| |||
Učebna 13 - Společenská místnost upíři Zatím mi takové vysvětlení stačí o sucubách vím,slyšela jsem že existují i démoni živící se negativními emocemi,ovšem to bude nejspíš látka dalších hodin.A Oranil vypadá že toho má dost protože my pravděpodobně nebudeme jediná kolej kterou učí.Mezitím hodina skončí a já se snažím najít někoho kdo by na mně dohlédl zatímco budu trénovat ovšem koho?Sonju nebo Marcose? Zase tak moc jsem neprovedla i když pro něj je naprosto neodpustitelné když nevíte co jsou to kleště na chřest a jak vypadá příbor na grapefruit. Nakonec zbývá pavoučice protože nagám se rozhodně nedá věřit,ovšem to Oranil oznámí změnu programu.Vydám se tedy do společenské místnosti kde jsem teď poprvé.Rozhlédnu se a potom se vydám taky ke knihovně abych se podívala co jsou zde za knihy než nám řeknou co se vlastně děje.Až se mi podaří takovou knihu najít,usadím se do volného křesla,dám nohu přes nohu a pak si upravím sukni. |
| |||
Dvůr - 2. patro Tortun, Mayli Sotva popoběhnu, všimnu si, že na dvůr vchází profesor. Profesor, který vypadá velmi příjemně. Popoběhnu směrem k němu a prohlížím si ho když promluví. Hned se proměním a otevřu pusu, že budu protestovat, něco mi ale říká, že to není dobrý nápad a tak pusu zase zavřu a obleču se. Žene nás před sebou jako ovce, ale na nic se neptám, jen se zastavím na chodbě, kde on pokračuje a podívám se mu do zad. "Co myslíš, že se děje?" zeptám se Mayli. |
| |||
Hájenka - dvůr, škola - Sborovna Wayne, Mayli Zvednu hlavu od pultu, když se se mnou spojí. Něco nepěkného prohodím a otřu si ruce od hmoty, ve které jsem měl momentálně ruce. Lusknu nad miskou prsty, protože jinak bych to potom mohl rovnou vyhodit. Natáhnu se pro kabát, který je pohozený přes křeslo a sepnu si vlasy. Vyjdu z hájenky a zabezpečím za sebou dveře. Proměním se v černou mlhu a vyrazím ke škole, není času na zbyt. Na dvoře si však všimnu dvojice a tak se opět poskládám. Na dvůr tedy již opět vkročím a zamířím si to rovnou k dvojici. "Měli byste oba dva jít okamžitě do společenské místnosti a zůstat tam, dokud pro vás nepřijde nějaký profesor," pokynu oboum a popoženu je před sebou. Přeci jen máme stejnou cestu. V mém hlase zní jistá nekompromisnost, která dává vědět již dopředu, že zbytečné otázky nebo odmítnutí není na místě. Ve druhém patře se od nich oddělím a zamířím do Sborovny, zatímco oni by měli zamířit k zeleným dveřím. Vkročím dovnitř, pokynu všem hlavou v pozdravu a usadím se ke stolu. Celkem překvapeně chytím malou fialovou lištičku, která vyskočí na stůl a přežene se ke mne. |
| |||
Knihovna - společenská místnost směs Nakouknu a narazím na podivnou ženu a pak na dívku ze které jde ten nepříjemný pocit,podobný pocit jsem měla při své řídké návštěvě kostela. Ano ne vždy se věci vydaří tak jak chcete a občas ... Zarazí mně dívčina nejistota,kde je to sebevědomí kterým andělé obvykle trpí? "No myslím si že jsi na sebe moc přísná znám lidi kteří jsou skutečně k ničemu."pokusím se potom povzbudit dívku. Počkat společenská místnost?A to je kde? Podívám se do desek a když se mi podaří najít to co hledám rozloučím se s ženou a vydám někam kde to je označené jako společenská místnost směs. "Ahoj."nakouknu dovnitř a můj pohled spočine na něčem bílém velikosti koule. A co má být tohle? Ovšem moc dlouho něj nezírám protože mu to asi nebude zrovna příjemné.Vejdu dovnitř a zrovna když se tu rozhlížím vstoupí dovnitř i kentaurka a já ji poněkud nejistě zamávám. |
| |||
MT02 - Společenská místnost směs Poslouchám a ukládám si všechny další informace do paměti. Tohle se jistě bude hodit. Již jsem na odchodu, abych nezacláněla ve dveřích, když se ještě ozve profesor. Proklaté schody. No nic. Vykročím nakonec za rychlíky směr schody. Pod nimi se opět zmenším a začnu svou o dost pomalejší cestu hopsání po schodech směr patro. Nakonec se přeci jen bez větší úhony dostanu do druhého patra. Přejdu chodbu a opřu se do modrých dveří naší společenky. Rozhlédnu se po místnosti a nakonec volím opět kraj gauče u krbu. To bylo poměrně pohodlné. Nejsem si však jista, co tady máme dělat. |
| |||
Knihovna - Společenka dlaci Lailah, Alyssa, Shrey, Helen Vynořím se zpoza regálů a mířím k východu. "Děkuji," směřuji na Knihovnu a na dívku u ní se usměji. "S dovolením," protáhnu se kolem Alyssy a zamířím směrem k naší společenské místnosti. V ruce držím dost tlustou knihu. Vejdu do společenské místnosti a pokud mi někdo věnuje pozornost, tak mu pokynu hlavou v pozdravu. Poté se usadím k nejbližšímu stolečku a požádám o něco na psaní a něco kam zapíšu svůj úkol. Otevřu knihu, kterou jsem si přinesl a začnu pracovat. |
doba vygenerování stránky: 1.3234889507294 sekund