| |||
Učebna 106MM – Učebna 13 všichni na chodbách cestou Individuální hodina byla z mé strany ohromě zajímavá a je mi trochu líto, že nebyla delší. Profesor se ukázal být sympaťák. Jenže prý čas postoupil a já musím na další hodinu. Tentokrát společnou pro všechny dlaky. Takže tam bude i ta hadice a její kámoška, pomyslím si a hned mám nohy těžší o pár kilo. Jenže pokud dorazím pozdě, budu mít co dělat s kolejním vedoucím a tomu přeci jen dlužím něco málo za přesun postele k Amy. Tudíž chtě nechtě zase zrychluji krok směrem k učebně. |
| |||
Do učebny třináct všichni tam Holka naštěstí rychle pochopí o co jde a klidí se z cesty. Kdybych měl více času, asi bych jí proškolil v tom, co znamená dělat ksichty na někoho jako jsem já, ale čas nemám, tak si jen odfrknu a pokračuji v cestě. Tedy pokračoval bych, kdyby si to nepřihasila jiná holka a nehledala jídelnu. Jen pohodím bradou směrem k chodbě k jídelně. Poté už vykročím chodbou na druhou stranu. Vejdu do otevřených dveří a přejedu třídu pohledem. Proč přesně je tak velká? Pohled mi padne na poslední prázdnou lavici a tak se svalím do ní. Samozřejmě že ta kočka vejde chvíli po mne, přeci jen jsme v stejné koleji a tohle je kolejní hodina. Nevšímám si jí a jen se poočku podívám na druhé volné místo. Vrána k vráně sedá ne? Její volba by dle mne měla být jasná. |
| |||
Bazény - učebna 13 Miko, ti na hodině Krátce se rozloučím s těmi co zbyli u bazénu pak odejdu Miko na hodinu. Ještě že je učebna jen kousek od bazénů. I když jsme se vůbec nedostaly do vody stejně jsou mé šaty vlhké. Projdeme chodbou do učebny. Miko se hned vydá přes místnost k jedné z předních lavic. Já se trochu zarazím když vstoupím do místnostni, zarazil mě malý počet lavic který v učebně byl. Třeba není tolik studentů aby je všechny zaplnily. "Dobrý den" pozdravým profesora za katedrou. Pár tvorů už tam je. Sednu si k lavici vedle Miko, abych si nemusela sednout k někomu koho neznám. |
| |||
Chodba - Učebna 13 Všetci prítomní, okrajovo Wayne Po ceste uhnem chlapcovi, ktorý pôsobí, ako ostatne väčšina prítomných na tejto škole, s ktorými som mala tú "česť" namyslene a arogantne. Česť výnimkám. Nemám záujem o problémy a tak sa uhnem, svoj názor i myšlienky si nechám pre seba, a len pretočím oči. Pomalým krokom dorazím až k učebni 13 skúmajúc pozorne nápisy na dverách. Ešte aby som sa stratila... to tak. Napokon dorazím správne a otvorím dvere do učebne, kde už niekolko ludí sedí. Pohladom po nich prejdem a sklamane zistím, že Mayli ešte nedorazila. "Dúfam že dorazí..." Pomyslím si sklamane, zatial to je jediná prívetivá tvár, ktorá so mnou chodí na hodiny, a ešte Felix, ale s tým sa moc rozprávať nedalo. "Dobrý deň," pozdravím profesora, keď si uvedomím jeho prítomnosť a vstúpim hlbšie do učebne. Zdá sa, že jedna z lavíc je ešte volná a tak sa do nej upracem bez ďalších zbytočných rečí a preťahovania. Spolužiakom moc velkú pozornosť nevenujem. |
| |||
Vířivky – Učebna 13 především Kisa a všichni na hodině Vyjdeme poněkud navlhlé (pokud jde se mnou) od bazénů. Učebna není naštěstí moc daleko. Nicméně je taková... Téměř lavicuprostá. Přejdu k první volné lavici ode dveří a svalím se do ní. Tedy na lavici k ní. Když si uvědomím, že už je tady profesor, kývnu mu hlavou. Dobrej. Dodám v duchu tak nějak neutrálně. Stejně není potřeba to říkat ani nahlas. |
doba vygenerování stránky: 1.6174819469452 sekund