| |||
Velký posun Zvědavě přihlížím dění ve společenské místnosti směsi. Jsem tu sotva pár minut a už se tu něco děje. Tady bude hodně srandy, napadne mě, když se zahalený kolega dostane do místnosti a mě se naskytne pohled na studenty. O nějakou chvíli později prý budou v pohodě. Já a ostatní kolegové se ještě vracíme do sborovny do probrat záležitosti se studijním plánem a s mým zařazením. Nakonec získávám práci, jak jsem si představovala před cestou sem. Prvním mým úkolem je přivést studenty do auly. Váhám až kolegyni dojde, že to tu neznám a tak mě popíše cestu jak do společenské místnosti mé koleje, tak cestu do auly. Vyzvednu studenty a odvedu je na projev. Nakonec se cestou neztratím a dle předchozího popisu dokonce dovedu studenty na správné místo. Netrvá to dlouho, než do auly dorazí všichni, v tu chvíli ředitel začne s projevem. V něm krom soubojů zmiňuje kroužky a i změny ve sboru. Jakmile zmiňuje mé jméno zvednu ruku, aby studenti snad nebyli na pochybách, kdo je tu nový. Večeře K večeři jsem se vydala spolu s Faife, z které se vyklubala celkem příjemná elfka. Tedy samozřejmě, pokud si odmyslíte to neustálé čtení myšlenek. To mě trochu vadí, ale zase taktně nezmiňuje některé soukromé myšlenky za což jí jsem ráda. Během naší služby probere část mé i její historie a tak mám možnost nabrat trochu informací o životě elfů Po večeři chvíli přemýšlím zda by mé někdo neprovedl po budově. Pokud se někdo z kolegů nabídne, ráda toho využiji. Pokud ne, tak se pokusím zapamatovat plán školy, který jsem cestou potkala na nástěnce. Spánek a snídaně Tak či tak nakonec najdu svůj pokoj do kterého zalezu a ve kterém o nějakou tu chvíli později usnu. Ráno mě probouzí šok. Někdo mě mohl varovat jaký mají budíček. Na okamžik se samovolně proměním do své přirozené podoby, abych se raději zase proměnila zpět. Mám sice svůj živel pod kontrolou, ale nechci riskovat žádné spálené vybavení. Proměním se tedy zase do podoby dívky v červených šatech, teprve po té vyjdu z pokoje a zamířím na jídlo. |
| |||
Velký posun Jakmile ředitel s kolegy vyřeší problém, dořešíme věci ve sborovně. Je to poměrně krátký monolog po kterém je nám všem jasný další postup. S tím jsou nakonec seznámeni i studenti na následující přednášce v aule. Všem je do hlav vštípen nový řád a to včetně soubojů s kterými já příliš nesouhlasím. Škola přeci není o boji, ale spíš o tom, aby žáci spolupracovali. Pokud budou mezi sebou bojovat, jak někdy mají zapadnout do světa venku? Naštěstí pro všechny, nejsem ředitelka já. To by asi dopadlo naprostou katastrofou. Na večeři dostanu první směnu hlídky a do party dostanu novou profesorku. Z našeho tichého rozhovoru zjistím hned několik zajímavostí, které mě přesvědčí o tom, jak klamavý může být vzhled. Naštěstí je moje kolegyně příjemná a přátelská, takže hodina hlídky probíhá v dobré náladě. Krom hlídání naštěstí dojde i na jídlo, kde jím salát a trochu masa z nějakého malého zvířete. Jakmile přijde druhá směna hlídky, omluvím se a vydám se spát. Včasný spánek má skvělý vliv na ranní vstávání. Cítím se svěží a plná energie. V pět hodin už čekám před jídelnou na otevření dveří. Všem, kteří mě pozdraví, pozdrav opětuji s přátelským a optimistickým výrazem ve tváři. |
| |||
Posun --> Aula --> Pokoj Jigme Jakmile Jigme dodělá svou práci, tak nám do pokoje vleze profesor a řekne, že s ním máme jít do auly. Aula je plná lidí, takže se mi udělá trochu zle, ale nějak to přežiju. Sednu si co nejvíce od ostatních, ale tak abych viděl co se děje. Ředitel začne mluvit o různých věcech. Následně jsou všichni vyzváni k podpisu nového školního řádu a vybrání volitelných předmětů. Nijak se tam nehrnul, takže odcházím jako jeden z posledních. Mezi povinně volitelné předměty si vyberu předměty: Co přináší noc a Nauka o magických budovách. Protože chci o magickém světě zjistit co nejvíce, tak proč to rovnou nemít zapsané že jsem to udělal. Mezi volitelné předměty si vyberu: Levitace a Meditace. Mohlo by to být skvělé na odreagování. Následně odcházím. Na obědě v jídelně jenom čistě něco rychle sním a jdu do svého pokoje, protože už mám pro dnešek lidí dost. Na pokoji odpočívám a následně usnu. Takže jsem nebyl ani na večeři. Vzbudí mne až ráno takový nepříjemný zvuk, jako by někdo vypálil z divného dělá, ale stávat se mi zrovna 2x nechce. |
| |||
Velký posun společenská místnost dlaků hlavně Wayne a Miko Obsah skleničky v cestou do břicha štípe a je to pravděpodobně nejsilnější alkohol, co jsem kdy pila. Ovšem jedů se tak nějak nebojím, od jisté události mám pocit, že jsem sice na všechno levá, ale aspoň v něčem mám trochu výhodu. Reakce na Felixovo jméno dopadla katastrofálně. Vlastně mohla dopadnout i hůř, mohla mě praštit nebo něco podobného. Raději to už nerozebírám, Waynovi o něm mohu říct někdy jindy. Pokud Miko nabídne ještě sklenku, vezmu si ještě jednu. Pak už pro nás přijde nějaká nová profesorka s tím, že máme jít do auly. Aula Proslov ředitele je poměrně dlouhý a to co říká je pro mě z části dost překvapivé. Jasně minimálně se dvěma tématy jsou už měla co do činění, ale mám obavy že v dané situaci pravidla školy jaksi nic neznamenala. Výběr předmětu a kroužků mě zaujal neboť, po krátké zkušenosti se zdejším prostředím budu ráda za nový výběr. Nakonec volím nauku o magických budovách jako povinný se zkouškou a jako kroužek si dávám první pomoc. Večeře Po akci v Aule se přesunu společně s větší částí ostatních na večeři, kde si sednu ke stolu a v lidské podobě začnu zpracovávat poměrně velké množství masa. Trvá mi to snad celou věčnost, ale nakonec jsem nasycená. S plným břichem se odeberu do pokoje, kde rychle projdu skrze koupelnu do postele. Do rána spím jak zabitá. Snídaně Gong mě tentokrát okamžitě probudí a já vstanu. Včera to nakonec nebylo tak zlé a dobrá večeře také udělala své. Po ranní hygieně si obleču včerejší šaty, můj citlivý nos je stále neidentifikoval jako zapáchající, takže ostatní také nebudu obtěžovat. Po oblečení s taškou ve které mám rozvrh vyrazím do jídelny na snídani. |
| |||
Upíří kolej --> Aula --> Ložnice dívčí I Když jsme domluvili, odvedl mě učitel na upíří kolej. Nechtěla jsem se seznamovat, natož se podrobovat pozorování ze strany dalších... Upírů. Proboha, upírů! Tatam byla má předchozí útočnost, nyní jsem se cítila ztracená. Druhý den: Upírská kolej --> Jídelna Ulgge, okrajově Chrys a Dolly Už to dál odkládat nešlo. Gong oznamující ráno jsem nedočkavě vyčkávala na lůžku, zatímco jsem bez hnutí hleděla na strop. Po jeho zaznění jsem vstala a po důkladné očistě v koupelně jsem se kupodivu i s rozvrhem vydala do jídelny. Nežádala jsem ničí společnost, takže pokud se někdo z mé nové koleje nerozhodl se ke mně přidat sám od sebe, šla jsem sama, ale s hrdým vystupováním. Mé rudé vlasy a rudá křídla vynikají v kontrastu s černými šaty. Šaty jsou na ramínka, takže je vidět mé tetování. |
| |||
Společenská místnost - Jídelna V klidu si stačím vypracovat domácí úkol na Historii a ještě se dozvědět něco zajímavého. Vypadá to, že budu trochu v předstihu. To už se ale objevuje neznámá, však velmi příjemně vypadající žena, že nás odvede do Auly. Při proslovu mi lehce zajiskří v očí. To zní rozhodně zajímavě. V klidu nechám jít studenty přede mnou a nespěchám, když podepisuji dokumenty. Z výběru nakonec volím Umění boje. Umět bojovat, zvláště s novým systémem se jistě bude hodit. Z kroužků nakonec zvolím Nauku o magických budovách. Třeba se dozvíme něco o tomhle blázinci. Chvíli váhám, nakonec si však navolím i Čtení a psaní. Učil jsem se pouze jako samouk a je možné, že něco bych měl dopilovat. A pokud mi to nic nepřinese, pořád tam nemusím chodit. Po propuštění zamířím do Knihovny, abych vrátil vypůjčenou knihu a případně našel něco dalšího na čtení. Sice jsem si zapsal kroužek, ale trénování nikdy neškodí. Zastavím se na něco snědku před tím, než dojdu na pokoj se vyspat. Jsem zvědav na ty nové předměty. Zvuk gongu vskutku není ani trochu příjemný. Vklouznu do koupelny a opouštím pokoj, než se vůbec spolubydlící pořádně proberou. Před snídaní se chci trochu protáhnout. Do jídelny tak potom nevstupuji jako první. Usadím se proti dveřím tak, abych na ně viděl a přitáhnu si blíž misku s masem. |
| |||
Posun, Společenka - pokoj Z utrpení konverzace nás vytrhne profesor, který pro nás přijde. Dojde i pro kluky a vyrazíme společně do auly. Z novinek příliš nadšená nejsem, ale alespoň tady nebudou skákat za krk bez profesora. Snad... No nic. Proplížím se ke stolku mezi prvními, alespoň se o to pokusím, podepíšu se kde chtějí a na nutném archu zaškrtnu Meditace, protože tam by snad mohl být klid. Kroužky nechávám prázdné. Hned na to vystřelím do Knihovny, kde zůstávám až do zaznění gongu. Na pokoj se neodvážím. Rozvrh mám u sebe a tak mi stačí letmá kontrola, abych zjistila, že dnes se budeme učit již od první hodiny. Mám ještě hodinu. Takže zůstávám v bezpečném úkrytu. Do jídelny by mě nikdo nedostal ani párem volů. |
| |||
Posun - pokoj - jídelna Po hodině se konečně objevila profesorka že se máme přesunout do auly. Pozorně jsem poslouchala proslov aby mi neunikla žádná důležitá informace. Za změnu, nebo spíš vytvoření soubojového systému jsem ráda Není to přeci změna když předtím se mohl rvát kdokoliv, s kýmkoliv a kdykoliv. Divím se že je něco podobného nenapadlo už dřív. Po tom co skončil šla jsem si tedy vybrat ty předměty. Zhruba v půli cesty jsem se proměnila do lidksé podoby, packou bych toho asi moc nenapsala. Ušla jsem dalších několik metrů než mi došlo ža na sobě vlastně nemám šaty ale plavky. Rychle jsem na sobě vytvořila alespoň iluzi normálního oblečení. Já nečekala že budeme celou dobu zavřený na společence a nebudu mít čas se převléknout zpátky. Snad siinikdo nevšimnul. No to je trapas. Přidala jsem do kroku abych už to měla co nejrychleji za sebou. Po krátkém přemýšlení si z povinných předmětů vyberu "co přináší noc" a z kroužků meditaci..., obranu mysli, ta se bude rozhodně hodit. Všechno jsem podepsala a pak jsem podepsala změnila jsem zaběhla jsem si pro oblečení do skříňky u bazénů kde jsem ho nechala. Potom konečně spánek na pokoji zakončený tím "úžasným" zvukem gongu. Jídlo. První myšlenka hned po probuzení. Moje kroky tedy samozřejmě vedly do jídelny. |
doba vygenerování stránky: 1.6366910934448 sekund