Společenská místnost upíři --> Knihovna Aurora, Diagh, Vesa, YlrysTrochu jsem se obávala odporu Ylrys, ale nakonec se nic nestalo. Tiše jako myška jsem proklouzla ke dveřím a nechala obě podivínky
Když už jsme stála mezi dveřmi, málem jsem vrazila do Pavoučice. Usmála se, a tak jsem úsměv opětovala, i když byl poněkud nervózní. Celá situace ve společence mi byla dost nepříjemná. Vesa mi byla protivná a Ylrys... Je dost možná taky divná. Vidět tak jednu vlídnou tvář bylo až šokující. A bylo mi jedno, že má Pavoučice více končetin, než je zdrávo.
Dál už jsem neposlouchala, co se děje uvnitř. Nechtěla jsem Diagh zdržovat, a tak jsem rychle opustila dveřní prostor a spěšně se i s brašnou vydala chodbou směr přístavba. Byla jsem asi v půlce cesty lidu- a potvoroprázdnou chodbou, když se kolem mě rozezněl hlas. Trhla jsem sebou a chvíli mi trvalo, než mi došlo, že mi nehrozí nebezpečí. Zamyšleně jsem se zastavila a poslouchala ten hlas. Hlasování... Ale koho zvolit? Vždyť asi svou celou kolej neznám? A mám vůbec dnes možnost to zjistit? Nahlédla jsem do rozvrhu, který jsem měla v brašně. Změť písmenek mi toho moc neřekla. Ach jo, to bude těžké rozhodování.
Když proslov dozněl, rozešla jsem se znovu ke Knihovně. Uvnitř panovalo milé ticho. Tiše jsem nakračovala chodbou hned naproti dveřím, až jsem skončila u mořské panny. Na křesílko jí nejblíž jsem se posadila, znovu si vytáhla své věci z brašny a pokračovala v opisování abecedy. Tady snad budu mít klid a nebude mi nikdo chtít nabízet uřezávání prstů. |