| |||
Chodba hlavní budovy 1. patro Aryania, Akashka, Gyzmo, Hope, Sharika Kolej se zde začne scházet a mne se potvrdí fakt, kterého jsem si všiml již na první hodině, ale díky přítomností i jiných studentů, tak jsem si nebyl jistý. Kam se poděli ostatní chlapci z koleje? Napadne mne, když se rozhlížím po spolužačkách. Všechny nově příchozí také pozdravím, než se však stačí nějak rozjet hovor, ozve se vyjeknutí. Otočím tím směrem hlavu a tázavě povytáhnu obočí. Co to bylo? Malý tvoreček vypadá zajímavě než co jiného, ale vypadá to, že tu dívku vystrašil. Inu, co snese klidně. |
| |||
Před učebnou 104MM Aryania, Jigme, Akashka, Gyzmo, Hope Trousí se sem více a více tvorů a já se zmenšuj a zmenšuji. Kdybych mohla ztratila bych se pod pláštěm. Můj pohled se zastaví na příchozí Hope. V pokoji jsem si ji pořádně neprohlédla. Srdce se mi na několik úderů zastaví, když si všimnu, co má na sobě. Jsem tím tak zaujatá, že si malého tvorečka nevšimnu, dokud se nedostane až ke mne. Když si ho však všimnu a je těsně u mne, zničehonic vyjeknu a odskočím dobré dva metry pryč od něj. Tam se opřu o zeď a dost vyděšeně se ohlédnu, co to vlastně bylo. |
| |||
Chodba v 1. patře Hope,Akashka,Sharika,Jigme Sharika?To je ta dívka která se bojí vlastního stínu? Dívka mně okukuje podobně jako Hope a potom k nám přijde nějaký kluk ve zbroji.Tak tohle bude ještě zajímavé,i když Hope měla pravdu jsou tu opravdu hezcí kluci. "Ahoj."odpovím na jeho pozdrav a potom zamávám na další dívku.Potom přijde i Hope a zřejmě má dobrou náladu. "Ahoj jak ses měla?Viděla jsi tu divnou dráhu venku?" |
| |||
Učebna 13 - MT02 Sleduju jak Lailah odchází s dušicí na ošetřovnu. Mám o ni starost, doufám že bude v pořádku. Nenapadá mě žádná rozumná odpověď, tak jsem raději zase ticho. Nastalo chvíle ticha kterou naštěstí přerušila kentaurka. Její odpověď jsem nečekala a asi by mě taková odpověď ani nenapadla. Potom už profesor hodinu ukončil. Mám pocit že hodina utekla nějak rychle. Snad ta další hodina historie nebude hádací jako byla tahle. Odejdu z učebny krátce po kentaurce. Jakmile odejdu vyjdu z učebny konečně se trochu uvolním. Už jen dvě hodiny...utrpení. Ještě štěstí že s ní nejsem na pokoji. Pokud se rozvrh během té chvíle nezměnil, další hodinu v tělocvičně. To mi kentaurka potvrdila, když vešla do tělocvičny. Nejistě vkročím na krystalky pokrytou podlahu tělocvičny. Zvědavě se rozhlédnu po místnosti. Až po tom si všimnu že uprostřed stojí profesor. Vyplašeně mu pokynu na pozdrav a odklidím se stranou od dveří a neklidně se posadím na lavici u zdi. Vůbec se mi nechce s ní mít další hodinu. Nesnáším ten bezradný a neodbytnýpocit sklíčenosti. Budu to muset nějak vyřešit, jinak z toho brzo zešílím. |
| |||
společenská místnost čarodějů – chodba v prvním patře Sharika, Aryania, Akashka a Jigme Nakonec se taška objevila bez nějakých vedlejších efektů. „Děkuji,“ řeknu rychle a krátce, snad aby si to společenská místnost nerozmyslela. Vezmu tašku, dám dovnitř hranol i rozvrh a pak už mířím na hodinu do prvního patra. Tam už je velká část koleje. Sharika, Aryania i Akashka a Jigme. Dojdu k nim s úsměvem na rtech. Má radost z úspěchu stále přetrvává. „Nazdar...“ pozdravím je vesele. |
| |||
Les – společenská místnost čarodějů – pokoj Aryania, Akashka a případně někdo cestou „Od profesora Tortuna z individuální hodiny,“ vysvětlím jednoduše. Aryania se pak vydá směrem do školy. „Tak já jdu asi najít ten úkol a svůj rozvrh,“ usměji se na Akashku a vydám se směrem ke škole. Jakmile vejdu vyrazím rychlým tempem nahoru do svého pokoje. |
doba vygenerování stránky: 1.4191019535065 sekund