| |||
Jídelna Miko, Kisa, Aliana, Tarney "Teda asi děkuju." Podrbu se ve vlasech. Protože fakt nevím, jestli mám být ráda nebo ne. Protože jako dostat za trest nějaké seance či co. To mi bude muset zrzečka vynahradit. Když se mu v ruce objeví plamen. "Jasně, děkuju." To mě jako chce sežehnout, jen protože jsem dobře nepoděkovala. Dám ruce vzhůru. Vydechnu si když se mu v rukách objeví nějaké dokumenty. Sklopím ruce. "Nashledanou." Zapamatovat si, nechtít nic po řediteli! Asi mě nemá rád. Si na mě zased. Napřed mě chce sežrat jeho hlava a teď by mě skoro upálil. "Né, děkuji. Děkuji." Po vzoru japonců se vypoklonkuji prosebně, co nejdál a pak zamířím za holkama. Z těžka dosednu do židle. Vyhltnu pohár krve. "Teda, tak to bys měla předvíst teda pěkný divadílko, tohle mám u tebe zrzečko. Mám ti vzkázat, že tě někam přemýstil, takže budeme muset mrknout na nástěnku, kde a s kým teď bydlíme. Teda nechápu, proč mě chlapi, tak nesnášejí. Asi jim vadí, že jim lezu do zelí." |
| |||
Jedáleň Diagh Pomaly zamyslene prikyvujem hlavou. Uhuh. No...keď sa tu naučím všetko čo sa tu bude naučiť dať, aspoň viem jednu ďalšiu možnosť kam pokračovať. Možno by som tam objavila niečo ďalšie, čo by ma...obohatilo. Nakloním sa viac na stôl, oprúc si hlavu o ruku. Vieš aj o nejakých iných takýchto...oblastiach, krajinách...chápeš, keď je peklo, je aj nebo? Alebo je toho mnoho viac? Pýtam sa ďalej. Cítila som sa celkom pokojne, z energie pavúčice som necítila žiadnu hrozbu, a všetko jedlo okolo nás bolo pre mňa, lebo ona sa držala svojej krvi. Suma sumárum, toto boli celkom vydarené raňajky. Hoci tu začalo byť akosi tesno. Tá pidi dračica, čo sa dala tak jednoducho vyprovokovať, zaparkuje biely zadok takmer priamo pred nás, a vedľa si sadne hromotĺk. Na oboch iba zazriem a periférne ich sledujem, pre istotu. Väčšina mojej pozornosti je aj tak stále na pavúčici. Uškrniem sa, keď povie že sa naučila nepodceňovať ležiace tvory. Ideálne je nepodceňovať žiadne tvory, ale tváriť sa že ich máš všetky v paži. Efekt je krásny, to som sa tu naučila ja. Keď hovorí o znehybnení, je mi jasné že myslí svoju pavučinu. Bolo to vysoko pravdepodobné, ale keď už tak ochotne rozprávala... Zamotáš ho do vlákien aby sa nemohol hýbať, hm? Na akú diaľku ich vieš vystreliť a s akou presnosťou? Aké sú pevné? Ukážeš mi kúsok? Spýtam sa s tvárou natočenou priamo na ňu. Z toho aká vyzerá byť celkom rada za rozhovor, mohla by... aspoň by som to lepšie preskúmala. Keď povie, že je proti telepatii imúnna, zatvárim sa závistlivo a otrávene. Mykne mi obočím a kútik pier mi skĺzne nadol. Uh, niekto tu má šťastie. To len mne sa dostane do hlavy hocikto v okruhu sto metrov? Vezmem ďalšie krídlo. |
| |||
Jídelna Sonja "Co by se vám líbilo a nelíbilo při této žádosti vskutku není relevantní," odtuším po krátké pauze, kdy uvažuji zda to myslí vážně. I pro její žádost pod vyvoláním vjemu u pavouků nahlédnu, zda se její city odrážejí od opodstatněného důvodu. (97%) Promnu si kořen nosu, než se na ni opět podívám. "Inu dobrá. Vzhledem k tomu, že to není první žádost tento večer a protože máte důvod, tak Vaši žádosti vyhovím. Očekávám od Vás ale, že navštívíte co nejdříve slečnu Faife v její ordinaci v třetím patře a začnete s ní na tomto problému pracovat. Přeci jen, stále musíte absolvovat kolejní hodiny," odpovím nakonec a v záblesku ohně se mi v ruce objeví desky ke kterým se skloním. "Věci se Vám přesunou automaticky. Slečně Alianě můžete vzkázat, že ty její také, když tak toužila se z toho pokoje dostat pryč," odtuším po chvíli, když je přehodím v pokojích. "Ještě něco máte na srdci?" |
| |||
Jídelna Ředitel "Jasně." zaculím se a podívám se směrem, který on a mávnu na holky. "Jednak by se mi líbilo sdílet pokoj s jednou zrzavou studentko z mé koleje. Ale hlavně stejně nespím ve svém pokoji, protože pavoučice." oklepu se. |
| |||
Jídelna Aurora Stočím k ní pohled, když to tu začne být zajímavější než u profesorského stolu. Nasadím drobný úsměv. "A co by jsi řekla?" odpovím ji na otázku otázkou a upřu ji pohled modrých očí do těch jejích. Jsem docela zvědav s čím vyrukuje. Vlastně to jde poměrně dobře vydedukovat nebo zjistit, ale tak, když už se zeptala... |
| |||
Hala Vesa, Alyssa "Od toho jsou ty průvodní papíry ne?" odtuším na slova Vesy. Podívám se po dvojici, u které probíhá dost podobný hovor jako u nás. "Mé jméno je Yqueuas, ale stačí mi říkat Yqi," odpovím na představení. Podívám se po Alysse a usměji se. "No původně jsem myslela souboj jako souboj, ale klidně můžeme uspořádat střeleckou lekci. Na to bude ale potřeba zavítat na společenskou místnost a vypůjčit si luk se šípy," odpovím nakonec s úsměvem. "To kvílení si nech, ještě musíme dneska absolvovat prohlídku," odfrknu si. |
doba vygenerování stránky: 1.5913188457489 sekund