| |||
Jídelna Mayli Nabírám maso rukama a příborem se nezdržuji, rovnou ukusuji, nebo si maso házím do pusy. Moc řádně to ale nejde. Chvíli dokonce uvažuji, že se proměním, ale když promluví, jsem nakonec rád, že se tu nemusím před nikým oblékat, když chci odpovědět. Když se zeptá na vedoucí, najdu ji pohledem u stolu. "Má to co dělat s ohněm. Bude mít nějakou pyrokinezi, nebo oheň v krvi. Všimni si, že podobný čmuch mají i někteří démoni," odpovím po chvíli. Nutno podotknout, že já mám pod svým hlavním pachem stejný podtón, jako naše kolejní vedoucí. Ovšem mnohem mnohem slabší, takže bych se ani nedivil, kdyby ho nikdo nezachytil. |
| |||
Jídelna Dolly a pokud nás stále telepaticky obtěžuje, tak i Lailah Jeho nechápavé Hmm... tak nějak přejdu bez povšimnutí. Inu občas jsem trochu zamyšlená a rozhodně není výjimkou, když řeknu i něco mimo kontext. Tedy mimo kontext světa mimo mé myšlenky. „Tak je možná nějaký démon a nebo jí jen nějaký posedl. Třeba to celé udělal jen ten ... duch ... ve společenské místnosti,“ napadá mě další nápad, co se s Lailah stalo. Mezitím jím tak nějak normálně hodně. Včera u večeře jsem to trošku přehnala, takže teď zrovna dvakrát hladová nejsem. |
| |||
Jídelna – snídaně Wayne Stihnu sníst jen malou část své porce, než do jídelny vejde Wayne. Jasně že o něm vím hned ve dveřích a to i přesto, že jsou za mnou. Občas se ten čich vážně hodí. Nijak však na jeho příchod nereaguji a nechávám tak čistě na něm, zda půjde ke mě, či si najde místo někde jinde. Když se posadí na vedlejší židli, oplatím mu přáním hezkého dne a pokračuji v pojídání své sbírky grilovaných mas na talíři. Ještě včera mě připadalo divné, jíst maso bez přílohy, ale dnes už nad tím nepřemýšlím. Během snídaně se učebna plní a já s každým novým pachem zvednu oči, abych věděla, ke komu ho přiřadit. Větší část studentů už dávám, jen ten závan spáleniny když prošla naše nová kolejní vedoucí nějak nechápu. Co je ona vlastně zač? „Nevíš, co je přesně zač ta naše profesorka? Je cítit jak připálená topinka,“ zeptám se tiše Wayna vedle sebe. Třeba už se někdy s podobným pachem setkal. |
| |||
Knihovna - Učebna 12 doufám, že nikdo Když postoupí čas, vyplížím se z Knihovny a zamířím dolů do přízemí, kde máme mít hodinu. Používám zadní schodiště a celkově se snažím, abych na nikoho nenarazila. Nakonec přijdu k chodbě ke druhým zadním dveřím, najdu učebnu dvanáct a opřu se do dveří. Povolí a já vkročím dovnitř a zůstanu vyjeveně zírat. Pohled na malou učebnu s lavicemi jsem čekala. Překvapí mne však hladké ebenové lavice, vykládané něčím blyštivým. Křesílka místo židlí a těžké fialové závěsy na oknech. Tady jsem něco takového rozhodně nečekala. Překvapeně postoupím do místnosti a vzhledem k tomu, že jsem tu sama a ještě i před profesorem, dovolím si několik očarovaných pohledů po svém okolí, než zaparkuji do úplně krajního křesílka před katedru. |
| |||
Jídelna Lilith "Ve třetím patře? Já myslela že zbytek koleje v druhém patře...?" zeptám se nanejvýš zmateně, že na chvíli přestanu dávat pozor a jeden z jedovatě vypadajících pavouků se mi rozeběhne po ruce. Aniž bych se na něj podívala ho chytím a hodím do pusy. "Zase se tu alespoň nikdo nezabije, když je to tu zakázaný," lehce pokrčím rameny, "tak to se asi nevyhrabou ze školních trestů." Přikývnu. "Uvidíme, jak budou fungovat nové předměty," konstatuji nakonec, "možná. To asi uvidíme," pronesu nakonec na to, jaké jsou to vlastně změny. |
doba vygenerování stránky: 1.6414349079132 sekund