zeď. „Hm, máš tedy jinou formu, zajímavééééé... přesto to, co z tebe sálá vážně nejde změnit... nebo upravit,“ řekla jsem a pak střihla ušima, když mi dal takovou nabídku. „Své srdce? Ale samozřejmě, pod podmínkou, že si s tebou budu moci hrát, jakmile se budu nudit a s tím, že to budeme mít někde potvrzené... jako já ti potvrdím to, že mé srdce je tvé,“ otevřela se mi tlamka a hlasitě jsem vydechla. „Přesto chlapče... měl bys mou nabídku zvážit. Jsi doslova k nakousnutí a pokud mi dáš svoje svolení, že si s tebou vážně můžu hrát, tak neručím za to, že z tebe něco zbude...“ opět jsem vydechla a s hlasitým klapnutí zavřela tlamu a polkla. „Ano, upíří kolej...“ řekla jsem stroze a mírně zacukala hlavou doprava, než jsem se dostala do nezvyklého úhlu, kdy by někteří zvažovali zlomený vaz a já si tak prokřupnula krk. „Experiment... nemám rasu, jediná svého druhu...“ dodala jsem ještě a čekala, jestli schválí tento obchod. Mé srdce za to, že mne zabaví v moment, kdy se budu nudit, i kdyby to znamenalo jeho smrt... podmínky byly jasné... já tak byla z obliga, že budu potrestána. I když ta smrt zněla tak lákavě. |
| |||
Chodba před ošetřovnou Tabithi a všichni kolem Dívka se nadechne k odpovědi a zkamení. „Uteč! UTEČ! UTEČ!“ Hlasy mi duní v hlavě, jak se jim nelíbí její výraz. Směšné, takové děvče mi přece nemůže ublížit. Vykročím k ní, ale v tu chvíli se začne měnit. Nestačím se ani obrátit na útěk z dosahu, jen nadskočím (70%) a dračí ocas se mi podsmýkne pod nohama. Štěstí, roky v lesích nebo zpropadené hlasy. Kdo ví co mne zachránilo. „STŮJ!“ Vykřiknu za ní a ze stejného nádechu se pustím do zpěvu (81%). Chci jen aby se vrátila, uklidnila a přeměnila zpátky, jestli to dokáže. |
doba vygenerování stránky: 1.4088559150696 sekund