| |||
Učebna 13 a před ní především Helen a Nybe Studenti se začnou rozcházet a já si na katedře měním dokumenty a připravuji se na další hodinu, když se ke mne dostane ne zrovna příjemná vlna. Zvednu hlavu a podívám se Helen do zad, očekávaje, že se to nějak rozpustí. Když se ke mne ale dostane úmysl, musím zasáhnout. "To stačilo." Rozezní se nad skupinkou na chodbě. Zní to nahlas, ale odněkud ze vzduchu nad jejich hlavami. A nezní to moc nadšeně. Zazní to předtím, než se Nybe pokusí Helen porazit. Mezitím se zvednu od katedry a s rukama složenými za zády vyrazím ke dveřím. „Měla byste také jít,“ pronesu směrem k Amy, když kolem projdu. „Slečna Buffetová má pravdu v tom, že dveře z učebny nejsou zrovna správné místo na seznamování. Od těchto aktivit máte k dispozici jiné prostory,“ pronesu již normálně, když se objevím za Helen. „A Vy slečno Nybe, byste se měla naučit nebýt hrubá na studenty. Porušujete tím školní řád,“ krátce se odmlčím, „a také byste si měla uvědomit, co by Váš zamýšlený čin mohl způsobit někomu s menší odolností, než máte Vy sama,“ dodám ještě. Sjedu pohledem na Helen. „Slečno Buffetová, silně Vám doporučuji tady o Ministertvu nahlas nemluvit. Alespoň ne v tomto kontextu,“ s tím sjedu pohledem na Yqi, zda ještě nemá založený šíp. Naštěstí tu dar číst myšlenky nemá každý. Spustím ruce podél boků, abych následně jednu zvedl a promnul si kořen nosu. Nejen že nemohou být v stejné učebně, oni se nemohou ani potkávat, když se míjejí. Kvůli tomu snad budeme muset otevřít více učeben. „A nyní se prosím rozejděte bez dalších konfliktů,“ s tím dveře o něco zvětším, aby mohla Helen pohodlně odejít a také Yqi mohla vejít bez problémů do učebny. Otočím se a pokud mne nikdo nezastaví ani slovem ani svým činem, vrátím se za katedru. Po projití Yqi se dveře vrátí do normálu. |
| |||
Před učebnou 13 - 13 Yqi, Lailah, Aine, Nybe Nejenže na mě ta plebejka zavrčela, ale ještě si dovolila mi tykat a chovat se nanejvýš neurvale a to jsem se snažila být slušná a hezky jsem je oslovila dámy i když mi na jazyk přišlo spoustu jiných označení... krávy, škatule, ochechule, pindy, hitparady...řekla jsem z toho něco ne, to mám za svou dobrotu. Dokonce jsem byla tak úžasně velkorysa a objasnila jim pravidla etikety, ač jsem nemusela, ale chtěla jsem tu nevzdělanou chásku, alespoň trochu pozvednout na duchu. Ovšem to je jako házet perly sviním. Za dobrotu, na žebrotu. Nespa. Zatvářím se znechucene a kysele. Do očí se jí nedívám, není mi rovná, tudíž si takové privilegium nezasluhuje. Bastard! Bezpochyby! Opravdu nehodlám uhnout, ale mám spoustu peprných nadávek, kterými bych ji nejraději počastovala. Ovšem mám vychování a nehodlám se nechat strhnout její nevymáchanou klapačkou, někdo těm chudáčkům musí ukazat úroveň, aby měli koho následovat. "Vůbec se nedivím, že vás chce ministerstvo eliminovat." Já do této skupiny nepatřím, naopak s ministerstvem mám velmi přátelské vztahy. "Když se nedokážete chovat a při upozornění na vaše nedostatky se chováte neurvale místo toho, abyste své pochybení napravili a poučili se." Pokusím se jejím šťouchnutí uhnout.(10%) |
| |||
Kuchyňka Jennie, Gerrir, Venge Cestou plánuji co bych mohla ukuchtit. Když dojdeme do kuchyňky už mám konečně představu co bych si tak mohla udělat. Nejdřív bych ale měla zjistit co tam vlastně všechno je. Pak se ta dívka ale zeptá jestli mám nějaký nápad co udělat. V tu chvíly mi vypadne co jsem si naplánovala. Teď musím iprovizovat a tvářit se že mám plán. "Co třeba špagety..?" proč jsem řekla zrovna špagety? No to je jedno prostě budu tvářit že to vůbec nebylo plácnutý jen tak z patra. "...je to rychlovka" Potom promluví modrovlasý, který toho za celou dobu moc neřekl. Ještě k tomu jeho slova nebyla příliš uspokojivá. "Tak to mám tedy hodinu s Vámi, bohužel ale nevím kde...takže půjdu také" jídlo asi bude muset počkat, nerada bych přišla pozdě na vyučování.. Zarazím se uprostřed kroku...vždyť já jim ještě ani nepředsavila. Kam se podělo vychování? No hlad dělá divy. "Promiňte mi, ještě jsem se nepředstavila...jsem Aurora" přijdu si neuvěřitelně hloupě. |
| |||
Před učebnou 13 - 13 Yqi, Lailah, Aine, Helen Kentaurka se netvářila že by se chtěla nechat sežrat...i když kdo se tak taky tváří že? "Nó tak mě moc těší Lailo" potřesu jí rukou a zvednu pohled abych se jí dívala do očí. Jako naschvál se hned po slovech kentaurky otevřou dveře a moje radost ze setkání s dalším andělem je překažena nějakou holkou co chce nejspíš odejít z učebny. S hlasitým zavrčením se k ní otráveně otočím "Máme tady teď hodinu, tak buď tak laskavá zavři klapačku a uhni" co mě rozčiluje víc než její slova je její postoj. To jako čeká až jí uhnu? No tak to se asi načeká kočička já totiž nemám v plánu někomu jako je ona kamkoliv uhýbat. Pokud chce někam jít ať si mě obejde, před chvilkou tudy už prošla nějaká studentka a taky si nestěžovala. Mě tak bude nějaká prašivá kočka o něčem poučovat. Nestojím přece zase tak blízko u dveří aby nemohla projít, nebo si snad myslí že se jí bude někdo podřizovat? Na druhou stranu nechci pořád postávat na chodbě takže vejdu do místnosti. Jestli ta holka neuhne budu jí muset trochu pomoc a popostrčit ji. Dám si záležet aby to popostrčení opravdu cítila a nebylo to jen neškodné šťouchnutí. Potom už is jdu sednout do prázdné lavice (P14) Už teď je mi jasné že s touhle si rozhodně rozumět nebudu...vlastně ani nechci. |
| |||
Kuchyňka papa, Jennie, Aurora "Inu, jistě ho poznáš, budí každé ráno," pokrčím rameny na slova Jennie. Začnou se domlouvat a já je natěšeně pozoruji. Ani jsem si nevšiml, že se papa zastavil u dveří. Když se ale ozve, otočím k němu překvapeně hlavu. A proč? Pak mi to ale dojde. Hodina. Ach jo. Seskočím na chapadla. "No těšilo mne dámy, jistě se ještě uvidíme," pronesu než stačí zareagovat a přejdu k papa. Čekám až povede, protože nemám šajna, kde máme hodinu mít. |
| |||
Přízemí, před učebnou 13 --> Učebna 13 Aine, Helen, Lilith, Nybe, Yqueuas Situace, jak se zdálo, se uklidnila. Nebo možná nikdy nebyla dramatická. Jenže čím si tady člověk může být jistý? Neustále mi někdo usiloval o život, i když jsem nikomu nic neprovedla. Bylo zvláštní, že teď na mě přinejmenším neplivali. |
| |||
101MM Sotva se představíme, přijde další člen koleje a pak profesorka. Nechám je vejít, než projdu také dveřmi. Rozhlédnu se po novém prostředí. Vážně by mne zajímalo, jak to dělají, že cpou kusy krajiny a přírodních překážek dovnitř do budovy. U démonů jsem viděla leccos, ale tohle tam příliš nemají. Spíše je to samý živel a bitka. Dojdu na mýtinu za ostatními a usadím se dopředu, abych viděla na profesorku. Svítí měsíc a hvězdy, takže naštěstí je vidět. Jen se nesmí nikam otočit. |
| |||
Kuchyňka v 1. patře Aurora, Venge, Jennie Rosemary Gallagher Postávám stranou, vedle dveří, tak abych jimi nedostal, ale mohl zneškodnit případné nebezpečí hned v zárotku. Možná by se k tomu hodila nějaká ta železná věc, co jich tady je spousta. Nechápu proč s tím lidé tolik nadělají, je zbytečné připravovat maso o jeho čerstvost nějakou úpravou. Proč upravovat dokonalost. Děkuji. Pomyslím si a je to snad poprvé co se chovám k druhému slušně. Stálo mě to hodně přemáhání, ale tahle informace je užitečná. "Bohužel vás budeme muset opustit, pakliže nepatříte do koleje zvanou směs? Jelikož nám brzy začne učebna, měli bychom se tam přemístit." Druhá věta patří spíš Vengemu. |
doba vygenerování stránky: 1.5230808258057 sekund