Andor.cz - Dračí doupě online

Nakládačka od senseie

Naše útoky nevyšly zrovna moc podle planu, navíc mě sensei nakopl dost velkou silou do břicha. Vykřiknu bolestí a skočním za zády senseie, ani nevím jak daleko. Do očí mi vhknou slzy a moje tělo se třese.
To bude modřin...
pomyslím si a s námahou se postavím na nohy. Daiki zrovna mluví k těm dvěma, na mě nevidí...nemůže, jsem za jeho zády. Bolí mě celé tělo, ale hlavně oblast břicha a je mi dost na zvracení, aby taky ne, když jsem to schytala přímo. Šáhnu si do svého baťůžku a vytáhnu si svůj fuuma shuriken.
Na Kage fuusha nemám dost chakry, ale samotný se dá hodit taky...je to jen velký shuriken...
přemýšlím a začnu ho roztahovat. Usměji se.
Sice mě bolí celé tělo, ale dokud můžu, tak musím odvrátit pozornost senseie od kluků, abych jim dala čas.
napadne mě a hodím po senseiovi Fuuma Shuriken. Pak se k senseiovi rozeběhnu a hodlám na něj použít taijutsu, jen abych ho zabavila a odvrátila pozornost od kluků. Přeci jen jsem na tom asi nejhůř s chakrou a nezmohu se na nic lepšího...

Nekončící den

Skrytá Listová vesnice - Podraz na Daikiho-sensei?
Yamato, Kaya a Kioshi

Daiki-sensei na nového člena týmu rozhodně nešel moc zlehka, ale rozhodl se ho prověřit na plno. To dokazuje i ona mohutná ohnivá koule, která se řítí na Kioshiho. Ten se rozhodl pro jediné, za každou cenu uniknout té hrozné představě, že z něj zůstane jen škvarek. Žár je pěkně cítit a oheň je už tak blízko když....puf....jen tak tak se dokázal zachránit Kioshi pomocí náhrady, ale za jakou cenu? Objevil se o kus dál od místa útoku a opřel zády o strom. Po pažích cítí lehké popáleniny, které jsou nic proti tomu, co by ho mohlo čekat, kdyby nezmizel. Každopádně i tak docela nepříjemně bolí.
Nicméně nyní není čas se zabývat těmihle pakárnami, protože Kaya a Yamato se vrhají na pomoc svému novému kamarádovi, což je může taky stát hodně.
Kaya vytvoří své dva obyčejné klony. Daiki-sensei si jí samozřejmě všimne, jak by taky ne, když tolik vyřávává. Kaya hodí Shurikeny a Daiki se schová za strom, takže shurikeny se neškodně zabodnou právě do něj.
Pak už letí Kayiny kunaie a shurikeny Yamata ze dvou úhlů. Daiky tedy musí nějak uniknout a taky že ano. Vyskočil do vzduchu a ukročil za sebe, takže zůstal stát nakolmo na kmeni stromu a vaše zbraně se zabodly kousek pod něj.
"Působivý pokus mládeži, ale to nestačí."
Seskočí dolů ve chvíli, kdy na něj Kaya a Yamato zaútočí zblízka. Mezitím se blíží i klony Kaye. Nicméně ač má Daiki dost práce s tím odrážet vaše zásahy a nemůže skládat pečetě. Předešlé tréninky se na vás docela podepsaly a tak nejste tak silní a rychlí, jak byste chtěli. To se zápětí taky pozná, když Daiki-sensei zablokuje svou paží úder Kaye a vykopne doboku nohou jejíž podrážka narazí Kaye pěkne do břicha až odletí a proletí skrz jeden svůj klon, který se rozplyne. Bolest jí samozřejmě projede celým tělem, tohle moc něžné tedy nebylo. Hned na to, ač je Yamato trošku dál udělá Daiki přískok v půlotočce a ocitne se u něj. Prásk jeho dlaň narazí prudce do hrudníku Yamata....puf....naštěstí se těsně před úderem stihl přemístit. Ale byl to docela adrenalin. Ymato a Kioshi jsou teď relativně kousek od sebe asi 10 metrů od Daikiho-sensei a Kaya takových 5 metrů za jeho zády.
"Když chcete bojovat, jako tým tak bojujte jako tým ale pořádně."
Založí si ruce v bok a sleduje vás. Tedy Kayu moc ne.
(Při pokračování soubojte popište svou činnost a hoďte 3x3stěnou kostkou; Yamato bude házet % jen pokud bude mít aktivovaný Sharingan, což v posledním kole neměl, takže i jeho hod byl zbytečný.)

Skrytá Listová vesnice - Souboj s Leira-sensei
Eremi a Kei

Kei se rozhodla těsně po Eremim, že musí uniknout do bezpečí a skočila. Zachránila ji jedna koruna stromů, kde se mohla schovat, když se bahno valilo všude kolem a následně zůstalo rozbředlé v cestě, kterou proplulo. Bude to tam asi dost mazlavé a případný boj v takovém terénu, by byl dost nesnadný.
Kei neváhá a pokusí se Leiru-sensei překvapit svým útokem jehlic. Ty prosviští vzduchem a zmizí v listí jednoho stromu. Po chvíli Eremi a Kei vidí šokovaně, jak ze stromu padá postava, která má v sobě ony jehlice. Padne přímo do bláta. Pak, ale nastane další šok....puf....místo postavy v blátě leží jen další špalek.
Z jiného stromu pak vyletí kunaie, které zamíří přímo na Eremiho. Ten rychle a instinktivně uskočí a přistane nohama do bahna. Chce běžet dál, ale zjišťuje krutou pravdu bláto není jen mazlavé a kluzké, ale také dost lepkavé, takže se pořádně nohama nemůže hnout. A tu přichází Leira-sensei zpoza jednoho stromu a jde po bahně, jako by to byla země, vůbec se do něj neboří působí to zvláštně, určitě je v tom nějaký trik, jako s tím stromem.
"Jedna muška je chycená druhá zbývá."
Uculí se nevinně.
(Popište svůj další průběh pokusu o onen souboj a hoďte 3x3stěnou kostkou na vyhodnocení, v případě sharinganu ještě % na okopírování techniky pokud bude aktivován."

Skrytá Zemská vesnice - Na misi
Kira a Itami

Kazuki-sensei vás sleduje, jak jíte a doplňujete svou energii a mezitím chroustá jablko.
"No teď jsme tak ve dvou třetinách naší cesty, takže ještě tak 10 km musíme odcestovat, takže celková cesta bude nějak okolo 30 km. Proto určitě chápete, že na návštěvu do vsi si jen tak asi nedojde."
Pousměje se na vás váš sensei a ještě chvíli odpočíváte, než se Kazuki-sensei opět narovná a kývne.
"Yosh, pokračujeme!"
Vyrazíte opět kupředu v přiměřeném tempu a blížíte se ke kopcům, které se už rýsují na obzoru. Nakonec se jich také dočkáte. Tím vaše cesta je více nesnadná, rovný terén nahradil stoupající a klesající, takže únavy přináší více. Nicméně zvládáte to docela dobře. Na jednom větším kopci se nakonec Kazuki-sensei zastaví.
"Támhle."
Ukáže na malý kamenný domeček posazený mezi dva kopce, ze kterého stoupá komínem mírný dým. Už klidným tempem vyrazíte až k domku. U něj Kazuki-sensei zaklepe na dřevěné dveře. Domek je malý a útulný zdá se, celý z kamene a krom něj tu toho opravdu moc není. Člověk by normálně nepochopil, proč zde někdo vlastně žije.
"Dobrý den mládeži, co byste rádi?"
Otevřou se dveře a v nich je vetchý shrbený stařeček. Kdybyste nebyli slušní, tak vám padne huba a typujete mu, že stovku dávno překonal.
"Dobrý."
Mírně ukloní hlavou Kazuki-sensei v náznaku úcty.
"Jsme zde, abychom vás na vaši žádost doprovodili do vesnice."
Stařec se mírně zamračí a pak pomalu kývne hlavou.
"Výborně výborně....vevnitř u postele jsou nosítka na kterých mě dva z vás ponesou. Vedle nich je ještě batoh, ve kterém mám vše potřebné."
Mluví pomalu a unaveným hlasem. Kazuki-sensei jen kývne.
"Tak mládeži nosítka jsou vaše, beru batoh."
Pousměje se a zmizí v domku pro batoh.
(Popiště svůj plán na cestu zpět a dojmy se setkání ze starcem)

Utok na Daikiho

Stále čakám čo za rozptýlenie poskytne Kaya a zatial si cupitám po strome tak ako by sa nič nestalo s dvoma kunaimi v rukách, aby som značil kam som sa naposledy dostal. Keď to Kaya začne, nechám ju aby začala. Kútikom oka si všimnem jej Bunshin. ...to na Daikiho fungovať nebude... ...veď už aj ja ako genin by som sa pozrel na zem na to ktorý vrhá tieň a ktorý tvorí kroky a vedel by som nájsť spravnu kayiu... ...len pekne začni ja si vyčkam ešte na vhodný moment...
Nato sa rozbehnem na strom tak ako obyčajne no po pár krokoch sa odrazím zo stromu a dopadnem na zem. Predsa len uz uplinul nejaký ten čas od toho čo Kaya začala tak sa otočim smerom k Daikimu a zvážim situáciu čo robí a preventívne ak by sa nepozeral hodim po ňom priamym hodom oba kunaie. Pritom pripadne spravim ukrok dva do strany aby náhodou nebol v ich trajektórii niekto z nášho týmu. Následne nespúštajúc Oči s Daikiho aby som si všimol nejaké tie akcie sa k nemu priblíížim vyberajúc 4 shurikeny z môjho vrecka. Na sekundu zastavím aby som videl paralelne čo robí Kaya(ktorý klon má tieň ako aj mení pri našlapovaní zem) a Kioshi hodím po Daikim tie 4 shurikeny(idelne tak aby nezasiahli ani jeden klon, natož originál) tak aby sa im buď vyhol alebo bol zasiahnutý. Proste nechcem dovoliť aby mal čas robiť pečate či nejaké jeho špecialitky.
Celkovo dúfam že sa spoločne s Kayov a Kioshim dostaneme dostatočne blízko na to aby sensei nemal šancu sa vyhnúť našim útokom a hodom.
Držím sa stále ešte trošku dalej aby som mohl v prípade núdze, že by po mne niečo hodil alebo zoslal nejake jutsu, mohol použiť Kawarami no jutsu

Modlitba ke všem bohům...

Útok se mi nevydařil tak jak jsem chtěl. Ve finále jsem stihl použít jen kunai s výbušným lístkem. Vše ostatní jde od desíti k pěti. Daiki-sensei použil náhradu, přesně jak jsem očekával. Okamžitě jsem použil klony, a doufal jsem že to zvedne šance na vyhnutí se protiútoku. Jenže mi to mi bylo k ničemu. Daiki použil ohnivou techniku. V duchu jsem si ihned nadával že mě to nenapadlo hned. Bylo jasné že někdo tak zkušený bude vědět že má použít plošnou techniku, a že jich bude umět hned několik. Zase jsem jednou litoval že nemám žádné vodní ani zemní techniky. V boji se musím spoléhat na svojí rychlost. Ani na okamžik neuvažuji nad možností využít útěk k protiútoku. Přesně tohle by očekával, a s jeho dovednostmi v taijutsu... Raději se ze všech sil snažím okamžitě uniknout. Kawarimi no Jutsu!

------------------------------------------------------
(1,1,2) :(

Plán A aneb výprask od sensei díl druhý

Začnu soustředit chakru do nohou jako předtím aby to vypadalo, jakože pokračujeme v tréninku, jenže místo vybíhání na strom použiji Bunshin no jutsu a všechny tři Kayi se rozeběhnou směrekm k Daikimu.
"Sensei, to není fér, jsme tým a taky jako tým bychom měli pracovat. Nejsilnější jounin z listové proti jednomu geninovi není moc fér a navíc Kioshi je člen našeho týmu tudíš by to tak mělo i vypadat!"
křiknu na senseie a vezmu 4 shurikeny, které po něm hodím. Obíhám abych se mu dostala do zad.
Tak a co dál
pomyslím si a hodím po něm 3 kunaie. Pak se rozbíhám proti němu, ale hlídám si jeho ruce, kdyby se chystal skládat pečetě na ten jeho ohýnek.
Mezitím se zyblé dvě Kayi rozestupují tak abychom senseie obklíčili. Jsem připravená v případě nebezpečíá použít Kawarimi no jutsu

Stromy, a padanie ako mech zemiakov.

Stale sa snažím chodiť po strome čo najvyššie ale akosi stále padam. ...sakra čim to je jakto že Kaya nepadá toľko čo ja... ...ale množstvo čakry je správne čim to sakra je... prechádza mi hlavou keď tak oddychujem a nedriapem sa na strom. Pritom si všimnem že Daiki zase zoslal tú ohnivú guľu. ...asi chce zistiť či je tento Senju ohnuvzdorny... ...chudak Akane tá bude ešte dlho v nemocnici...
Keď už som opäť zo zaťatými zubami chcel vybehnuť na strom tak sa ozve Kaya so svojim návrhom u mňa vyvolá určité myšlienky. ...hm asi zase dostaneme výprask... ...ale tak prečo nie...
Následne ale kývnem hlavou že súhlasím a vydám zvuk ktorý sa podobá tomu suhlasnemu "mhm". Nato vyberiem aj druhou rukou kunai a potom sa rozbehnem k stromu kde spravim 3 kroky smerom na hor a potom sa akoby odrazim aby som spravil salto a dopadol na zem. Predsa len nechcem aby to v Daikiho očiach vyzeralo že proti nemu kujeme pikle preto sa to snaźim zahrať že mi dala nejaký typ či niečo také. Následne dám Kayi čas aby začala so svojim plánom a ja sa venujem stále stromu avšak tentoraz nejdem až moc vysoko, skôr padám častejšie avšak sú to kontrolované pady vo chvíľach kedy chcem ja aby som mohol čo možno najlepšie zareagovať na situaciu ktoru vytvorí Kaya.

Kolektivní práce, plán A

Já a Yamato trénujeme chození po stromech. S výškou jsme na tom stejně, ale Yamato víc padá.
Chudák, bude mít víc modřin...
pomyslím si a pokračujeme v tréninku. Po nějaké době se nachvilku zastavím a podívám se jak to de našemu novému členu týmu. Otočím se zrovna ve chvíli, kdy na našeho kolegu poslal sensei oheň.
Něco mě napadne. Přejdu blíže k Yamatovi.
"Yamato, vím, že nemáme moc chakry a máme trénovat chůzi po stromech, ale co kdybychom se připojili k tomu novému, přeci jen je to člen týmu a měli bychom být kolektivní."
šeptnu k Yamatovi.
"Půjdu první a zkusím k tobě senseie otočit zády. Nějak ho prostě zkusím zaměstnat. No asi nám pořádně nakope, ale to nevadí."
navrhnu menší plán. Pak čekám na vyjádřání Yamata.

Boj

Nešlo to zase tak špatně. Sensei vypadala na moment i překvapeně, když jsem na ní zaútočila. Ale zasáhnout se nenechala. Občas jsem málem zasáhla Eremiho, i když jsem se toho snažila vyvarovat. Nakonec jsme našli jakousi souhru v pohybech. Najednou to vypadalo, že jsem sensei jen tak letmo zasáhla, ale místo ní se objevil špalek. Do pr.. Raději jsem ani nedomyslela, protože na to nebyl čas. Najednou se z nedalekého stromu ozval hlas jejího hlas. Pečlivě jsem si zapamatovala, co to bylo za strom, než jsem se pokusila uhnout před bahnem tak, že jsem uskočila do korun stromů. Rychle jsem složila pečetě a aktivovala techniku Hari (Jehly) a ty zamířila na strom, odkud se před tím ozval hlas sensei. Očkem jsem poté mrkla kde je Eremi a jestli ho to bahno nezasáhlo. Ale vypadal v pohodě. Trochu se mi ulevilo a já doufala, že jsem sensei alespoň zasáhla, když tu takhle mrhám chakrou. S takovou to moc dlouho nevydržím..