| |||
Učebna 13 - MT02 Sleduju jak Lailah odchází s dušicí na ošetřovnu. Mám o ni starost, doufám že bude v pořádku. Nenapadá mě žádná rozumná odpověď, tak jsem raději zase ticho. Nastalo chvíle ticha kterou naštěstí přerušila kentaurka. Její odpověď jsem nečekala a asi by mě taková odpověď ani nenapadla. Potom už profesor hodinu ukončil. Mám pocit že hodina utekla nějak rychle. Snad ta další hodina historie nebude hádací jako byla tahle. Odejdu z učebny krátce po kentaurce. Jakmile odejdu vyjdu z učebny konečně se trochu uvolním. Už jen dvě hodiny...utrpení. Ještě štěstí že s ní nejsem na pokoji. Pokud se rozvrh během té chvíle nezměnil, další hodinu v tělocvičně. To mi kentaurka potvrdila, když vešla do tělocvičny. Nejistě vkročím na krystalky pokrytou podlahu tělocvičny. Zvědavě se rozhlédnu po místnosti. Až po tom si všimnu že uprostřed stojí profesor. Vyplašeně mu pokynu na pozdrav a odklidím se stranou od dveří a neklidně se posadím na lavici u zdi. Vůbec se mi nechce s ní mít další hodinu. Nesnáším ten bezradný a neodbytnýpocit sklíčenosti. Budu to muset nějak vyřešit, jinak z toho brzo zešílím. |
| |||
společenská místnost čarodějů – chodba v prvním patře Sharika, Aryania, Akashka a Jigme Nakonec se taška objevila bez nějakých vedlejších efektů. „Děkuji,“ řeknu rychle a krátce, snad aby si to společenská místnost nerozmyslela. Vezmu tašku, dám dovnitř hranol i rozvrh a pak už mířím na hodinu do prvního patra. Tam už je velká část koleje. Sharika, Aryania i Akashka a Jigme. Dojdu k nim s úsměvem na rtech. Má radost z úspěchu stále přetrvává. „Nazdar...“ pozdravím je vesele. |
| |||
Les – společenská místnost čarodějů – pokoj Aryania, Akashka a případně někdo cestou „Od profesora Tortuna z individuální hodiny,“ vysvětlím jednoduše. Aryania se pak vydá směrem do školy. „Tak já jdu asi najít ten úkol a svůj rozvrh,“ usměji se na Akashku a vydám se směrem ke škole. Jakmile vejdu vyrazím rychlým tempem nahoru do svého pokoje. |
| |||
Učebna 13 - MT02 Potěšeně se usměji, když mi v podstatě dá za pravdu, i když mne opraví. Nové informace připíšu do notesu. Nicméně poté ukončí hodinu. Celkem překvapeně zamrkám, neměla jsem pocit, že už uběhlo tolik času. Možná to bude těmi vyrušeními v hodině. Zaklidím tedy zápisník zpět do brašny a vyrazím ke dveřím. Potěšeně se usměji, když se zvětší. Otevřu je a vyjdu ven. Naštěstí další hodinu nemáme nikde v patře, takže tentokrát jsem ušetřena hopsání do schodů. Pomalým krokem vyrazím do tělocvičny na další hodinu. Před dveřmi zaváhám, ale poté se do nich opřu. Povolí a já vstoupím dovnitř, dveře za sebou nechávám otevřené. Profesorovi pokývnu na pozdrav hlavou a rozhlížím se. Kopytem zkusím podlahu. Zajímavé. Nakonec ukročím do místnosti, abych nepřekážela ve dveřích. |
doba vygenerování stránky: 1.387934923172 sekund