Andor.cz - Dračí doupě online

Konečný závěr
_____________________


Cítila jsem až do morku kostí ten nepříjemný pocit, jak les s každým zásahem lidí umírá. Cítila jsem tu bolest, jenž sebou vše přináší.
"Nežádáme vás o to, abyste bojovali za nás. Žádáme vás o podporu jak za nás, tak i za zbytek klanů obývající napadenou část lesa. Nezvládneme je nadále sami ochraňovat, někteří se nedokáží bránit. Každou chvíli umírají, stejně jako les a času příliš nezbývá, proto vás prosím - rozhodněte se. Každá vteřina je nám drahá."
V mých očích už byla vidět jiskřička zoufalosti. Mezitím co ho zde přemlouváme, můžou být můj bratr a matka ranění, ba co hůř - možná i umírají.

Klan Vlků - V jeskyni s Medvědy
Mono a Xin

Morwik si vás prohlíží a poslouchá Mono. Kowai vás jen mlčky sleduji a Morwik zdá se přemýšlí co dál říci.
"Ohnivé zbraně říkáš? Hmmm a proč bych tedy svůj rod měl vystavovat takovému nebezpečí, když jsou takovým problémem hmm?"
Povytáhne jedno obočí a bedlivě vás sleduje.
"Proč by Medvědi měli bojovat místo vás?"
Táže se Morwik a podezřívavě vás probodává pohledem, až Xin trochu zavrčí, očividně se mu nastálá situace vůbec nelíbí.

Klan Vlků - Nedaleko Posvátného Háje
Feng a Moro

Feng se nakonec rozhodl, že nebude na opice dál reagovat a raději ve vzdálí. Ještě za ním doléhaly posměšky a nadávky spolu s kameny a klacky, které jej již nedostihly.
Chytl se matčiny stopy a rozhodl přesunout blíže k Posvátnému Háji, kde vyčkal na matku.
Nemusí čekat ani moc dlouho a už uslyší dunění tlap. Mezi nedalekými stromy vyběhne jeho matka Moro a prohlédne si jej.
"Ten cizí návštěvník je pryč, odešel, jak přišel."
Zavrčí Moro mírně nespokojeně a pohlédne na Fenga.
"A co ty něco nového?"
Optá se a rozhlédne po okolních korunách, jako by snad něco hledala.

Vesnice Emishi - Zápas s Démonem
Ashitaka

Démon však nehodlal zastavit a hnal se dál kupředu k vesnici, i když jej Ashitaka žádal, aby zastavil, a předjel jej. Vesničané začali prchat zpět z políček do vesnice a dole na návsi se nejspíše už shromažďovalo těch pár bojeschopných můžů, aby se démonovi postavili.

Ashitaka se snaží zastavit démona

Démon byl nebezpečně blízko a tak Ashitaka nakonec neváhal a napjal tětivu a vystřelil šíp. Ten si našel přesně cíl v démonově oku.

Démon zasažen do oka

Ozvalo se nelidké vřeštění, ze kterého běhal mráz po zádech. Démon se na chvíli zastavil a zmítal se v různých tvarech, jak ho bolelo citlivé místo, ale pak se jeho chapadla opět vydrala kupředu ještě s větší vervou a hněvem. Ashitaka to celé sledoval, a než stihl ujet jedno chapadlo se mu omotalo okolo zápěstí. Hrozně nepříjemně to pálilo.

Démon chytil Ashitaku

Ten však neváhal a ze sevření se vytrhl a ujel do bezpečnější vzdálenosti. Démon jej dál následuje s vřískotem a zuřivostí. Ashitaka pociťuje, jak jej pálí ruka a ještě na ní jsou zbytky chapadel démona, které vypadají opravdu strašlivě.
I tak bude však princ schopen ještě střílet, když se posnaží.

Ashitakova ruka po zásahu démonem

Ty opice mně vážně štvaly. Kdybych mohl, asi bych je rozsápal na kusy. Nechtěl jsem se jimi už déle zabývat a tak jsem na ně naposledy výhružně zavrčel a zamířil jsem pryč do lesa. Běžel jsem skrze něj a snažil se najít zdroj toho pachu. Jenže pach velice slábl, až se mi nakonec ztratil úplně. Ať už to bylo cokoliv, zdá se že je to pryč. Aspoň že tak. Šel jsem ještě dál a pak jsem najednou uviděl Koda. Hned po něm jsem spatřil další, jak jsou kolem mně. Zastavil jsem a chvíli jsem se na ně jen tak díval. Jak jsem je sledoval, začal jsem si říkat že ty lidi musíme vážně zastavit. Že nesmíme dopustit aby kácely další stromy. Pak by les pomalu umíral a zmizely by i tihle mrňousové. A to nemůžeme dopustit. Pomalu jsem zamířil dál, skrze les. Mířil jsem hledat nějaké místo kousek od Posvátnéhé Háje, kde bych mohl počkat na matku. Doufám že bude mít štěstí a najde co hledá.

Démon ve vsi

Stejně, jako Ji-san i já vidím tu hrůzu, která se děje. Stromy praskají, zvěř utíká a z lesa se vyřítila obrovská odpudivá nestvůra, která prorazila zídkou a míří přímo k vesnici.
"Ale ne! Míří ke vsi! Ji-sane musím to zastavit!"
Křiknu a přehoupnu se přes okraj pozorovatelny a začnu obratně slézat a seskovat níž a níž. Naposledy dosednu až do sedla Yaku a pobídnu ho k běhu.
"Běž příteli běž! Musíme ochránit náš domov!"
Za rychlé jízdy na Yaku sundám ze zad luk a zasadím šíp do tětivy. Snažím se dostihnout toho démona, který se řítí po kopci, než bude příliš blízko vsi. Za ním zůstává jen smrt a spálená zem.
"Vrať se domů pane prosím! Nech naši vesnici nic Vám neudělala!"
Křičím na něj a snažím se ho předjet. Pokud nebude reagovat zacílím a vystřelím z luku. Hodlám jej zastavit za každou cenu.

Pycha predchazi pad
__________________________


Citila jsem, jak mi puda neprijemne dunela pod nohama nasledky jeskyne, presto jsem se vsak snazila zachovat si pevny postoj. Jeho vysmesky mo rozehrivaly krev v zilach, ale ja vedela ze musim postupovat opatrne.
"Vlci klan by nikdy nedovolil lidem usidlit se, pokud by vsak lide neprisli s nebezpecnou zbrani."
Udrzovala jsem si lehce zamraceny, ale vazny vyraz.
"Lide si podmanili cast lesa zkrocenim ohne. Dokazi jej drzet v rukou a jednim okamzikem i prinaset smrt. Nase rady proridly, nedokazeme les branit dlouho. Proto vas prosim, velky Morwiku, o vasi pomoc a zdrzeni se vysmechu. Nejedna se o prosbu jen v nasem zajmu."
Hledela jsem mu primo do oci pronikavyma ocima.

Klan Vlků - V jeskyni z Medvědy
Xin a Mono

Morwik se na vás zadívá a pak rozesměje. Z jeho smíchu mrazí a vše duní a odráží se o místní stěny.
"Naše hory? Lidé vědí, že zde je čeká jen smrt a není tu nic, co by mohli chtít a kdyby ano my Medvědi jim v tom bráníme a to dost tvrdě. Váš les byl vždy slabý. Dokazují to i zbylé klany tam."
Zavrtí zklamaně hlavou. Kodai mlčí jen vše sleduje.
"Kdybyste s tím všichni dělali něco už dávno, lidé by se tam vůbec neusídlili. Sami jste si přitáhli zkázu. Tak proč bychom my měli riskovat své životy v boji s lidmi na vašem území hmmm?"
Zabručí tázavě. Xinovi se to moc nelíbí a jen tiše zavrčí, nicméně nechává nyní vše na Mono.

Klan Vlků - Marné hledání
Feng

S opicemi jsi se moc vybavovat nechtěl, i když provokovaly, ale to ony dělaly rády vždy, nebylo to žádnou změnou.
"Ubožáci les umírá kvůli vám!"
Lítají kameny ještě když odbíháš hledat dál. Běžíš lesema prohledáváš jej očima i nosem. Nicméně pachová stopa toho nově příchozího už pomalu vymizela. Zdá se, že opravdu to opustilo les. Kdo ví, jak si vede tvá matka v Posvátném Háji nicméně ty zde štěstí nemáš. Nebo lze toto považovat za štěstí?
Jediné, co zde uvidíš je Koda. Tedy pár z nich, kteří se objeví někde u kořenů stromů, nebo v jeho větvoví, to je uklidňující pocit, je to důkaz, že je les zdravý. Dokud tu tihle mužici budou je ještě naděje.

Vesnice Emishi - Zlověstný problém
Ji-san, Yaku a Ashitaka

Ashitaka vylezl rychle do pozorovatelny a Yaku se začal třást strachem. To u něj nebylo obvyklé. Ji-san slétl pohledem na mladého prince a pak ukázal rukou do lesa.
"Něco tam je princi Ashitako, něco hrozného!"
Vysype ze sebe, v očích má vepsán strach. Zdá se, že takové nebezpečí ještě vesnici nehrozilo.

Dunění zesílilo a pak se rozbila nedaleká zídka u lesa na padrť a z lesa vyběhla obří ohavná věc.
"U všech bohů to je nějaký démon! Princi Ashitako míří k vesnici!"
Křikne Ji-san div nepřepadne vylekaností a údivem dolů z pozorovatelny. Tam je naštěstí zatím bezpečno. Démon si to míří přímo do vesnice.

Vesnice v ohrožení

Už jsem měl namířeno za dalšími povinnostmi, když jsem uslyšel dout roh z pozorovatelny.
"Nepřítel?!....Fíííííííííhhhhhh!"
Hvizdnu na prstech a ze stájí vyběhne Yaku. Ani nezastavuje a na něj vyskočím za běhu a řídím ho k pozorovací věži.
"Ji-san by jen tak netroubil, tohle je zlé hodně zlé."
Mračím se starostlivě za jízdy. Dosvištím si to až k pozorovatelně a už ze zad Yaku začnu lézt nahoru. Rychle a obratně, tak jako vždy.
"Ji-sane co se děje?"
Vyhrknu protože se snažím najít nebezpečí a rozhlížet se kolem, nebo zjistit něco od starého muže.

Zadívám se na matku a souhlasně kývnu. "Dobře, ale dávej na sebe pozor matko". Řeknu a sleduji jak matka míří do lesa. Doufám že bude v pořádku.. Zajímalo by mně co bylo to co jsme cítily. Nemohlo to tu být jen tak. Chvíli se dívám na les a přemýšlím. Pak mně najednou zasáhne kámen. Vztekle zavrčím a rozhlédnu se. Když na mně někdo z těch opic začne mluvit, tak vztekle zavrčím. "Dávej si pozor na jazyk ty všivá opice. Pokud vás to tak štve, tak proč se jen schováváte a nepomůžete?" Domluvím a už na mně letí další klacky a kamení. Pokusím se jim vyhnout a zavrčím znovu na ty opice. Tentokrát o poznání hlasitěji a vztekleji. "Klidně si na těch stromech shnijte, zbavělci!" Křiknu na ně a otočím se. Na nic nečekám a zamířím do lesa. Začnu ho prohledávat a při tom přemýšlím jak se asi vede Mono a Xinovi.

Setkání
_________________


Už když jsme procházeli jeskyní, medvědí pach mě tloukl do nosu. Nevím, jestli to byl jen pocit, ale cítila jsem z tohoto místa něco jako velký respekt. Rozhodně mě instinkty nešálily, když se ped námi zjevila mnohem větší medvědí hlava. Div že mi nestály chlupy na zádech, respekt z něj rozhodně sálal. Já se ale nemíním zastrašit.
"Tak z Vlčího Klanu....a kdože jste? A proč je s tebou to lidské mládě Vlku?"
Věnoval svá slova směrem k nám. Neubránila jsem se pyšnému zamračení.
"Nejsem člověk, jsem dcera vlčí bohyně Moro. Pro to tu ale nejsme."
Umírnila jsem své zamračení ve vážnější výraz.
"Les trpí, stromy pláčou.. Jsou sužováni neohrabanou lidskou prackou a naše síly k tomu už nestačí. Žádáme pomoc a ne ve vlastním zájmu, ale v zájmu všech. Nezadržíme-li je my, budou stále pokračovat dál a dál. Padneme a s námi i velká část lesa. Pak už je jen otázka času než lidé budou mít volnou cestu i k těmto křovinám."

Klan Vlků - V jeskyni s dalším bohem
Xin a Mono

Xinovi se stejně představa setkání s dalšími medvědy moc nelíbí, ale následuje Mono. Přece jen je to její bratr a neopustil by jí. Kowai vás zavedl do obří jeskyně, ve které je veliká síň je tu vidět několik brlohů, kde nejspíše spávají členové klanu, nicméně nyní jsou prázdné až na jeden. Zvedne se k vám obrovská hlava medvěda. Kowai je proti němu drobek. Tenhle je velký, minimálně, jako vaše matka.

"Kowai proč mě budíš?"
Zaduní jeho silný a hrubý hlas. Kowai uctivě sklonil hlavu.
"Odpusť Morwiku tito z Vlčího klanu s tebou chtějí mluvit je to naléhavé."
Ustoupí bokem, aby si Morwik oba nově příchozí mohl prohlédnout. Jeho oči Xina i Mono zkoumají a pak se mírně zamračí.
"Tak z Vlčího Klanu....a kdože jste? A proč je s tebou to lidské mládě Vlku?"
Podezíravě se dívá. Xin nebezpečně zavrčí.
"To není lidké mládě medvědí bože je to má sestra Mono!"
Odhalí tesáky, ale z toho si očividně Morwik nic nedělá.

Klan Vlků - Nezvaný host?
Feng a Moro

Moro se ostražitě rozhlédne a pak stočí své oči k Fengovi a mírně pokyne hlavou.
"Máš pravdu Fengu prozkoumej les, já se podívám nejprve do Háje Ducha Lesa a pak zkontroluju přilehlou část lesa."
S tím se rozběhne a její mohutné tělo zmizí brzo mezi stromy, nejspíše i sama Moro má jisté obavy o Ducha Lesa, když zde byl nezvaný host. Feng je nyní chvíli sám, tedy ne tak docela, po chvíli jeho samoty ho do boku trefí kámen.
"Jste budižkničemové Vlci! Nezastaíte lidi! Nezastavili jste ani to stvoření, co si tu pobíhalo a nepatřilo do našeho lesa!"
Ozve se někdo z opičího klanu z větve a další hodí klacky a kamení, aby na Fengovi vybili další svou zlost z bezpečí větví.

Vesnice Emishi - Potíže na obzoru
Ashitaka

Vesničané pokračují v každodenních činnostech a vědma se staršími se stará o raněného. Nicméně relativně poklidný den, nemá zůstat až tak poklidný. Ashitaka zrovna jde po návsi ze stájí, když zaslechne něco, co jeho instinkty napne. Je to zatroupení dlouhé a táhlé. Je to varovný signál z pozorovací věže, kde většinou sedí Ji-san. Kdo ví co se děje, že by samurajové, nebo něco horšího? Situace, kdy by bylo třeba troubit na poplach už hodně dlouho nenastala, tak proč nyní a je snad vesnice v ohrožení.
Vesničané již troubení slyšeli a většina utíká do svých domů, nebo se běží připravit k případné obraně.