| |||
ŠKOLNÍ HLÁŠENÍ Ticho a klid školy protrhne najednou ředitelův hlas. Jeho hlas zní přes celou školu i pozemky a to včetně chráněných míst. „Dobrý večer. Věnujte mi prosím krátce svou pozornost. Škola naplnila hranici pro spuštění systému školské rady. Na popud z vašich řad nebudeme čekat na konec týdne ale zahájíme hlasování hned. Každá kolej může zvolit svého zástupce, který bude projednávat zájmy své koleje s ostatními zástupci a své návhry budou předkládat vedení školy. Pokud se však hlasování zúčastní méně než polovina koleje, bude se to brát tak, že kolej svého zástupce nechce a bude nadále individuálně řešit své zájmy s vedoucím koleje. Školská rada však bude stále brána jako zástup studentů, byť v ní bude jeden člen. Hlasování bude probíhat do večeře, tedy do šesté ráno. V hlavní hale bude hlasovací box. Každý student má jeden hlas a může hlasovat jen pro někoho jiného ze své koleje. Nelze tedy vybírat zástupce jiné koleje ani zvolit sám sebe. Vyhraje ten, kdo získá nejvíce hlasů. V případě nerozhodného hlasování rozhodne vedení školy. Přeji všem mnoho štěstí.“ (Herně to bude vypadat následovně: V příspěvku pro všechny napíšete, že jdete do haly a hážete svůj lísteček do hlasovací urny. Je magicky chráněná, takže nelze podvádět. Nepíšete však pro koho jste hlasovali. To pošlete soukromně Správci. Příklad: Tak mám konečně rozhodnuto. Se svým hlasem složeným na papírku jsem došel k urně a hodil ho dovnitř. Uvidíme, kdo to nakonec vyhraje. → toto bude veřejný příspěvek Na papírku který jsem hodil do urny stálo: Pepa. Svůj hlas dávám jemu. → příklad jak může vypadat soukromý příspěvek pro Správce) |
| |||
rekreační bazén Nybe, Dolly, Ulgge Zatímco plavu a užívám si samoty v příjemně teplé vodě, vejde do jeskyně někdo další a celé ticho zkazí. Otočím se a zamžourám přes mokré vlasy a řasy nahoru. Nikoho však nejsem schopná rozeznat dřív, než si přejedu rukou přes obličej a shrnu část vlasů kam patří. Pak už jsem mohla přiřadit hlas k postavě na mostku. Dívka s bílými vlasy. „Nazdar,“ pozdravím její mizející záda. Běžný člověk by můj pozdrav nezaregistroval a ona asi také ne. Otočím se tedy a pokračuji až k samotné patě vodopádu. Po té krátké chvíli se nade mnou zase ozve hlas. Tentokrát ale příjemný a evidentně směřovaný k mé osobě. Znovu opakuji otočku na záda a odhrnutí vlasů. Dolly. Ten hned doplňuje pozdrav o dotaz na teplotu vody. „Ahoj, akorát“ pozdravím a rovnou i odpovím. Očima se snažím nalézt i tu dívku, co přišla před ním, ale nikde ji nevidím. Ostatně to tady není nic překvapivého. Nakonec ji naleznu, když ji letmo zahlédnu pod mostkem na druhé straně. |
doba vygenerování stránky: 1.3710489273071 sekund