| |||
Škola - Sborovna Velmi rychlým svižným krokem v podstatě proběhnu budovou, cestou si zavolám k ruce Raru, takže když vstupuji do sborovny, už se mi vznáší u hlavy. Ohlédnu se k barevným dveřím společenek. Jedno po druhém. Vejdu dovnitř již za vysvětlování Raře, co má udělat a jak to má udělat. Poté stačí jedno rychlé kouzlo a vyšlu ji za jejím úkolem. |
| |||
Pastviny --> spoločenka dlaci Helen Letom sa dostávam ku škole, a cítim na dvore dve energie. Uh, to sú tí dvaja naši nudní psi. Ako to povedal...koho stretnem, toho mám poslať do spoločenky? Ale keď pôjdem hlavným vchodom, nestretnem ich, no nie? A nie som žiaden poštový holub. S týmto oddôvodnením klesnem na hranicu budovy a plynule sa znesiem až pred hlavný vchod, kde pristanem. Vojdem dnu a preskenujem budovu. Tak sa zdá že mi nikto nestojí v ceste. Super, nebudem musieť nič vysvetľovať. Podobu však nezmením ani vnútri, iba natesno zložím krídla a zmotám dlhočižný chvost u pása. Cítila som ten príval čudnej veľkej energie, a tu už žiaden tvor nemohol vedieť, čo sa stane. Prejdem prázdnymi chodbami a zapadnem do našej spoločenky. Tam sadnem do kresla, ktoré je najďalej od Helen ako to len ide (K10). Fajn, a čo teraz s časom? Bohviekoľko tu budeme musieť trčať. Čo by sa dalo tak robiť? Pohrávam sa popri tom s orbom, a práve to mi vnukne nápad. Doteraz som z neho len tak pozvoľne cucala, kvôli teplu alebo som si pomerne komfortne robila zásoby, ale... bolo by fajn ho možno preskúmať trochu lepšie. A doteraz som nemala neobmedzený zdroj takej veľkej a rýchlej energie...tak možno konečne zistím aké sú moje limity v rýchlosti čerpania energie, a v množstve ktoré dokážem uložiť...a to, že si teraz spravím zásobu, sa mi možno vo veľmi blízkej budúcnosti zíde. Chytím preto orb medzi obed ruky, sústredene prižmúrim oči a začnem vysávať a ukladať do seba z orbu energiu, pričom neustále zvyšuje objem energie ktorú vysávam a konštatne s tým aj rýchlosť vysávania. |
| |||
Pastviny - škola Jakmile mi to odkýve a vzletí, na nic nečekám a poposednu v sedle. Monarchu ani nemusím pobízet, zaržaje a vyrazí přes pozemky takovým tryskem, že by jeden pomalu řekl, jestli můj kůň náhodou není upír. Nezpomalí ani když se skokem dostane dolů do stájí. Pravděpodobně ve škole budeme ještě před Shrey. Poplácám ho po krku. "Snad ti to brzy vynahradím," šeptnu k němu a i na odstrojení raději použiji kouzlo, abych neztrácel čas. Vyrazím zpět na pozemky a během mé chůze mne zahalí černé světlo přecházejícího do lehkého dýmu a mé oblečení se změní z jezdeckého na mé obvyklé tmavé. Vkročím do školy a zamířím do druhého patra. |
doba vygenerování stránky: 1.3868680000305 sekund