| |||
učebna 13 – MT02 Během výkladu sleduji jak profesora, tak i ostatní spolužáky. Je to zvláštní. Kdybych je nepotkala, nikdy bych asi nevěřila, že je vůbec možné aby někteří z nich existovali. Chapadla, křídla a další kombinace. Je to velice zvláštní směs tvorů a pak tu jsem já, naprosto obyčejný člověk. Jak mám zvládnout to co oni? napadne mě. Trochu zmatku v podobě představení okřídlené dívky sleduji lehce užasle a asi i trochu nechápavě. Pelichá? Vážně? Hodina však pokračuje i po tomto představení. Namáhám svůj mozek, ale přeci jen, nejsem příliš vyspalá a ani najedená, takže moje soustředění takové, jaké by mohlo být. Naštěstí pro mě hodina také někdy končí a já jsem zase o kousek blíž k tomu, dostat se k jídlu a do postele. Zvednu se ze židle mezi posledními a s jistým odstupem následuji své dosavadní průvodce, tedy Gerrira a Vengeho. Ti mě zavedou do další učebny, kde trochu nejistě zaberu místo mezi dvěma roháči. (E25) |
| |||
Společenská místnost Směs --> Chodba v 1. patře před učebnou 104 MM Aryania, Akashka, Hope Zamyšleně jsem se vypotácela z ložnice i ze společenské místnosti a ani nevím, jak jsem se dostala zpátky až do prvního patra, kde stále postávala skupina osob. Tedy... Tři dívky, všechny tři velmi krásné, dvě okřídlené. A pak... Cosi. |
| |||
Ordinace --> Společenská místnost Směs Rubus Zatajila jsem dech, když se ošetřovatel ocitl v mé bezprostřední blízkosti. Stále jsem mu hleděla do očí, ale rychlé pomrkávání prozrazovalo mou plachost. Pak jsem však oči vyvalila překvapením. Pokolikáté už dnes? Můj pohled padl na rudý vlas, který jsem zachytila, když ho ošetřovatel nechal spadnout. |
| |||
Relaxační bazén - Hala, u nástěnky Kisa "Jak budeš chtít," pokrčím rameny na to její vypláznutí jazyka. Mne je to skutečně úplně šumák. "Společenka zařídí všechno. Být tebou jsem ale velmi zdvořilá a konkrétní v tom co chceš. Má dost zvrácený smysl pro humor," uchechtnu se na téma oblečení. Potom už vykročíme přes saunu, bazén a schodiště zpět do přízemí a do hlavní budovy. Chodbou procházejí další studenti, takže se asi zrovna střídají hodiny. Projdeme kolem učebny třináct do haly. Zamířím rovnou k hlavní nástěnce. Cestou však pohledem najdu hodiny, abych zjistila, kterou hodinu mám vlastně lovit. "Tááákže..." zabloudím pohledem po nástěnce a hledám rozvrhy. "Hele, po vyučování bude slezina studentů. Copa asi chtějí tentokrát..." poznamenám, když si všimnu oznámení. Pak najdu rozvrh a uchechtnu se. "Kolejní hodinu má směs, upíři i čarodějové. Jsme jediná kolej, co má volno..." sdělím Kise nakonec. "Pak máme hodinu my..." jedu po rozvrhu pohledem, "v jedenáct má hodinu směs, takže by čarodějky i Sonja měli mít volno," najdu jejich rozvrhy, "o půlnoci má ještě Sonja jednu hodinu, ale to už bude oběd, takže se asi stejně ráchat nebudeme... takže to vypadá, že se sejdeme až mezi jedenáctou a dvanáctou na hodinu..." Otočím se k lišce. "Pokud na to holky nezapomenou..." zazubím se. |
| |||
Učebna 13 - MT02 Hodina utekla celkem rychle. Třída se začíná rychle plnit studenty z další koleje takže se odeberu ze třídy. Nevím kde máme další hodinu, tak jdu za chobotničákem který očividně ví kde to je tak jdu za ním. Vejdu do do tělocvičny chvilku po něm. "Dobrý večer" pozrdavím profesora. Když se rozhlédnu jestli není někde volné místo...není. Tak se postavím vedle dveří. Asi už se čekalo jen na mě. |
| |||
Spoločenka dlaci --> nástenka --> učebňa 13 Celú dobu, čo mierim na prízemie sa snažím z batoha orhať filtre a mašle. Ak to nejde ani ostrými nechtami ktorými chcem roztrhať nitky ktoré držia tie zapeklité veci na mieste a fyzickou silou, skúsim to telekineticky. Dôjdem až na prízemie a tesne predtým ako zabočím k učebni mi pohľad skĺzne po nástenke. Rozhodnem sa tam ísť pozrieť, aby som si pozrela, kto bude voľný na moju otázku o oddelení dlakov od ľudí, a pritom si tam všimnem aj nový oznam. |
doba vygenerování stránky: 1.3166329860687 sekund