| |||
Ysea, Aine, okrajově Hillaris Šlahouny se zakroutí v nenadálém žáru kolem Aine, ale nevypadá to, že by je to mělo odradit od dalších snah z ní nadělat cucky. Další šlahoun jde po jejím boku, když se natočí k přilétajícímu cosi. (73%) Zatímco další se snaží pokračovat v párání jejích zad a křídel. (78%) Jak se ohnivé cosi snaží přiblížit, přijde o ruku. (58% vs 75%) Useknutá část se promění v popel, který se rozvíří v rozruchu boje, který nastává. Jak se Aine ožene mečem, tvor prudce uhne a vyhne se mu jen tak tak, vzhledem k tomu, že má stále snahu se k ní dostat na kontakt. Nicméně na poryvu to s ním smýkne a rozplácne se o šupinatý oranžový bok. (35% vs 35%) Vzápětí šupinatá překážka zmizí a tak je pro boj mnohem více prostoru. Cosi bez větších potíží uhne druhému útoku. (30% vs 73%) A stejně tak i třetímu. (7% vs 84%) Pro pozorné oko zvenčí může být poznat, že od srážky s wyvernem, krystal v hrudi tvora pomaličku ztrácí na síle. Pro příchozí Yseu není nejmenší problém určit, kde se shromažďuje síla nepřítele. Bez problému zachytí tvora telekineticky a podrtí ho tak, že se tělo začne rychle rozpadat v prach. (6% vs 99%) Jako poslední pukne krystal, který kolem sebe vyvolá obrovskou nárazovou arcanickou vlnu, doprovázenou burácením hromu. (55%) Je cítit zvláštně. Není to jako kouzlo nebo seslání, ale také to není jen hrubá síla. Rozhodně je to cítit velmi nebezpečně. Dokonce tak, že by nemuseli obstát ani štíty. |
| |||
Butler, Oberon Claudile zmizí skrze pevnou liánovou stěnu. Než stačí Butler zareagovat na cokoliv dalšího, nebo snad začít řídit chaos, který nastal, liána se proti němu opět vymrští. (26%) Jedním elegantním úskokem ji mizí ze současného dosahu. (81%) Liána se ovšem nechce dát a rychle mění směr za jeho tělem. (92%) Vzhledem k omezenému prostoru v chodbě, a možná taky něčím v jeho mysli, co ho vyvedlo z míry, se mu již napotřetí nepovede uhnout. (28%) Smotek hladce projede jeho bokem a zasekne se do zdi za něj. Butler se okamžitě pokouší z liány dostat, až vzduchem zapraská arcana. Avšak naprosto bez úspěchu. (43% vs 92%) V chodbě ale u protější zdi vznikla malá ulička, kterou se dá protáhnout kolem liány. Ne příliš pohodlně ale dá. Vzhledem k upadajícím snahám Butlera se z liány dostat to vypadá, že mu rychle ubývá sil. |
| |||
Společenská místnost Lyla Sedím a koukám na Lylu, jak odchází. Budova se začne třást. Rukama si zakreji hlavu, aby mě přes ní něco nepraštilo. Co se to tady u kvítků děje? Jak otřesy přestanou, sundám ruce a zavolám na Lylu. “Lylo, jsi v pořádku?!” |
| |||
Knihovna - Před školou Liberius - Aine Chtěla jsem vědět jak se andělka popasuje se svým oponentem, takhle to vypadá že dlouho nevydrží. Rozbitá mi bude k ničemu. Po tváři mi přelétne nebezpečný úsměv nad vyhlídkou toho že teď budu mít možnost někoho beztrestně zmasakrovat. Tolika možností se mi tady nedostává tak musím využít i těch malých které se naskytnou. „Vypadá to že máme před prahem nezvaného hosta” pronesu stále s úsměvem k drobné postavě knihovníka stojícího za pultíkem. Od toho o krok poodstoupím. Na odpovědi na svoje otázky si můžu ještě tu chvíli počkat. „...tak mě omluvte” dodám ještě. Dveře knihovny se přede mnou rozletí dokořán, ovšem zachycené telekinezí dřív než by mohly vyletět z pantů nebo se jinak poškodit. Znovu. Tentokrát už bych nemohla dělat jako by nic. Když se dveře zase zavřou už v knihovně nejsem. Jako když bleskne se přesunu do haly zhruba na úroveň kamenné sochy. Východ ven stále blokuje oranžové tělo wyverna a tak zvolním do kroku. Nezastavím se před ním, jen zpomalím do kroku. Pod školní uniformou se zavlní ostré růžové šupiny a na hlavě pár dlouhých, zahnutých dračích rohů. Netrpělivě pohodím ocasem který se objeví spolu se zbytkem mojí částečné proměn. Jen křídla se zatím neukážou. Vypadá to že mi andělka ušetřila svým vlastním zoufalým počínáním práci s zablokovaným východem. Wyvern se promění sám od sebe dřív než ho stačím vyzvat aby mi šel z cesty. Při svém úprku ještě pobral vlčici. Lépe už to dopadnout nemohlo. Jako poprvé, ani teď by nebyl velký problém ho šetrně odsunout. A třeba by se to tentokrát obešlo bez praskání jeho kostí. Třeba bych ho nemusela dlouho přemlouvat. Možná by překvapil a jako bílé dráče si bude brát ohled na nemalý rozdíl našich velikostí. Přece jen do haly strčí hlavu, a já bych sem nedostala ani packu. Taky bych ještě mohla pohrozit proměnou a srážením haly… i když na něco takového nikdy nedojde. Na proměnu uvnitř tedy. Venku se mi naskýtá překvapivý pohled na andělku zahalenou plamenem, zuřivě se ohánějící po čemsy okřídleném co se naopak sápe po ní. Je vážně plná překvapení. Nejdřív ten výbuch touhy a teď tohle. Tahle vzteklá, ohnivá verze předtím zakřiknuté dívky se mi líbí ještě víc. Ale to možná dělá jenom to horko. „Nevypadáš na tom nejlíp" prohodím skoro provokativně. Za černými rty se zablýskne zářivý úsměv ostrých zubů. Chráněnou rozšířením vlastního štítu ji telekineticky přesunu na druhou stranu cesty. Snad z dosahu šlahounů. Dotírající entita se zastaví. Naopak se začne chtě nechtě vzdalovat, drcená v mém telepatické sevření. Deset. Dvacet metrů a dál. Každá taková stvůra má někde věc která ji pohání. A zdroj moci téhle se zdá docela jasný. Sevření ještě více zintenzivní, až ani kamen v její hrudi ten tlak nevydrží (99%). I kdyby se nepodařilo krystal zničit, po tomhle bude ta stvůra zaručeně ze hry. |
| |||
Hlavní vchod - Tělocvična Kelly, Aine, Vesa, Naberius O bok mi zabubnují žhavé kapky. Nakloním hlavu a zakousnu se do otevřeného křídla dveří takovou silou, že zaskřípají a vzápětí se promění v třísky. Nikam se nerozletí, jen se mi sesypou kolem tlamy. Nicméně hned vzápětí mi bok ošlehnou plameny. Dračí bolestný ryk zavibruje přízemím. Jak se mi začnou péct měkké šupiny rychle uvažuji jaké mám šance. Ale ani to mne nevytrhne z toho, abych vším co můžu blokoval vchod, aby se nic nedostalo ke Kelly. Na křik tvorečka vedle mne jen odpovím napůl varovným a napůl bolestným zavrčením. Když se začnou ozývat zvuky boje, nehledě na stálý žár, začnu svou situaci přehodnocovat. Než však stačím dokončit myšlenku zareaguje něco jiného. Po šupinách se mi rozeběhnou modré jiskry a vzápětí jsem zpět v humanoidní podobě. Na nic nečekám a vystřelím směrem dopředu. Podeberu Kelly do náruče a rozsprintuji se chodbou. Rozrazím dveře do tělocvičny, kde Kelly opatrně ustavím na tlapy. Hodím poměrně zoufalým pohledem po Vese, než udělám čelem vzad a sýpavě se rozkašlu. (6%) Rychle klesám na kolena, jednou rukou opřený o kraj lavičky, druhou se marně snažíc zastavit přívaly oranžové krve, řinoucí se z pusy i nosu. |
| |||
Před školou marsy 22:19 Hillaris On sice vytáhne tu svojí šupinatou palici ze dveří. Z místa se ale nehne ani o píď. Jen čumí jako dement. Nestačím mu znovu vynadat ať se pakuje. Země za mnou se rozletí, než hlína a kamínky vůbec popadají na zem dostanu jako bičem přes záda. Vyhrknu bolestí a zavrávorám dopředu, kde se po dračím boku svezu na zem. Cítím jak mi krev z rozseknutých ran stéká po zádech. Ani křídla nevyvázla bez úhony, i ta schytala několik škrápanců v místech kde se mi ostny zarily do zad. Jsou to ty samí co mě předtím chtěli uvěznit na ošetřovně, jenom větší. O hodně větší. Hned je mi jasné kdo má tohle celý na svědomí - ten zelenej mozeček. Za tohle všechno může on. Nedostanu ani chvilku na to abych na něj mohla "v klidu" nadávat, začne se po mě sápat nějaká obludnost. Ohnivá aura která na chvíli ustala znovu začne divoce šlehat kolem. Okřídlené stvůře to bude nejspíš jedno, ty šlahouny žár měl odradit od dalších útoků. Chycenou za nohu si mě snaží přitáhnout blíž. Opravdu nebudu čekat co to bude dělat dál, křivou pazouru mu useknu (75%). Já ho vážně ani na chvilku nemůžu dát z ruky. "Uhni ty debile!" zařvu na plaza už trochu zoufale jak se snažím dostat pryč. Ten svými křídly zablokoval vstupu úplně. Z jedný strany šlahouny, přede mnou…ani nevím co to je, a za mnou posranej drak. Kdyby byl co k čemu tak tu věc aspoň roztrhá a nebude se schovávat jak malej fakan pod maminčinu sukni! Jen místo sukně jsou to dveře. Vyškrábu se na nohy a už vůbec se při tom neostýchám užít draka jako oporu. Snad bych se i mohla pokusit uletět, ale má ti taky křídla. Jak daleko bych se asi mohla dostat. Mečem se znovu oženu po stvůře (35%). A znovu (30%). Vlastně se ji nesnažím pořádně trefit, jen si ji držet dál od těla (7%). Spíš doufám že si při té své hrabivosti sám nalítne na čepel. |
doba vygenerování stránky: 1.535129070282 sekund