| |||
Učebna 2 - Knihovna Minuty se pomalu táhnou a profesor pořád nikde. Vlastně nejen profesor, on se ještě neukázal žádný ze spolužáků. Rozhodně nejsem na škole jediná dračice. V té dlouhé chvíli tak naslouchám té sladké písni melodie utrpení která se line z ošetřovny, jinak je ve škole klid. Je dobré vědět že i v takových nudných chvílích jsou tu ti kteří mě rozptýlí na úkor vlastního zdraví, jakkoliv je to neúmyslné. Na druhé straně ale taky musí být ti kdož to budou narušovat zabavováním je utrpení ať už léčením nebo jinými způsoby. Jinak to však nejde, nekonečné a neustále utrpení by nevydržel nikdo z nich. A tak čekám. Trpělivě čekám na hodinu. Avšak moje trpělivost není ani zdaleka nekonečná. Jak se ručička hodin přiblíží desítce její konec se nachýlí. Příchod profesora se nekoná a tak se nekoná ani hodina. Tím je to pro mě uzavřené. Skutečně nehodlám ztrácet víc času. Určitě nebudu sedět v prázdné učebně. Doufala jsem že by mi tahle hodina přinést něco užitečného, nebo by mi snad dokonce mohla pomoci. Učebnu opustím a zamířím do knihovny. Cestou přes halu věnuji letmý pohled Alfě, pro trochu jejího tepla se ale nezastavím. Dnes už ji nejspíš potřebovat nebudu. Zbytku haly pozornost už nevěnuji, přesto dobře vím kde se tam bytosti nacházejí. |
| |||
Hala Gany Povytáhnu obočí. Jooo, to vysvětluje tu dračí hlavu. Ale třeba vidí odtamtud, co já vím... "No to já jsem přišla taky. Musím se nutně osprchovat," usměji se na ni. Úsměv se změní na dost zmatený výraz. "Co vyzkoušet? Máš na něco chuť?" zeptám se stejně zmateně. "To já jsem taky nová, dorazila jsem před chvílí..." Informuji jí a založím ruce na prsou. "Ale můžeme školu prozkoumat spolu jestli chceš. Samozřejmě po sprše," nadhodím, zatímco si ji prohlížím nazpět. Přeci jen, kouká na mne jak na svatý obrázek. Když se navíc začne červenat, pozvdychnu si. Co s tím všichni mají? Vždyť jsem prošla jen kousek školy a je tady mnohem hezčích tvorů než jsem já. (54% vs 64%) |
| |||
Otravováníško na chodbě v patže... Aryania"Tehehe," zaculím se na její pozdrav. Samozřejmě, že mne ráda vidí, jsem lítající joy! "Tak to hodně štěštíška.... S tímhle novým přístupem," zakoulím očima, ale na tváři mi pořád sedí široký grin. S její otázkou ji jen obletím a opřu se dveře do učebny, kam stejně chtěla jít. Mrknu na ni. |
doba vygenerování stránky: 1.2927620410919 sekund