| |||
101MM - Společenská místnost čarodějové Nakonec se vysloví jen ten kluk v brnění,docela hezký kluk. Hope měla pravdu máme tu opravdu hezké kluky ... Ovšem mezitím ten kluk promluví a já zjistím že toho má docela dost za sebou.Nakonec už nikdo jiný nic neřekne profesorka se pokusí uklidnit Shariku otázkou však je jestli se dá uklidnit někdo kdo se bojí vlastního stínu.A potom hodina skončí,no tohle bylo snadnější než ta předchozí (i když i já pochybuji že by stačilo k získání žíně ho vyhřebelcovat. Já bych jeden nápad měla ovšem můžu ho použít jenom já ... Ostatní mezitím odcházejí a Sharika vyrazí způsobem jako by se snažila předběhnout svůj vlastní stín.I když i já jsem ráda aspoň se mně Hope nebude snažit zatáhnout do toho místa se spoustou vody.Při té vzpomínce se otřesu a potom se otočím na Hope.Prohlížím si tetování a napadne mně že bych se jí na to měla zeptat pokud tento rozhovor nebude jako předchozí rozhovor ohledně nahoty.Vydám se tedy do naší společenské místnosti kde se nejdřív rozhlédnu a nakonec se způsobně usadím vedle Shariky. "Ahoj tak jak se ti zatím tady líbí?A jak jsi tu dlouho?"zeptám se jí pak a mile se na ní usměju. |
| |||
MT02 - chodba před pokojem - společenka směs Praktická ukázka byla taky dost zajímavá a nakonec jsem docela ráda že jsem se nepřihlásila.Nervózně jsem se ošila když přišlo slovo na zbraně. Ve zbraních se moc nevyznám a zrovna dvakrát je nemusím...teda až na ty svoje - zuby, drápy a oheň. Profesorovi schopnosti se mi zdají dost... nepředvídatelné. Než jsem se nadála hodina došla ke konci. Aine i Lailah měli nějak naspěch, a já si chtěla povídat. No třeba se mi podaří najít alespoň jednu z nich. Nejdřív bych si ale měla zajít pro ten rozvrh aby si pak zase někdo nestěžoval že ho nemám u sebe. Zvednu se k odchodu, když v tom se ozve profesor že máme jít rovnou na kolej nebo do společenky. Vydám se tedy do pokoje. Lailu by asi nebylo zase tak těžké najít...stačilo by jen jít po pírkách, který za sebou nechává. Tiše projdu společenkou, nechci Aine vyrušovat a jdu dál do pokoje. Když vezmu za kliku a chci jít dovnitř zjistím že je zamčeno. Co to? Jak se mám jako dostat do pokoje? Proměním se tedy a vrátím se zpátky do společenky. Co nejtišeji to v dračí podobě zvládnu, se schoulím do klubíčka (i9) hlavou směrem ke dveřím společenky abych viděla na nově příchozí. |
| |||
101MM - Společenka čarodějové Spíše mi připomíná jiné věci, nicméně to jistě uvidíme, zda to bude fungovat nebo ne. Když však poznamená to k problémům, pousměji se. "Obávám se, že to není ten typ problému," více to ale nerozebírám, nejsem tu jediný. Brzy je hodina ukončena. Zvednu se a pokynu profesorce v rozloučení, když jsme ještě zastaveni. Jednoduše tedy změním jen směr svých kroků do společenské místnosti. Posadím se před krb a vytáhnu talířek z hodin přeměňování. Alespoň čas mohu využít k tréninku. |
| |||
101MM - Společenská místnost čarodějové Těkám pohledem všude možně jen ne na profesorce, její pohled ale cítím a když přitom promluví, neubráním se poněkud vyděšenému pohledu jejím směrem. Myslí tu děsivou vražednou přítomnost? No děkuji pěkně. Nicméně záhy ukončí hodinu. Můžu nad tím zkusit uvažovat, ale nejsem si jistá, jestli budu o něco moudřejší. Pak nás ale pošle na společenskou místnost a já na ni jen tak nějak neurčitě zírám. No... Eeeh. Dobrá no. Nakonec vyrazím se dveří jako první a rychlým krokem mířím k naší koleji. Alespoň zaberu nějaký tichý kout, kde mne snad nechají na pokoji. |
| |||
Před sborovnou - Sborovna Stephanie, zbytek uvnitř "Ředitel nás sem svolal, měl by tedy být uvnitř," odpovím jí na její slova, "až po Vás," pokynu jí ke dveřím za ní. Mohl bych jí je otevřít a podržet, ale stojí mezi mnou a dveřmi. Nejsem zrovna způsobilý s ní cokoliv řešit. Alespoň si však stáhnu šátek z úst, tady nebude třeba. |
| |||
Chodba v 2.patře Chrys Chvilku tam stojím a přemýšlím, jak se vlastně uvést. Mé rozhodnutí však vázne a na chodbě se dřív než udělám první krok – zaklepání – se na chodbě objevuje nějaký muž. Tvář zahalenou stejně jako zbytek těla. Jeho slova jsou naštěstí zdvořilejší, než jeho oblečení. „Také zdravím,“ řeknu s lehkou úklonou, „Hledám někoho, kdo to tu vede. Myslím si, že bych mohla pomoci s výukou dlačích předmětů,“ pokračuji jakmile se narovnám. |
doba vygenerování stránky: 1.4001219272614 sekund