| |||
Hala Jenn Když potvrdí má slova, posmutním ještě trochu. Je to škoda, ale nechci ji přitěžovat více než je nezbytné. Pokrčím rameny. "A co se tady vlastně dá dělat?" obrátím se na ni z otázku a již opět s úsměvem na rtech. Přeci jen, ona za to nemůže. |
| |||
Hala především Lailah, Dolly a Vesa Reakce na Dollyho dotaz mě přesvědčí o tom, že to byl špatný nápad. K okřídlené si přisadí i dívka s hadím tělem, jenž se tváří že snad z toho má i radost. Na téhle škole vážně nevydržím moc dlouho. Vypadá to, že si tu všichni užívají utrpení ostatních. Utrpení. Spíš strach, jenž mají ostatní, dochází mi absurdita mé přítomnosti zde. Ovšem, moc na výběr jsem vzhledem k situaci doma neměla. Raději přistoupím blíž k Dollymu, že bych ho snad aspoň stačila včas odtáhnout, kdyby se na něho ta upířice přeci jen vrhla. Naštěstí se udrží a odejde pryč. Díky tomu si trochu oddechnu, neboť to nevypadá na akutní problém. „Asi máš pravdu, vypadá to tak,“ souhlasím s Dollym a dívám se na schody, kde upírka zmizela. „Co by jsi chtěl dělat?“ zeptám se Dollyho trochu vykolejeně. |
| |||
Jídelna Kisa, Sonja, Aliana Aliana se k nám přidá a zanedlouho se dotyčný bod rozhovoru proplazí kolem. Poměrně okatě ji zaignoruji. "No, ji by měli poslat svázananou v uzlíku zpátky k jejímu zaměstnavateli," odfrknu si na to téma a více se raději do jejich hovoru nevkládám. "Inu, jak jinak,"zazubím se na Sonju. "Opatrně, nerada bych tvou sochu táhla na ošetřovnu,"uchechnu se navíc, když promluví k hádkům. "No to záleží... Co budeme dělat... A jak rychle," zazubím se na Kisu. "Tak. A teď se roztrojíš," uchechtnu se na Sonju. |
| |||
Hala Lailah, Dolly, Jennie, Yqueuas Celou dobu se spokojeně usmívám a můj úsměv se ještě více rozšíří když zasyčí. Jako přilévat olej do ohně. To jí nedošlo že svým peřím zaclání? "Bohužel nemám rentgenový vidění" odvětím na její odseknutí s úsměvem. Nenechám si zkazit dobrou náladu, zvláště když ona sama na tom není zrovna dobře. "Nemůžeš utíkat sama před sebou" prohodím když se dá na útěk. Jsem si jistá že mě slyšela, jako upír by tedy měla. "Hmm..udržela se" konstatuji trochu zklamaně po tom co zmizí z dohledu. Měla jsem jí ještě trochu postrčit, jsem si jistá že by stačilo jen málo. Otočím se ke dvojci a lišácky na ně mrknu. Labužnicky olíznu krvavou kouli, jako obří krvavé lízátko. Jestli měla zrzečka předtím touhu po jeho krvy... "Hehe". Bude jí to užírat tak dlouho než nakonec stejně podlehne. Jestli je opravdu nová, moc dlouho jí nedávám. Přisunu se k nástěnce, kterou mi zrzka tak mile odkryla. Chvilku nástěnku studuji. Dnes nejsou žádné hodiny a prohlídku mám až v půl dvanácté? Co budu do té doby dělat? Možná by se mi podařilo dostat trochu jeho krve a s tou bych jí pak mohla pořádně zavařit. Krátce se ohlédnu po mladíkovi. On musí být naprostý idiot když mu nedochází co se děje. Co by pro ni ale bylo horší? Dotáhnout to nebo si počkat až se to trožku uleží a potom to hezky otevřít jako skoro zahojenou ránu. Po krátké úvaze se nakonec rozhodnu pro druhou možnost. Tak to bude rozhodně zajímavější. Sjedu pohledem dolů kde si všimnu ručne vyrytého nápisu. Vyprsknu smíchy "Tak to je povedený" Zajímalo by mě kdo to byl? Sonja a nebo ten z ošetřovny. Ještě chvilku se nad tím pochechtávám než se otočím ke kobyle. "Je tady nějaké jiné rozptýlení?" kromě provokování té slepice, které rozhodně ještě není u konce. Blecháč sice říkal cosi o bazénu, knihovně nebo odpočinkovce ale to přece nemůže být všechno. |
doba vygenerování stránky: 1.4751069545746 sekund