| |||
Učebna 12 Hope a Aryania Příchází další a další studenti a já se jen více zamotám do svého pláště a dělám, že tady nejsem. Celkem se mi to daří, než přijde Hope a sedne si přímo vedle mne. Škubnu s sebou a málem vyskočím na nohy, ale mezitím si sedli i za mne, takže se jen trochu přerovnám v křesílku. Vyhrne otázku, nad kterou zesinám a trochu vyděšeně se po ní podívám. "Ppr-oč?" vykoktám nakonec ze sebe sotva slyšitelně, když se k nám přiřítí i víla. Po Aryaně jen hodím pohledem, protože si nejsem jistá, zda otázku myslela vážně. |
| |||
Jídelna parta okolo, nakonec Kisa a Sonja Povytáhnu obočí až nad brýle, když se dá Ary do odpovídání,které mi dává asi stejný smysl, jako její slova před tím. Nakonec Hope zavelí a tři dívky z okolí se odeberou pryč. Podívám se na Kisu, která je celou dobu podezřele potichu (tedy až na pozdrav...) a Sonju, jenž se debaty také moc nezúčastnila. "A co vy dvě, co plánujete na dnešní den, mimo prohlídky?" zavzpomínám, kdy mám vlastně jít já. "A kdy vlastně jdete? Já jdu skoro až nakonec." |
| |||
Jídelna slečna Buffetová Když nesezdám, že se se džbánem něco špatně, napřed odliji jen nepatrné množství a ochutnám, zda nepoznám otravu nebo něco takového na drobném množství. Když se nic neděje, teprve poté si naliji plný pohár a mohu v klidu posnídat. "Ano, ta vysoká dívka z dlačí koleje považovala za velmi vtipné, když otráví celou kolej," naberu lehké růže do tváří, jak mnou opět zacloumá vztek, který se snažím krotit do společensky únosné míry. Pohár raději odložím, abych ho náhodou nerozlil. "A profesoři ji potrestali pouze tím, že se musela omluvit. Jen omluvou. Chápete to? Kdyby se někdo v naší společnosti pokusil otrávit jiného tvora, prošel by dlouhým mučením, než by ho nakonec milostivě odeslali do náručí smrti," v očích mi blýskne a ani mne nenapadne, že se vlastně přání mého otce začínají plnit. "Jsem již v pořádku, děkuji velice za Vaši starost," pousměji se po jejích slovech. "Vznesl jsem námitku a hodlám pokračovat v protestu u ředitele, nicméně to vypadá, že má oblibu zesměšňovat studenty před spolužáky, takže to taktně nechám na soukromý hovor do jeho kanceláře," pohledem vyhledám ředitele u profesorského stolu a lehce se zamračím. Nemám rád ten vtíravý pocit úcty, který se vždy v jeho přítomnosti objeví. |
| |||
Učebna 12 především Akashka "Dobrý večer," oplatím dívce pozdrav a zkoumavě si ji prohlédnu, včetně jejích netopýřích křídel. V obličeji se mi však nehne jediný sval. "Ale jistě, dle libosti," pokynu jí po její otázce. Její počínání před sednutím očastuji pouze lehkým povytažením jednoho obočí. "Toto zde není běžné vybavení učeben?" zeptám se nakonec. |
| |||
Jídelna - učebna 12 Hope,Sharika Tak tu máme další téma o kterém Hope nerada mluví kromě nahoty.Ale já jí chápu i u mně jsou věci o kterých nerada mluvím,třeba proč se těším na tuhle hodinu.Ale pak Hope řekne že bychom měli vyrazit ve třídě jsou i ostatní a já se zarazím při pohledu na tom démonovi (co tu dělá,neměl by být spíš ve Směsi) než se za Hope vydám k Sharice. "Ahoj."pozdravím ji taky a potom se rozhodnu se jí zeptat na něco jiného. "A jak se vlastně dneska máš?" Nevím jak Sharika vezme ty slova Akashky ohledně toho co se nás tu snaží sežrat vzhledem k její bázlivé podobě a pak se znovu podívám na toho démona a dojde mi to co mi o něm předtím Sharika řekla. Počkat já jsem ho už předtím viděla ... |
| |||
Jídelna Pan Ortega Usadím se na své obvyklé místo, zdá se, že alespoň něco zdejší prosťáčci pochopili. Ovšem příliš se mi nezamlouvají ti draci přede mnou. I když se přez ně ke mě někdo tězko dostane. Vlastně je to i vcelku strategicky výhodná pozice, pakliže vás nechce jeden z těch draků sežrat. Když se pan Ortega dostane ke svému jídlu, podezřívavě jej sleduji, se soustem na vidličce na půl cesty, jelikož čekám, zda jej nebudu muset znovu doprovodit na ošetřovnu. "Mimochodem, už zjistili, co se stalo s tou krví? A s vámi? Doufám, že jste plně zdráv a nemáte nějaké obtíže." zapředu rozhovor. |
| |||
Jídelna - učebna 12 Hope, Erímëo Posloucám co si holky říkají, zatím co se nacpávám palačinkama. Bože, to je tak dobrý. Gyzmo mi ujídá z talíře, takže je celý upatlaný. Rychle ho otřu, když se Hope zmíní o tom, že bychom měli být na hodině. Doženu jí(je) a do učebny už vcházíme hromadně. Hope si sedne vedle Shariky. Rozhlédnu se. "Dobrý den. Páni, to je krásné. Jen doufám, že nás to pěkné vybavení nebude chtít v rámci zkoušky sežrat." Tady vážně jeden nikdy neví a přijde mi to podezřelé. Zamířím k první lavici. S úsměvem pozdravím mladíka. "Dobrý den, můžeme si tady s Gyzmem přisednout?" Gyzma držím v náručí. Pokud mi to odkýve nebo odpoví, opatrně se podívám na křesílko, stůl pod stůl a nakonec se posadím s Gyzmem na klíně. |
| |||
Jídelna „Ne, neřekli,“ zalžu krátce a trochu úsečně. Snad jediná Miko, by to mohla poznat, neboť s tou jedinou jsem už strávila víc času a co se týče myšlenek, tak ty na tohle téma právě teď neexistují. „Myslím, že minimálně já, Aryania a tady Akashka s naším novým kamarádem bychom měli zamířit na černou magii,“ prohodím, protože je jednak nejvyšší čas vyrazit a jednak je to možnost, jak odvést hovor jinam než na moje tetování. To sice ukazuji ráda, ale nerada o něm mluvím. Učebna 12 Jigme, Sharika, Erím, Chrys, Seth, Reveri Ať už se mnou holky jdou a nebo nejdou, já se zvednu a vyrazím na cestu do učebny. Cesta poměrně krátká, takže dorážím, nebo dorážíme, včas. Otevřu dveře a vejdu dovnitř. Je tu už poměrně plno a dokonce už je tu i Sharika. Pozdravím všechny přítomné a zamířím k ní do lavice. „Kde spíš?“ zeptám se jí přátelsky tichým zvědavým hlasem. |
| |||
Knižnica ve společenské místnosti čarodějů Nečekaně vytvořené volno trávím nad jedním ze svazků z kolejní knihovny. Je to magie pro začátečníky, popisující základní techniky a typy magie. Prvně mě sice trochu překvapí, že jí mohu vytáhnout a číst, ale už jsem pochopila, že na téhle škole je to se mnou celé jiné. Nikdy mě nevidělo tolik lidí, tedy tady se spíš hodí označení tvorové. Aula Vše jednou končí a i má čtenářská seance je konečná. Do místnosti přijde vedoucí koleje a odvede nás do auly v horních patrech. Táhnu se za spolužáky a přijdu si tak trochu navíc. Nehodím se sem, napadne mě, jak v aule mám možnost vidět celou školu pohromadě. Jediný mě podobný element je Rara a ta tu pracuje nikoliv studuje. Po proslovu následuje výběr nových předmětů. Dolů dojdu zase mezi posledními a chvíli na papír hledím zamyšleně. Pak si vyberu magické budovy jako povinný předmět se zkouškou a předměty domácí mazlíčci a masožravé byliny jako volitelný bez zkoušky. Zbytek včerejšího dne (úterý) a „ráno“ (středa) Zbytek dne trávím ve společenské místnosti, kde se usadím na gauč a polykám knihu. Stejně tu není co dělat, krom studia. Studuji tedy základy čarování a na svět kolem kašlu, celý plán mě vychází naprosto dokonale. S čtením končím až večer, tedy pro zdejší ráno. Jsem teprve ve dvou třetinách svazku a právě to začínalo být zajímavé. Jenže, abych to dočetla, nesmějí mě vyhodit. Ještě chvíli ignoruji ubíhající čas, ale pak se přeci jen zvednu knihu odložím na její pozici v knihovně a zamířím zkratkou skrze podlahu na chodbu před učebnu 12. Dveřmi pak propluji dovnitř. Učebna 12 Jigme, Sharika, Erím, Chrys, Seth Uvnitř místnosti už sedí několik studentů a na křesílku i profesor. „Dobrý den,“ špitnu a nijak nekonkretizuji komu to patří. Ideálně všem najednou. Pak zapluji do zdobené lavice (C8), která je hned na kraji. |
| |||
Učebna 12 Jigme, Sharika, Erím, Chrys Jakmile vyjdeme z ošetřovny, tak už si to Jigme razí přes Halu. Musím si trochu pospíšit jinak bych ho ztratil. Cestou si prohlížím kudy jdeme, abych už příště trefil. Jakmile vstoupíme do učebny, tak si jí se zájmem prohlédnu, abych si zvyknul na nové prostředím. Spatřím zde nějakou dívku a chlapce, ani jednoho jsem zatím asi neviděl. Také je tam někdo, kdo nesedí v lavici, tak tipuji, že to asi nebude žák, spíše nějaký profesor, který bbude kontrolovat naši hodinu. Mále bych zapomněl pozdravit, tak jenom řeknu: "Dobrý večer." A usadím se vedle Jigmeho. Sice je tam ještě volná lavice, ale asi přijde ještě někdo další a nepotřebuji znát více lidí než je nutné. |
doba vygenerování stránky: 1.6539530754089 sekund