| |||
VŠICHNI především Aine, Alfa, Butler, Gill, Kimero, Merlin, Nybe Ordinace zmizí v plamenech. Je to tak násilné a destruktivní, až z toho Rubus spadne ze své hamaky. Vzápětí školou začnou otřásat vibrace. Vibrace se mění v stále silnější a silnější zemětřesení. Následně se stěnou márnice probourá mohutný spletený šlahoun, který prudce vyrazí proti Alfě. (90%) Ta však nemá nejmenší problém proměnit šlahoun v pouhý prach. Či mu jiným způsobem uniknout. (90% vs 98%) Ve stejný okamžik se ze stěny za lítačkama, v chodbě před ošetřovnou, vymrští podobně nebezpečně vypadající šlahoun, kterému Butler uhne poměrně drobným elegantním pohybem tak, že ho mine o pouhou píď. (90% vs 91%) Šlahoun se však nevrací do stěny, jako předtím u Oberona. V prvním patře začnou být otřesy ještě citelnější. Obrovský spletenec se prodere podlahou učebny jedna. Nikoho z přítomných si však nevšímá a vyrazí rovnou proti zdi učebny dva. Zde se od hlavního smotku oddělí jeden menší šlahoun, který čapne Kimera za kotník, plácne s ním o zem a začne ho po zemi vláčet zpět k díře z přízemí. (90% vs 74%) Hlavní šlahoun však vrazí zdí do učebny jedna, kde směřuje rovnou k Nybe. Než se stačí nadít, je zamotaná v kokonu z pevných lián, který ji pokrývají zcela. (90% vs 24%) Zamezují jí jak pohybu, tak dýchání a velmi pomaličku se neustále stahují. Z hlavního trsu se oddělí další liány. Trnité liány s ostrou špicí, které vystřelí směrem ke dveřím. Penetrují dveře tak, že je vyrazí z pantů a zůstanou na nich viset poměrně vcelku. Hned za dveřmi naberou Merlina a zvednou ho až pod strop, kde ho pevně připevní ke zdi. (90% vs 23%) Velmi záhy může postřehnout, že mu rapidním způsobem mizí mana. Gill má mnohem větší štěstí, vzhledem k tomu, že se mu podaří se liánám ubránit. (90% vs 97%) Také je pro jednou ušetřen hlavního chaosu. Možná konečně štěstěna stojí na jeho straně. Na pozemcích je situace obdobná a přeci mnohem horší. Mohutný šlahoun vystřelí ze země Aine rovnou za zády. Rozhodí tak kolem sebe mohutnou dávku hlíny a štěrku. Ostnatý šlahoun vezme Aine po zádech, nechávajíc za sebou paseku. (90% vs 59%) Nenechají ji ale být a startují k dalšímu útoku, když se zpoza rohu objeví... Podivné... Cosi. Plachtící na hořících křídlech. Celý tvor je pokryt plameny a nevypadá to, že emitují z něho, spíše to vypadá, že byl zapálen. Rysy jsou naprosto k nerozeznání, tvor je kompletně spečený. V hrudi mu však sedí veliký žlutý krystal, který momentálně pulzuje. Téměř bez jakéhokoliv zvuku, mimo praskání ohně a syčení pečících se tkání, se vrhne do útoku. Něčím co bývalo rukou chytí Aine za nejbližší část těla. (37% vs 42%) Pokud se tomu nevymaní (58%) pokusí se k ní přitisknout celou bývalou hrudí. |
| |||
Nástěnka - Společenská místnost Lyla, všichni v hale a cestou “Dobře počkám na tebe ve společenské místnosti.” Začnu být trochu nervózní. Jupí, ona souhlasila! Budu mít kamarádku! Chtěla bych víc, ale měla bych pomaleji. Lehce zatřesu hlavou ze strany na stranu, abych dál nepřemýšlela. Počkám na ni, až vyrazí a půjdu s ní. V prvním patře si všimnu dvojice a jeden z chlapců nemá košili. Lehce se začervenám (69%) a vykvete mi za levým uchem další květ a moje okouzlení se opět spustí. Jdeme dál, akorát já půjdu do společenské místnosti, kde na ni počkám. Sednu si do křesla (AF97) |
| |||
Ošetřovna - Před školou marsy 22:15 Hillaris Z té jedovaté komory ve kterou se ošetřovna proměnila se dostanu bez problémů. Vážně si ten skřet myslel že tráva něco zmůže proti pekelnému ohni? Idiot! To je vidět že má v hlavě suchou slámu. Všichni do jednoho jsou to sráči! Vztekle si odplivnu na zem rovnou před zelenou stěnu a vykročím ven. Udělám ale jen pár kroků než se otočím za cestičkou ohnivé krve která za mnou zůstává. Za celou dobu jsem pěst nepovolila a teď když to udělám celá dlaň je od krve a ze čtyř symetrických děr po drápech se řine další. Místo díry ve zdi a ven odbočím do dveří ordinace, najít tam alespoň nějaký obvaz. Jen co otevřu dveře z jednoduchého plánu ovázat si ránu jako lusknutím prstu sejde. Když vidím všechny ty kytky rychle mě to přešlo. Skoro jako bych na to v tu ránu zapomněla. “Zasranej plevel!” procedím přes zaťaté zuby nenávistně. Sevřu pevněji, skoro křečovitě rukojeť meče. Plameny se začnou točit kolem černé čepele v divokém víru. Do vedlejší místnosti neudělám ani krůček, jen ze dveří pozvednu meč a plameny už udělaly svoje. Nepřemýšlím nad tím, prostě to udělám. Je mi jedno co dalšího oheň zachvátí, chci jen zničit co nejvíc kytek (42%). Nečekám abych se ujistila kolik se mi toho podařilo zničit, nechám oheň hořet a dveře s prasknutím zase zavřu. Pošahaný pravidla. Vypluje odněkud z mysli opět hlas neznámého. Heh. Ten náš krátký hovor mi přece dával naději. Ale ta jeho hra na tajemného nebyla nic jiného než otravná. Chci odpovědi! Tady mám možná tak šanci že se něco dozvím. Nechci čekat týden! Co…nechci čekat ani na pozítří! I když jsem to tomu v knihovně předtím jako hloupá husa odkývla. A vůbec? Co to je za kecy že má přesun pár knížek trvat tak dlouho? Existují přece teleportéry, portály a kdoví co ještě! Myšlenky přeskakují od vnitřního monologu k proklínání… inu všech kdo mi na ošetřovně překáželi. Tupou kobylu, překvapivě nehořlavou zdechlinu i zeleného skřeta. Přitom se postarám o krvácení. Je to horší než to bylo poprvé. Poraněnou ruku vytáhnu z rukávu košile, který nad loktem uříznu. Na provizorní obvaz to stačí. Kusem látky obvážu dlaň, celé rovnou už cestou ven. Nechci tady strávit už ani vteřinu. Zpátky do školy to musím obejít. To by ale bylo aby mi někdo nepřekážel, nebo jinak nelezl na nervy. "Uhni s tou šupinatou přidělí! Blokuješ dveře!" Okřiknu oranžového nasupěně a plochou stranou meče ho plesknu přes bok. Jen co dopadle, z ruky mi zmizí. Rovnou mávnutím křídel uhnu stranou aby mě při tom jeho lezení pozpátku třeba nevzal sebou. |
| |||
Chodba 1. patro Merlin, Gwen, Rara, Gill Pokud jsem čekala že mi Rara poradí tak jsme se spletla ovšem dušice něco řekne a mrjkne na mně před dveřmi třídy kam chci jít i já. Nakonec však Gilla hledat nemusím protože vyjde ze třídy, skvělý můžu se ho hned zeptat pokud nemá něco jiného na práci. Já být v této funkci tak vždy na konci dne spadnu únavou na zem jako zralá hruška. Z mé představy mně vytrhne ten shrbený kluk, jasně já stejně chtěla jít ovšem on je student, tyhle věci mají říkat profesoři. Já vím odpovědnost a další věci na které si někteří přehnaně potrpí ano vím že pořádek a disciplína musí být, ale všeho s mírou. To vadilo Kimimu? Jasně to že ... Zavrtím hlavou a rozhodnu se tím dál nezabývat a popoletím ke Gillovi, abych pokračovala v naší záležitosti. „Gille počkej můžeme si promluvit? Tedy pokud máš čas.“počkám co mi řekne protože ho nechci zbytečně zatěžovat. Už to vidím on nejspíš neví kam dřív skočit a pak přijdu ještě já, musí být nadšením bez sebe. |
| |||
především Gany, Wilda, Salazar, Nao, Komori, Lyla, Suson, Kirie, Zephyr, Reja, Merlin, Gwen (případně další dnes příchozí) poté všichni cestou a Oberon a Claudile Vynořím se s bednou v náručí z kabinetu, který za sebou opět zavřu. Vyrazím do druhého patra na koleje. Každému nově příchozímu, který ještě neměl uniformu ji nechám v komínku na stole. Pokud má někdo zamčený či jinak zabezpečený pokoj, nechám mu ji za dveřmi na malém koberečku. S prázdnou bednou se vrátím zpět do přízemí, kde se zastavím u dvojice před ošetřovnou. "Děje se něco?" optám se, i když je to vcelku očividné. Víceméně to však spíše znamená: Potřebujete mou pomoc? Pokud jsem narazil na někoho cestou, pozdravil jsem ho. |
doba vygenerování stránky: 1.487459897995 sekund