| |||
Hala Jenn Když potvrdí má slova, posmutním ještě trochu. Je to škoda, ale nechci ji přitěžovat více než je nezbytné. Pokrčím rameny. "A co se tady vlastně dá dělat?" obrátím se na ni z otázku a již opět s úsměvem na rtech. Přeci jen, ona za to nemůže. |
| |||
Hala především Lailah, Dolly a Vesa Reakce na Dollyho dotaz mě přesvědčí o tom, že to byl špatný nápad. K okřídlené si přisadí i dívka s hadím tělem, jenž se tváří že snad z toho má i radost. Na téhle škole vážně nevydržím moc dlouho. Vypadá to, že si tu všichni užívají utrpení ostatních. Utrpení. Spíš strach, jenž mají ostatní, dochází mi absurdita mé přítomnosti zde. Ovšem, moc na výběr jsem vzhledem k situaci doma neměla. Raději přistoupím blíž k Dollymu, že bych ho snad aspoň stačila včas odtáhnout, kdyby se na něho ta upířice přeci jen vrhla. Naštěstí se udrží a odejde pryč. Díky tomu si trochu oddechnu, neboť to nevypadá na akutní problém. „Asi máš pravdu, vypadá to tak,“ souhlasím s Dollym a dívám se na schody, kde upírka zmizela. „Co by jsi chtěl dělat?“ zeptám se Dollyho trochu vykolejeně. |
| |||
Jídelna Kisa, Sonja, Aliana Aliana se k nám přidá a zanedlouho se dotyčný bod rozhovoru proplazí kolem. Poměrně okatě ji zaignoruji. "No, ji by měli poslat svázananou v uzlíku zpátky k jejímu zaměstnavateli," odfrknu si na to téma a více se raději do jejich hovoru nevkládám. "Inu, jak jinak,"zazubím se na Sonju. "Opatrně, nerada bych tvou sochu táhla na ošetřovnu,"uchechnu se navíc, když promluví k hádkům. "No to záleží... Co budeme dělat... A jak rychle," zazubím se na Kisu. "Tak. A teď se roztrojíš," uchechtnu se na Sonju. |
doba vygenerování stránky: 1.5067760944366 sekund