| |||
Společenská místnost Lyla Zvednu se z křesla a vyrazím za ní ke schodišti. Držím se hned za ní, kdyby jí něco hrozilo, abych jí mohla pomoci. ”Když to bude všechno v pohodě, tak budeme pokračovat tam, kde jsme skončily.” |
| |||
Rara, Gwen, Merlin, Shizei, Gill, Aryania, Maid, Remmi, Miko, Zephyr Zatímco probíhají záchranné akce, liány se potichu a nenápadně propojují nad místem, kde je Shizei přesekl. Vytvářejí tak v chodbě téměř tunel s klenutým vrškem. Na straně, kde nejsou dveře, se rozlezou jak popínavky po zdi a pevně se uchytí. Z druhé strany zcela zacloní vstup do učebny a rozlezou se po stěně až na úroveň Gilla. Když je tunel vytvořený, začnou rychle na liánách rašit ostny. Kompletně bílé ostny. Liány, z kterých se Gill vysvobodil, se zapletou do tunelu a vytvoří nazlátlou barvu rostlinné stěny. Následně, bez varování, ze stropu tunelu vyrazí obrovské špice bílých ostnů prudce dolů, na své oběti. První tři se opět snaží chytit Merlina. (32%, 38%, 67%) Ten vzhledem k tomu, že je stále v bezvědomí, potřebuje být bráněn. Gill se ovšem svým ostnům (8%, 20%, 81%) může bránit sám. V rámci možností. Avšak jestli ho trefí, zjišťuje, že nejen že jsou tyto ostny ohnivzdorné, ale také nezlátnou. |
| |||
Remmi, Miko, Aryania, Shizei, Gill, Merlin, Rara, Gwen Rara se velmi ochotně nabídne, že se zaletí podívat. Netrpělivě očekávám její přílet. Když se však znovu ukáže a promluví, zesinám. Ne, ne, ne, ne....! Nejsem schopna kloudnější myšlenky. To nemůže být pravda, Butler je přeci... Udělám několik kroků zpět chodbou a s rukou na zdi se svezu do kotvy na zemi. Tohle je jako noční můra. Už od začátku. Co je tohle za proklaté místo? A ještě tu nejsem moc platná, když vidím, jak si profesor hravě poradil se situací. Nevím, proč vůbec žádal mou pomoc. |
| |||
Chodba před učebnami Remmi, Ary, Maid, Shizei, Merlin, Gwen, Rara Kolem kdosi přeletí a utne liánu v místech, kde přechází zelená a zlatá. Jsem za to skutečně vděčný. Dokonce si dá tu práci a přetne i liány na nohou. Ty se tak zastaví ve svém postupu. Trochu se mi uleví. Pořád se mi ale nedaří se vysmeknout z nyní v podstatě zlatého kopí. Nakloním hlavu, když si to přikráčí Remmi a pokusím se trochu nadzvednout na loktech. "To mi povídej. Mi měli říct, že s tím slavným titulem přichází také permanentka na ošetřovnu," ušklíbnu se. "Vem všechny dost daleko. Tohle se za chvíli vyřeší samo," loupnu po něm pohledem. Už cítím, jak kov začíná povolovat a měknout. Již nabírá mou teplotu a záhy se začne roztékat po mém kříži a podlaze vedle. Brzy je tak z liány jen louže zlata a já se konečně mohu pohnout. V první řadě se vymotám z useknutých lián, než se pokusím postavit. Trochu vrávoravě, ale jde to. Z boku stále stéká zlato a není tak moc poznat, co z toho jsou zbytky lián a co z toho vlastně krvácím. Jen doufám, že Remmi odtáhl všechny dost daleko, aby je vroucí zlato nespálilo. |
| |||
1. patro, schodiště - Pánské koleje Marcos Pokrčí rameny. Jen tak. Jako by to nic nebylo, prostě se jen tak obětovat. A ještě pro mě. Jakmile si sedne na mojí úroveň, zalije mě ruměnec a uhnu pohledem do strany. Ale ví kde mám pokoj. A já ne. Ááááá! Začíná mě přemáhat všechno, co se dneska dělo. "Dobře, díky..." souhlasím nakonec a začnu se zvedat. Následuju ho tiše, kam mě vede. Cestou se mi přehrávají všechny události, takže když dojdeme k pokoji, mám oči zalité slzami. |
| |||
Rara, Gwen, Merlin, Gill, Maid, Aryania, Remmi Samozřejmě, že se chlapec začne hroutit ze zdi, vzhledem k tomu, že je naprosto bezvládný a již ho nemá co držet. Zachytím ho a opatrně ho položím na zem. Jen rychlým pohledem přejedu nově objevené části těla. Není čas to teď řešit, hrajeme o sekundy. Zpráva od Rary, že je ošetřovna zabarikádovaná mne jen utvrzuje v tom, že musím reagovat hned. Přispěchá ta uslzená dívka. "Mluvte k němu, pomůže to ho udržet v této sféře," informuji jí, zatímco si vyhrnu rukávy. Obě ruce se rychle pokryjí bělavou srstí a nehty se protáhnou do černým drápů. Přiložím chlapci špičky drápů na hruď a plně se soustředím. Mezi drápy vyšlehnou zelené plameny, které začnou tančit po hrudi, než proniknou do ran po liánách. Poté se prudce do hrudi několikrát opřu, abych nahodil srdce. (102%) Nezahojím mu nic jiného, než vnitřní zranění a i po těch zůstávají stále mělké rány, které slibují ošklivé jizvy. Ale měl by být alespoň mimo přímé ohrožení života, než vyřešíme, co je vlastně s ošetřovnou. Ztěžka se vedle posadím na zadek. Mé arcanické zásoby jsou pryč. Rozhodně něco podobného dnes již neudělám znovu. Zvednu pohled k Raře, čekající na její odpověď na otázku víly. |
doba vygenerování stránky: 1.3940241336823 sekund